NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6607.

Školství. — Administrativní řízení. (Slovensko): Mají ujednání učiněná u příležitosti zestátnění školy obecní povahu veřejnoprávní nebo soukromoprávní?
(Nález ze dne 3. června 1927 č. 11911.)
Věc: Obec Sp. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě stran oprav budovy státní ludové školy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Župní úřad v Lipt. Sv. Mikuláši vydal zastupitelstvu stěžující si obce rozhodnutí z 25. března 1925 tohoto znění: »Župní úřad v Lipt. Sv. Mikuláši ve smyslu §u 30 zák. čl. VI : 1876, resp. § 6 zák. č. 126/1920 stanoví povinnost udržování budovy a pobočních místností státní ludové školy ve Sp. politickou obcí Sp. Župní úřad nařizuje politické obci Sp., aby do dvou měsíců po pravoplatnosti tohoto rozhodnutí provedla všecky potřebné opravy na budově a pobočních místnostech státní ludové školy, v opačném případě budou tyto na náklad obce provedeny.« V důvodech vyvodil župní úřad z různých výnosů býv. uh. min. vyuč. a usnesení zastupitelstva stěžující si obce, že tato se zavázala k udržování budov a vedlejších místností postavených min-em vyuč. ve Sp. pro účely ludové školy a dětské opatrovny a že obec je proto povinna školu udržovati.
Odvolání stěžující si obce, ve kterém tato jednak popírala vůbec příslušnost úřadů správních k řešení sporné otázky, jednak popírala existenci závazku svého, bylo nař. rozh. zamítnuto a bylo rozhodnutí žup. úřadu ponecháno v platnosti z těchto důvodů: Obec Sp. podle usnesení ob. zastup. ze 16. března 1901, z 1. června 1901, z 13. července a 4 října 1902 zavázala se mezi jiným, že v příp. zřízení stát. ludové školy a opatrovny, budovy tyto bude v dobrém stavu udržovati. Býv. uh. min. škol. výnosem z 22. října 1906 přijalo výše uvedenými usnesen. nabídnuté příspěvky obce a zřídilo ve Sp. státní ludovou školu a dětskou opatrovnu. Současně vyslovilo, že obec Sp. podle týchž usnesení je povinna, zabezpečiti navždy umístění státní ludové školy a opatrovny, v důsledku tohoto závazku postaviti a pro účely stát. lud. školy odevzdati od 1. září 1907 škol. budovu s třemi učebnami, učitelským bytem atd. Dále, že je obec povinna na náklad svého rozpočtu starati se o udržování školské budovy a opatrovny, bytů, vedlejších místností, studny, plotu atd., o čištění v hlavních prázdninách a o pojištění budov proti ohni. Min. týmž výnosem žádalo, aby příspěvky podrobně uvedené v předešlých usneseních ob. zastupitelstva, aby se vyhnulo nedorozumění, zahrnuty byly v jednom novém usnesení ob. zastupitelstva, které by stylisací odpovídalo zřizovací listině. Ob. zastupitelstvo v zasedání dne 10. dubna 1907 projednávalo záležitost stavby stát. lud. školy a obnovivši své předešlé, v této věci vynesené usnesení, zavázalo se znovu jménem obce mezi jiným starati se i o udržování v dobrém stavu školských budov, které budou postaveny nákladem stát. eráru a to bez výhrady, že jen pro ten případ, jestliže stát postaví budovy i pro stát. lud. školu i pro opatrovnu. Ob. představenstvo se ohradilo jen proti tomu, že by potřebné budovy měla postaviti obec sama vlastním nákladem, projevilo však ochotu obstarati stavební kapitál, jestliže stát nahradí obci částky na jeho umoření. Že mezi obcí a býv. uh. min-em vyuč. se dále vyjednávalo o stavbě stát. lud. školy a opatrovny, je patrno z výn. téhož min. ze 4. července 1911, kterým otevřelo stát. lud.školu ve Sp. Vracejíc žádost předsednictva kuratoria stát. lud. školy v Sp., dovolává se min. v tomto výnose svých výnosů dřívějších, podle kterých na náklad svého resortu převzalo jen hrazení stavebního nákladu státní ludové školy; stavbu budovy pro opatrovnu měla provésti obec, k čemuž mohla použíti podpory od státu. Takto došlo k postavení budovy pro stát. lud. školu ve Sp. nákladem státu a konečně k jejímu otevření roku 1911. Je nesporno, že ke zřízení školy došlo na základě dobrovolných závazků obce Sp., uvedených ve zřizovací listině z r. 1906 a že od závazků těch býv. uh. min. vyuč. neupustilo až na to, že převzalo hrazení stav. nákladu budovy státní ludové školy. Se zřetelem na tento skutkový stav věci neobstojí důvody v odvolání obce Sp. uvedené, jako jsou zejména, že mezi jmenovanou obcí a býv. uh. min. vyuč. není žádné úmluvy, která by obec zavazovala k nějakým povinnostem ke státní škole, že min. postavilo budovu na pozemku obci náležejícím bez souhlasu obce, že obec převzala závazky ke stát. ludové škole pro ten případ, když min. postaví budovu pro opatrovnu. Proto bylo odvolání obce S. zamítnuto a ponecháno v platnosti v celku rozhodnutí župního úřadu, kterým byla určena povinnost udržování budovy a vedlejčích místností stát. lud. školy ve Sp. politickou obcí a tato vyrozuměna, aby všechny potřebné opravy na budově a vedlejších místnostech stát. ludové školy do dvou měsíců provedla.
