Čís. 10832.


Nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 30. prosince 1897, Věstník čís. 50, a ze dne 27. října 1909 Věstník čís. 40, byla zrušena ustanovením čl. II zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n. Nyní platí ustanovení § 369 tohoto zákona a vládní nařízení ze dne 20. prosince 1927, čís. 175 sb. z. a n.
K zabavení movitostí, jež jsou u dlužníka, podle § 364 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n., se nevyhledává, by zabavené předměty byly označeny známkami.
Bylo-li administrativního zástavního práva československého státu nabyto dřive, než nabyl vymáhající věřitel soudcovského zástavního práva, zabavená věc vsak byla prodána soudně, jest pohledávku československému státu přikázati v pořadí před pohledávkou soukromého vymáhajícího věřitele.

(Rozh. ze dne 29. května 1931, R I 423/31.)
Soud prvé stolice přikázal celý výtěžek za exekučně prodané svršky vymáhajícímu věřiteli, nepřikázav bernímu úřadu jeho poplatkovou pohledávku, pro niž si vydobyl berní úřad na jedné z prodaných věcí (na mladém volu) administrativní zástavní právo, ježto prý erár má jen právo na vyloučení ze soudního prodejového řízení, kterýžto nárok musí uplatňovati před prodejem, což se v projednávaném případě nestalo, takže prodejem zástavní právo berního úřadu a tím každý nárok byl ztracen. Rekursní soud přikázal bernímu úřadu poplatkovou pohledávku, zbytek nejvyššího podání pak vymáhajícímu věřiteli na částečnou úhradu jeho pohledávky. Důvody: Jak z napadeného usnesení vyplývá, bylo prvému soudci při rozvrhu nejvyššího podání známo, že berní úřad nabyl na mladého vola vydraženého za 800 Kč již administrativního práva zástavního a vyplývá ze spisů tohoto úřadu, že tohoto práva zástavního bylo nabyto dříve, než nabyl zástavního práva vymáhající věřitel. K tomu měl exekuční soud přihlédnouti podle § 254 ex. ř. a jelikož administrativní dražba shora uvedeného kusu dobytka nebyla provedena, nýbrž byl s ostatními zabavenými věcmi soudně vydražen, měl berní úřad podle § 286 ex. ř. právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku a to, jak ze shora uvedeného patrno, v pořadí před prvním soudním zástavním věřitelem.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele.
Důvody:
V úvahu nepřichází, jak uvádí stěžovatel, nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 30. prosince 1897, věstník čís. 50 a ze dne 27. října
Civilní rozhodnutí XIII. 48 1900, věstník čís. 40, neboť čl. II. zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n. byla tato nařízení zrušena. Nyní platí ustanovení § 369 tohoto zákona a vládní nařízení ze dne 20. prosince 1927, čís. 175 sb. z. a n. Není zapotřebí zabývati se zákonem ze dne 27. listopadu 1930, čís. 167 sb. z. a n., ježto se změněná ustanovení tohoto zákona netýkají souzeného případu. Z exekučních spisů okresního soudu a ze spisů berního úřadu vyplývá, že byl u povinné strany v domě čís. 8 dne 26. září 1930 zabaven volek, a to v 10 hodin dopoledne berním úřadem k vydobytí pohledávky 158 Kč s přísl. a v 1/24. hod. odpoledne okresním soudem k vydobytí vykonatelné pohledávky vymáhajícího věřitele ve výši 2437 Kč s přísl. a 3200 Kč s přísl. Přichází tudíž v úvahu ustanovení třetího odstavce § 369 vládního nař. ze dne 20. prosince 1927, čís. 175 sb. z. a n. Toto ustanovení zní: ukáže-li se však, že věci exekučním úřadem (berním úřadem) zabavené nejsou dosud soudně zabaveny, odpadá poznámka v zájemním rejstříku i v berním zájemním protokolu a exekuční soud vrátí berní zájemní protokol bez prodlení exekučnímu úřadu. Mají-li věci, které jsou již zabaveny exekučním úřadem (berním úřadem), býti zabaveny soudně, vykoná soud soudní zabavení, jakoby tyto věci vůbec ještě nebyly zabaveny, výkonný orgán soudní jest však povinen ihned se postarati, by soudní zabavení bylo poznamenáno v protokolu o berním zabavení. Dále přichází v úvahu ustanovení § 369 prvý odstavec zákona ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n., totiž: Jestliže berní zástavní právo předchází soudnímu, provede exekuční úřad (berní úřad) co nejrychleji zahájenou berní exekuci a složí pak u exekučního soudu přebytek, který tu snad je po zapravení pohledávky a exekučních útrat. Ze shora uvedených spisů berního úřadu vyplývá, že byl berní správou určen dražební rok na 17. prosince 1930, že však mezi tím byl již prodán zabavený volek exekučním soudem dne 16. prosince 1930. Nebylo zapotřebí, by zabavené předměty byly označeny známkami, neboť podle § 364 zákona čís. 76 sb. z. a n. z roku 1927 zabaví se hmotné věci movité (svršky), které jsou u dlužníka, tím, že je výkonný orgán sepíše a popíše v protokolu (§ 354) Podle § 368 zák. čís. 76/27 nabývá stát zabavením pro vymáhanou pohledávku zástavního práva na svršcích v zájemním protokolu sepsaných a popsaných. Ke spisům berního úřadu shora uvedeným byl připojen exekuční výkaz berního úřadu ze dne 18. září 1930 o splatnosti pohledávky berního úřadu ve výši 158 Kč s příslušenstvím. Podle těchto zjištění rekursního soudu bylo zástavní právo československého státu řádně a bezvadně dříve nabyto než zástavní právo vymáhajícího věřitele (§ 286 ex. ř.). Právem přikázal tudíž rekursní soud pohledávku československému státu ve výši 165 Kč v pořadí před pohledávkou vymáhajícího věřitele z výtěžku za prodaného volka, který výtěžek činil 800 Kč.
Citace:
Čís. 10832. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 777-778.