NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Čís. 5787.

K pojmu majetkového zisku podle § 370 tr. zák.
Majetkový prospěch vinníkův může spočívati i v tom, že mu ukradená (zpronevěřená, uloupená atd.) věc byla donesena domů, takže nemusel vyhledávati pramen, kde by takovou věc — případně za stejnou cenu — mohl koupiti.
Není náležitostí skutkové podstaty ukryvačstva, aby ukryvač skutečně dosáhl majetkového prospěchu; stačí, že jednal v úmyslu dosáhnouti ho, byť se i v předpokladech co do takového prospěchu mýlil.
Rozdíl mezi ukryvačstvem (§ 370 tr. zák.) a nadržováním (§ 374 tr. zák.) po subjektivní stránce.
(Rozh. ze dne 9. ledna 1937, Zm IV 613/36.)
Nejvyšší soud v trestní věci proti A. a spol., obžalovaným pro zločin krádeže a ]., zamítl zmateční stížnost obžalovaného B.
Z důvodů:
Důvody zmatečnosti podle § 385, čís. 1 a), b) tr. ř. byly uplatněny s tím odůvodněním, že není tu vůbec trestného činu, jakmile bylo zjištěno, že obžalovaný koupil med za běžnou cenu, takže nejednal v úmyslu, aby dosáhl majetkového zisku; v nejhorším případě však šlo by prý pouze o přečin nadržování podle § 374 tr z.
Že nejde tu o čin beztrestný ani o zmatek podle § 385, čís. 1 a) tr. ř., není třeba blíže odůvodniti. Zákon v § 370 tr. z. žádá, aby pachatel jednal k vůli vlastnímu majetkovému prospěchu. Pro závěr, zda obžalovaný jednal v takovém úmyslu, je však lhostejno, že mohl po případě koupit za stejnou cenu med původu trestně bezvadného, neboť stačí, že obžalovaný měl svůj vlastní majetkový zájem na tom, aby koupil právě kradený med a takový zájem není vyloučen tím, že by obžalovaný byl med stejného druhu koupil za stejnou cenu, kdyby se byl o to postaral. Majetkový prospěch obžalovaného mohl po případě spočívati i v tom, že kradený med byl mu donesen domů, aniž stěžovatel musel vyhledávati pramen, kde by takový med mohl koupiti.
Jinak není náležitostí skutkové podstaty trestného činu ukryvačstva, aby ukryvač skutečně dosáhl majetkového prospěchu; stačí, že jednal v takovém úmyslu, byť se ve svých předpokladech ohledně takového prospěchu po případě mýlil.
Naproti tomu přečin nadržování podle § 374 tr. z. předpokládá, že nadržovatel jedná nikoli ve vlastním zájmu a k vůli vlastnímu prospěchu, nýbrž v zájmu pachatele nebo účastníka krádeže atd., aby mu pomohl k tomu, aby tento unikl úřednímu stíhání, nebo aby zmařil výsledek trestního řízení, neb aby zůstal beztrestným.
Z toho plyne, že nejde tu o čin vůbec beztrestný ani o přečin nadržování podle § 374 tr. z., nýbrž o přečin ukryvačstva podle § 370, odst. 2 tr. z., jehož všecky náležitosti jsou dány ve zjištěných činech stěžovatelových. Důvody zmatečnosti podle § 385, čís. 1 a), b) tr. ř., byly tedy neprávem uplatňovány.

Citace:

čís. 5787. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 29-30.