Rozhoduje o stížnosti do toho k nss-u podané, musil soud jak vzhledem k námitce stížnosti tak i z moci úřední nejprve si rozřešiti otázku, zda k řešení sporného případu byly příslušný úřady správní anebo řádné soudy.
Žal. úřad na námitku nepříslušnosti správních úřadů, vznesenou v odvolání, nijak zvláště nereagoval; jelikož se však pustil do meritorního rozhodování, odvolání zamítl a rozhodnutí župního úřadu potvrdil, je zřejmo, že námitku tu nepokládal za důvodnou a že naopak pokládá župní úřad a sebe sama za příslušná k rozhodování. Župní úřad, jehož rozhodnutí bylo nař. rozhodnutím potvrzeno, opřel svoje rozhodnutí jednak o § 30 zák. čl. VI:1876, jednak o § 6 zák. č. 126/20.
Podle § 30 zák. čl. VI:1876 náleží adm. výboru župnímu, aby prostřednictvím příslušných orgánů okresních ve smyslu zák. dbal toho, aby ...... budovy (škol) byly udržovány v dobrém stavu. Z tohoto ustanovení však plyne toliko kompetence adm. výboru, (která podle § 6 zák. 126/20 a vl. nař. č. 310/1922 od 1. ledna 1923 přešla na župní úřad), aby dbal nad řádným udržováním školních budov. Podle § 32 téhož zák. čl. dbá dále adm. výbor (resp. nyní župní úřad) nad tím, aby opatření ministra týkající se § 30 byla vykonána; konečně přísluší
podle § 6 zák. čl. XXVIII:1876 adm. výboru (župnímu úřadu) .... dbáti toho, aby ...... okr. škol. inspektor .... a příslušné úřady školské byly u výkonu agend zmíněných v §§ 30 a 32 zák. čl. VI:1876 municipálními úředníky podporovány a aby se dbalo toho, aby školní úřady obecní ... přesně splnily závazky jim ve věcech školních náležející. Podle těchto předpisů náleží tedy ovšem adm. výboru (župnímu úřadu), aby rozhodoval o udržování budov školních v dobrém stavu a o tom, aby obec konala v tomto směru svoje povinnosti. Z těchto předpisů samotných však ještě neplyne kompetence adm. výboru (župního úřadu), resp. správních úřadů vůbec, aby rozhodovaly vždy a všude o existenci a rozsahu závazků obce k udržování budov školních. Naopak bude rozhodování to příslušeti úřadům správním jen tehdy, jde-li o závazky spočívající na titulu veřejnoprávním, kdežto rozhodování o závazcích spočívajících na titulech soukromoprávních bude ve smyslu zák. čl. 1:1911 náležeti řádným soudům. Nutno tedy zkoumati, zda tvrzený závazek obce udržovati budovu státní ludové školy ve stěžující si obci spočívá na titulu veřejnoprávním anebo soukromoprávním.
