Č. 6932.


Nemocenské pojišťování. — Administrativní řízení: 1. Platební výměry nemocenských pokladen na nemocenské příspěvky mají povahu aktů právní moci schopných. — 2. Nemocenské příspěvky, zapravené na základě pravoplatného — třeba nezákonného — platebního výměru, nelze na pokladně požadovati zpět za dobu minulou.
(Nález ze dne 30. listopadu 1927 č. 25168.)
Věc: Okresní nemocenská pokladna v Nitře proti ministerstvu sociální péče stran nemocenského pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud osvobozuje zaměstnává tele od placení nemocenských pojistných příspěvků do 4. července 1923 vybraných, zrušuje s e p r o nezákonnost.
Důvody: Ludevít L. domáhal se přípisem z 26. července 1923 na stěžující si pokladně, aby mu pojistné příspěvky za služebnou, již jen na nátlak pokladny přihlásil, nebyly více předpisovány a zaplacené od roku 1920 vráceny. Když stěžující si pokladna usnesením z 2. srpna 1923 tuto »reklamaci« zamítla s odůvodněním, že služebné osoby v domácnosti ve smyslu vl. nař. č. 516/1919 podléhají pojistné povinnosti, odvolal se zaměstnavatel k okr. úřadu.
Okr. úřad v Nitře rozhodnutím z 24. října 1924 vyhověl odvolání Ludevíta L., zrušil usnesení pokladny a osvobodil Ludevíta L. od placení příspěvků za jeho domácí služku do 31. prosince 1923 z důvodu, že ve smyslu zák. č. 248/23 služebné osoby v domácnosti podléhají obligatornímu nemoc, pojištění teprve od 1. ledna 1924, a odvolatel jen na nátlak pokladny svou služebnou pojistil.
Min. soc. péče nař. rozhodnutím nevyhovělo odvolání stěžující si pokladny a osvobodilo Ludevíta L. od placení nemoc, pojistných příspěvků za služku v jeho domácnosti v roce 1923 zaměstnanou, ježto služky v domácnosti v době té pojistné povinnosti nepodléhaly a podle výslovného ustanovení § 6 nař. č. 4790/1917 přihlášky osoby pojistné povinnosti nepodléhající, jakožto osoby obligatorně pojištěné, nezakládá právního důvodu na členství ani v tom případě, jestliže příspěvky byly zaplaceny.
O stížnosti uvážil nss toto:
Stížnost napadá nař. rozhodnutí jen potud, pokud se jím osvobozuje Ludevít L. od placení nemoc, pojistných příspěvků do 4. července 1923, t. j. onoho dne, kdy jmenovaný uplatnil zrušení pojištění. Uznáváť, že od tohoto dne do 31. prosince 1923 nárok na vrácení zaplacených příspěvků jest po právu. Dle spisů nejde o příspěvky nově předepsané, nejde o reklamaci proti předpisu příspěvků, nýbrž jde o příspěvky z doby minulé od zaměstnavatele již vybrané. Ze spisů je také zřejmo, že zaměstnavatel svou služebnou ode dne vstupu do zaměstnání — 26. května 1919 — u stěžující si pokladny jakožto pojištěním povinnou přihlásil, že předepsané příspěvky platil, a že pokladna pojištěné poskytovala nemocenské dávky. Pokladna v řízení také uvedla, že zaměstnavatel od roku 1919 do července 1923 nepodal žádnou »reklamaci«.
Správnost tohoto tvrzení žal. úřad nevyšetřil, ale také nevyvrátil.
Nař. uh. min. obch. č. 4790 z r. 1917 tími, že pokladnám přiznalo právo vydávati plat. výměry, předpokládající obligatorní pojistný poměr, a tím, že stanovilo lhůty, v nichž těmto výměrům lze odporovati rozkladem k představenstvu pokladny a námitkami ke správním úřadům, a to i co do právního základu předpisu, udělilo výměrům těmto povahu aktů právní moci schopných. Právní moc, jež nastává tím, že ve stanovené lhůtě výměru nebylo odporováno, má však za následek, že řádnou cestou instanční nelze se domáhati nápravy ani tenkráte, když výměr ten je nezákonný, tedy ani tenkráte, když se mu nedostávalo právního podkladu, t. j. když nebylo obligatorního pojistného poměru.
Je-li tomu tak, může »reklamace« zaměstnavatelova, v níž uplatňuje, že tu není obligatorního pojistného poměru a tudíž ani platební povinnosti, působiti jen ex nunc, t j. nemůže vésti k výroku úřadu, ukládajícímu pokladně vrácení řádně předepsaných příspěvků pro praeterito. Nař. rozhodnutím citovaný § 6 nař. č. 4790/1917 nestanovil takovýto závazek pokladny, nýbrž nepřiznává pouze osobě, k povinnému nemoc, pojištění neprávem přihlášené, právní nárok na členství a dávky s ním spojené.
Z těchto úvah bylo nař. rozhodnutí, pokud mu jest odporováno, zrušiti pro nezákonnost.
Citace:
č. 6932. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 559-560.