Č. 3179.

Známky: I. Je známka »Nitra« přípustná? — II. Právní věty jako při Boh. 1380 a 1644 adm.
(Nález ze dne 28. ledna 1924 č. 1507.)
Prejudikatura: Boh. 1380 a 1644 adm.
Věc: Firma »Osram«, spol. s r. o. komanditní spol. v Berlíně a firma »Osram«, akc. spol. v Praze proti ministerstvu obchodu (min. místotaj. Dr. Jos. Fák) o výmaz ochranné známky »Nitra«.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: Žal. úřad vyslovil rozhodnutím z 5. května 1922 na základě § 21 lit. d) zák. z 6. ledna 1890 č. 19 ř. z., že slovní známka »Nitra« firmou Osram, akciovou spol. v Praze, přihlášená k zápisu u obchodní a živnostenské komory v Praze pro elektrické žárovky, části elektrických žárovek, kovové dráty, armatury, objímky, ochranná skla a reflektory a zapsaná tamže pod č. 17347, neměla býti zapsána dle § 1 zn. nov. z 30. července 1895 č. 108 ř. z., a zároveň nařídilo výmaz této známky z rejstříku.
Důvody rozhodnutí jsou tyto:
»Známka č. 17347/Praha vykazuje výlučně slovo Nitra, jméno známé župy a města na Slovensku. Údaj tento může v konsumenstvu vzbuditi domněnku, že zboží známkou chráněné pochází z nějakého odbočného závodu chranitelčina, majícího sídlo v Nitře. Obsahuje tudíž známka údaj původu zboží a odporuje tím ustanovení § 1 zn. nov. z 30. června 1895 č. 108 ř. z.«
Rozhodnutí v podstatě shodné s předešlým, vydalo min. obchodu dne 3. července 1923 stran stejné známky přihlášené firmou Osram, Gesellschaft mit beschránkter Haftung, Komanditgesellschaft v Berlíně, u téže obchodní a živnostenské komory pro elektrické žárovky a zapsanou tam pod č. 16662.
Stížnosti do obou rozhodnutí podané v podstatě opírají námitku nezákonnosti o tvrzení, že se sporná známka jako označení původu zboží ze závodu stěžujících si firem v kruzích konsumentů vžila, dovozujíce, že tato okolnost je v dvojím směru právně relevantivní: Jednak ve smyslu čl. 6 pařížské smlouvy unijní ve znění, jež mu bylo dáno smlouvou washingtonskou, pokud se týče se zřetelem k čl. II. zák. ze 17. března 1913 č. 65 ř. z., ježto podle názoru stížnosti, ve smyslu onoho článku smlouvy a tudíž i ve smyslu cit. předpisu zákonného, jenž jest pouhým inkorporováním principu v onom smluvním článku stanoveného do vnitrostátního práva známkového, také známky, jež jsou podle ustanovení § 1 známkové novely z r. 1895 k zápisu nezpůsobilé, obsahujíce výhradný údaj místa výroby, této způsobilosti nabývají, jestliže se dlouhým užíváním v kruzích konsumentů vžily.
Nss nemohl vývodům stížností po této stránce dáti za pravdu, trvaje na právním názoru, že známky, jichž zápisu do rejstříku brání důvod uvedený v § 1 novely z r. 1895, nestávají se k zápisu způsobilými tím, že se vžily. Názor ten byl podrobně rozveden a odůvodněn zejména v nál. Boh. 1644 adm.
Stížnost vedle toho dovozuje, že známka »Nitra« dlouhým užíváním významu údaje zeměpisného aspoň v kruzích zúčastněných pozbyla. Tomu sluší rozuměti tak, že po názoru stížnosti v daném případě překážky zápisu po rozumu § 1 novely z r. 1895 vůbec není. Zřejmě v tomto smyslu stížnost dovolává se také nál. tohoto soudu Boh. 1380 adm., v němž bylo mimo jiné také vysloveno, že není překážky zápisu ve smyslu § 1 novely tehdy, jestliže známka převážně vzbuzuje dojem označení fantasijního, proti němuž její zeměpisný význam ustupuje do pozadí.
Ale ani vývody stížnosti v tomto směru se nesoucí nejsou způsobilé uvésti správnost nař. rozhodnutí v pochybnost.
Nss v dovolaném nál. vykládaje ustanovení § 1 nov. ovšem připustil, že za určitých zvláštních okolností nelze pokládati za vyloučeno ze zápisu jako známka slovo, které objektivně význam geografický má, totiž tenkráte, když jsou dány takové okolnosti, které odůvodňují závěr, že i těm, jimž geografický význam slova jest znám, nebude se, jsouc použito ve známce, jeviti jako udání místa původu, nebo že vůbec není pravdě podobno, že by slovo jako geografické udání bylo pojímáno. Jako takové okolnosti příkladmo uvedeny: mnohoznačnost slova, notorická neznámost geografického místa (totiž v kruzích, na které dle povahy případu lze vůbec rozumně míti zřetel). Leč o okolnosti tohoto rázu v daném případě zřejmě nejde. Slovo »Nitra« není slovem mnohoznačným toho druhu, že by mu pravděpodobně byl přikládán všeobecně význam jiný než geografický. Také ovšem není to slovo, jehož geografický význam by byl neznám v oblasti republiky čsl., pro niž se stěžující firma ochrany oné známky domáhá. Ale ani jinakých okolností, které by jménu »Nitra« povahu údaje místního odnímaly, nebo tento jeho význam u konsumentů činily pochybným, nalézti nelze.
Nemohl tedy nss shledati, že by závěr žal. úřadu, že známkové slovo »Nitra« bude pojímáno v konsumenstvu jako udání původu místa zboží, byl založen na mylných premisách právních nebo byl získán postupem formálně vadným.
Z veškerých uvedených důvodů zamítl nss stížnosti jako neodůvodněné.

Citace:

č. 3179. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 433-434.