Podle § 23 zák. čl. XXXVIII:1868 jest v obcích, kde nevydržují školu společnosti náboženské, jakož i v jiných v zákoně tom uvedených případech, obec povinna zříditi školu a náleží pak podle § 42 téhož zák. obci, aby zřídila a udržovala budovy školní a byty učitelské. Uvedený závazek obce jest však — jak plyne z § 23 — jenom subsidiární, jsa omezen na případy v § 23 uvedené. Podle § 80 téhož zák. čl. má »min. vyuč. právo a povinnost zřizovati mimo školy, které po zákonu musí vydržovati obec, všude tam, kde toho je třeba, na státní náklad potřebné školy ....« Z toho předpisu jde, že sice zákon blíže nestanoví podmínky, kde a kdy má býti státní škola ludová zřízena, že však, zřídí-li stát školu takovou, má se tak ze zákona státi na nákladu státu. Na tom nemění nic okolnost, že § 80 na konci praví, že státní školy mají býti zařízeny způsobem ustanoveným v §§ 23 až 78; neboť předpisem tím je pouze řečeno, že o zařízení stát. škol platí stejné předpisy jako o školách obecních podle § 23 a násl., není tím však ustanoveno, že by také o školách státních platila ze zákona zřizovací a udržovací povinnost obce místní podle §§ 23 a 42 cit. zák.
Zákon neukládá tedy místní obci povinnost, aby nesla náklad na školu státní, zejména také jí neukládá, aby na svůj náklad zřídila a udržovala potřebné budovy, naopak stihá povinnost tato podle přesného ustanovení § 80 stát. Tím ovšem není vyloučeno, že při zřízení školy státní může dojíti k ujednáním mezi státem a obcí stran přispívání obce k nákladům školy státní. Takováto ujednání má patrně také na mysli okružní nařízení býv. uher. min. vyuč. z 27. prosince 1904 č. 99275, upravující postup při zestátňování škol elementárních a opatroven, podle něhož min. váže zestátnění zpravidla na podmínku, že příslušná obec (náboženská obec) se postará o umístění státní školy (opatrovny), že k tomu konci odevzdá státu do vlastnictví a k trvalému užívání příslušný pozemek a budovy, že obec místní (církevní) převezme na svůj náklad zařízení učeben, stálé udržování, čištění a pojištění proti požáru budov a příslušenství.... a že konečně obec zajistí pro státní školu onu částku, kterou obec dosud vynakládá na platy učitelů. Podobně je tomu podle § 169 min. nař. z 20. srpna 1905 č. 70000 R. T. 107 (instrukce pro školní inspektory), v němž se praví, že ustanoví ministr při zřizování státních škol ludových, zda lze příspěvky obce zmírniti a kde má býti škola státní zřízena výlučně na náklad státní a dále že tam, kde není potřebných místností školních, je na základě § 42 zák. čl. XXXVIII:1868 k jich opatření povinna v prvé řadě obec. Tyto předpisy nemínily vůbec změniti zásadu § 80 zák. čl. XXXVIII: 1868 o tom, že státní školy se zřizu 23jí na náklad státní, resp. zásadu § 23 a násl., zejména § 42 téhož zákona, že zákonné povinnosti obce tam uvedené se týkají jen škol obecních.
Došlo-li tedy při zřízení státní školy, resp. při zestátnění školy dosud obecní k ujednáním mezi státem a obcí stran hrazení nákladu na školy ty částečně státem a částečně obcí, nemá ujednání takové povahy smlouvy veřejnoprávní a nezakládají se závazky obce takto převzaté na titulu veřejnoprávním, nýbrž na soukromoprávním ujednání o tom, že stát zřídí školu státní a zbaví tím obec jejích zákonných povinností stran zřízení a udržování školy obecní proti tomu, že obec se zaváže k určitým příspěvkům k nákladům školy státní. Rozhodovati o tom, zda tu je takováto úmluva, zda je platná a jaký je její obsah, resp. jaké závazky z ní plynou pro obec, náleží proto pořadem práva před řádnými soudy a přísluší státu v takovémto sporu jen postavení smluvní strany a nikoliv pravomoc rozhodovací. Nebyly tedy ani župní úřad ani žal. min. příslušný, aby o sporných závazcích stěžující si obce meritorně rozhodovaly; učinil-li tak župní úřad přec a potvrdil-li žal. úřad nař. rozhodnutím rozhodnutí župního úřadu, místo aby je zrušil a odkázal věc na pořad práva před řádné soudy, je rozhodnutí nař. stiženo nezákonností, oro kterou je bylo zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6607. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 978-981.