Čís. 7116.

Žalobu o podpis vkladní listiny, na jejímž základě by žalobce mohl vložiti zástavní právo pro svou pohledávku v poznamenaném pořadí zamýšleného úvěru, nelze knihovně poznamenati.
(Rozh. ze dne 1. června 1927, R II 170/27.)
Návrhu žalobkyně, by byla knihovně poznamenána její žaloba, domáhající se rozsudku, že žalovaná jest povinna vydati žalobkyni vkladní listinu a svoliti, by její pohledávka byla knihovně zajištěna na nemovitostech žalované v pořadí poznamenaného úvěru, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Podle tvrzení žalující strany zavázala se žalovaná strana vydati straně žalující vkladní listinu o zápůjčce 15000 Kč s přísl. a současně jí postoupí ti knihovní pořadí, jež si strana žalovaná zajistila ve vložkách č. 110 a 594 pro zamýšlenou zápůjčku 15000 Kč. Podle návrhu žalující strany byla poznámka této žaloby v pozemkové knize povolena. Rekurs do tohoto usnesení jest odůvodněn. Knihovní pořadí (vlastníkovi zatížené vložky vyhražené následkem poznámky knihovní) nezakládá práva zástavního. Jen vlastník nabývá touto poznámkou možnosti zakládati právo zástavní. Avšak tato možnost nekryje se s právem zástavním. Toto knihovní pořadí není zabavitelné ani převoditelné. Při rozvrhu nejvyššího podání nemá k vyhraženému pořadí knihovnímu býti přihlíženo. Při takovém posouzení věci nelze obdobně použíti předpisů knihovního zákona o poznámce hypotekární žaloby (§ 59 knih. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Žalobkyně s podáním žaloby zažádala současně o její poznamenání v pořadí zamýšleného úvěru. Této žádosti prvý soud vyhověl usnesením, proti němuž jest přípustným samostatný rekurs. Nelze tedy seznati, proč by žalované nepříslušel samostatný opravný prostředek, jak za to mylně má žalobkyně. Ve věci poukazuje stěžovatelka na § 59 knih. zák. a uvádí, že by při stanovisku rekursního soudu byla poznámka knihovního pořadí zcela illusorní, poněvadž by dlužník mohl odepři ti vydání a vložení listiny v pořadí zamýšleného úvěru, jakkoli to bylo ujednáno mezi stranami, a dáti zajistiti pohledávku někoho jiného, takže by účel poznámky knihovního pořadí byl úplně zmařen na úkor důvěřivého věřitele. Tím však nemůže stěžovatelka vyvrátiti správné stanovisko rekursního soudu. Poznámkou pořadí nenabývá věřitel ještě zástavního práva, nýbrž podle § 53 a 56 knih. zák. zajišťuje se toliko pořadí pro příští zástavní právo, bylo-li o ně vlastníkem nemovitosti neb tím, jenž předložil vyhotovení usnesení o povolení poznámky pořadí, zažádáno ve lhůtě § 55 knih. zák. a byl-li jeho vklad neb záznam povolen. Žaloba se teprve domáhá rozsudku, že žalovaná je povinna vydati žalobkyni — Čís. 7117 —
963
vkladní listinu a svoliti, by její pohledávka byla knihovně zajištěna na nemovitostech žalované v pořadí poznamenaného úvěru. Nemůže se tedy žalobkyně nijak dovolávati ustanovení § 59 knih. zák. o poznámce hypotekární žaloby, která předpokládá pohledávku již zástavně zajištěnou na nemovitosti.

Citace:

Čís. 7116. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 988-989.