Čís. 15573.

Hypoteka úvěrová (stavební úvěr).
Nebyl-li povolený úvěr zúplna vyčerpán, nejsou práva vlastníka nemovitosti v příčině takto uvolněného práva zástavního uvedená v § 469 obč. zák. a §§ 37 a 38 III. dílčí novely k občanskému zákonu způsobilým předmětem exekuce pro pohledávky peněžité. Tuto okolnost mohou uplatňovati hypotekární věřitelé odporem podle § 213 ex. ř., třebas byla exekuce pravoplatně povolena.
(Rozh. ze dne 6. listopadu 1936, R I 661/36.)
Shodně Sb. n. s. čís. 11641.
Prvý soud rozvrhuje nejvyšší podání nepřikázal vymáhajícím věřitelům, jimž byla povolena exekuce nuceným zřízením zástavního práva v pořadí (úvěrového) zástavního práva záložny V. nic na jejich pohledávky v rámci nevyčerpané úvěrové pohledávky knihovního věřitele záložny V. Důvody: U záložny V. jde o pohledávku ze stavebního úvěru a bylo — jak podstata stavebního úvěru předpokládá — vyplacení vázáno na určitý stav stavby. Jen v tom směru má vlastník nárok na vyplacení úvěru. Tento nárok na vyčerpání úvěrní jest osobním právem vlastníka a nelze na takový nárok vésti exekuci. Rovněž dlužníkův nárok na vydání výmazné kvitance co do části pohledávky není způsobilým předmětem exekuce pro pohledávky a oprávnění dlužníka jako vlastníka hypoteky převésti podle kvitance zástavní právo váznoucí na nemovitosti jest jeho osobním právem, výhradně jen jemu příslušejícím, jež nelze postihnouti exekucí (rozh. čís. 11641 Sb. n. s.). Nemůže tedy exekucí vstoupiti do práv dlužníkových osoba třetí a jednati tak za něho k vydobytí své peněžité pohledávky za dlužníkem. Rekursní soud nevyhověl rekursu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Byla-li hypoteka částečně uvolněna zaplaceními části pohledávky, neb nebyl-li povolený úvěr zúplna vyčerpán, nejsou práva vlastníka nemovitosti v příčině takto uvolněného práva zástavního uvedená v § 469 obč. zák. a §§ 37 a 38 III. dílčí novely k občanskému zákonu způsobilým předmětem exekuce pro pohledávky peněžité. S hypotekou uvolněnou podle § 469 obč. zák. smí nakládati toliko vlastník nemovitosti sám a zasahování věřitelů v toto právo vlastníkovo není přípustné, ježto by mařilo účel vlastníkova oprávnění nakládati s hypotekou a bralo by vlastníkovi možnost využíti podle potřeby poznovu reálního úvěru. Mimo to je předpokladem exekuce pro pohledávky peněžité na majetková práva, že jde o právo, jež má majetkovou hodnotu a může býti zpeněženo; hypoteka skýtá právo jen věřiteli, neposkytuje však dlužníku práva, jež by mohlo býti v exekuci zpeněženo k ukojení jiného věřitele, nýbrž ukládá dlužníkovi jen povinnost, by trpěl uspokojení věřitele ze zástavy. Proto také motivy k III. dílčí novele k občanskému zákonu uvádějí, že § 469 obč. zák. exekuční převod hypoteky zaplacením uvolněné nezná a nedopouští (materialie k III. dílčí novele, str. 181—182). Neměla tudíž býti vymáhajícímu věřiteli na podkladě směnečného platebního příkazu ze dne 29. listopadu 1932 povolena exekuce vkladem zástavního práva v pořadí zástavního práva záložny V. s omezením ze zápisu knihovního patrným; ale když se tak stalo, nemůže to býti na škodu hypotekárním věřitelům. Ti mají právo uplatňovati odporem nezákonnost oněch exekučních zákroků a nezáleží na tom, že vešly formálně v moc práva, neboť § 213, odst. 1 ex. ř. v té příčině nerozlišuje. Může-li dlužník podle § 39 čís. 2 ex. ř. kdykoli navrhnouti zrušení exekuce vedené na práva z exekuce vyňatá, mohou tím spíše nezákonnost exekuce uplatňovati hypotekární věřitelé, kteří byli exekucí tou ve svůj neprospěch dotčeni. V souzeném případě nepoužil vlastník nemovitosti svého práva, které jen jemu bylo v § 469 obč. zák. vyhrazeno, a oni tím získali lepší postavení, kterého nemohou býti zbaveni nezákonným exekučním zákrokem třetí osoby.

Citace:

Čís. 15573.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1046-1047.