NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Č. 11001.

Policejní věci: * Předpoklad příkazu nebo zákazu podle odst. 1 čl. 3 zák. č. 125/1927 Sb. je dán i tehdy, jsou-li tu objektivní skutečnosti, z nichž lze usuzovati, že veřejný pořádek, klid a bezpečnost porušeny býti mohou.
(Nález ze dne 17. ledna 1934 č. 482.)
Věc: Spolek »Ortsgruppe Zwickau des Bundes der Deutschen in Böhmen« ve C. proti zemskému úřadu v Praze o odstranění štítu.
Výrok: Stížnost zamítá se pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem okr. úřadu v Něm. Jablonném z 11. března 1930 bylo předsedovi stěžujícího si spolku na základě odst. 1 čl. 2 a 3 zák. ze 14. července 1927 č. 125 Sb. uloženo, aby do 24 hodin po doručení tohoto příkazu s domu čp....ve C., ve kterém jest spolková místnost, odstranil štít zhotovený ve formě a barvách spolkového odznaku, avšak ve značně zvětšených rozměrech, kterým spolek opatřil dům na straně do ulice, aniž k tomu nabyl předem potřebného povolení.
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání podanému proti uvedenému výměru. — — — —
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
Potvrzuje výměr I. stolice, kterým bylo stěžujícímu si spolku na základě odst. 1 čl. 2 a odst. 1 čl. 3 zák. č. 125/1927 Sb. uloženo odstraniti se spolkového domu štít provedený v barvách černo-červeno-žluté (zlaté), vyslovil žal. úřad v nař. rozhodnutí, že uvedené barvy nejsou pouze národními barvami německými, nýbrž současně také oficielními státními barvami sousedního státu a že veřejné jich používání způsobem tak nápadným může buditi ve veřejnosti dojem protistátní tendence, a to tím spíše, ježto jde o pohraniční okres, a může tudíž ohroziti veřejný klid a pořádek. Stížnost stojí naproti tomu na stanovisku, že k zákroku podle 1. odst. čl. 2 a 3 cit. zák. nestačí pouhá možnost, o které není jisto, zdali nastane, nýbrž že podle tohoto zák. ustanovení lze zakročiti jen tehdy, když veřejný pořádek, klid a bezpečnost skutečně byly ohroženy. V tom, že úřad neuvedl skutečností, z nichž na ohrožení to lze usuzovati, spatřuje stížnost podstatnou vadu řízení.
Nss toto stanovisko stížnosti nesdílí.
Příkaz vzatý stížností v odpor opírá se o ustanovení 1. odst. čl. 2 a 3 zák. č. 125/27. V 1. odst. čl. 2 tohoto zák. klade se min. vnitra a politickým úřadům jemu podřízeným za povinnost bdíti nad veřejným pořádkem, klidem, bezpečností a veřejnou mravností a odvraceti v tomto směru všeliká nebezpečenství i odstraniti nastalé poruchy. V 1. odst. čl. 3 se pak stanoví, že za účely právě uvedenými mohou politické úřady ve svých úředních obvodech vydávati — vyjma případy nutné a neodkladné se schválením zem. úřadu — příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné — jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy — a mohou na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty na penězích od 10— Kč do 5000— Kč nebo na svobodě od 12 hodin do 14ti dnů. Ze souvislosti obou těchto ustanovení plyne, že politické úřady za podmínek uvedených v cit. 1. odst. čl. 3 zák. č. 125/27 mohou vydávati s trestní sankcí příkazy a zákazy nejen za tím účelem, aby porušení veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti bylo odstraněno, nýbrž že příkazy nebo zákazy takové mohou vydávati i za tím účelem, aby nebezpečenství takové poruchy bylo odvráceno, neboť úřad jest podle zákona povinen také odvraceti všeliká nebezpečenství, jež hrozí veřejnému klidu, bezpečnosti a pořádku, a aby i této povinnosti mohl vyhověti, jest nadán právem vydávati předem příkazy a zákazy podle uvedeného ustanovení zák. o organisaci politické správy. Nebezpečenství takové je tu pak nejen tehdy, když jest jisto, že k porušení veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti dojde, ale i tehdy, když podle objektivních skutečností lze souditi, že porucha veřejného klidu, bezpečnosti a veřejné mravnosti nastati může. Mýlí se proto stížnost, tvrdí-li, že k zákroku podle 1. odst. čl. 2 a 3 zák. o organisaci politické správy nestačí pouhá možnost, o které není jisto, zdali nastane, nýbrž že úřad může zakročiti jen tehdy, když veřejný klid, pořádek a bezpečnost skutečně jsou ohroženy. Není proto ani vadou řízení, že úřad neuvedl v nař. roz- hodnutí skutečnosti, z nichž lze usuzovati, že veřejný klid, pořádek a bezpečnost skutečně byly ohroženy, nýbrž obmezil se na uvedení skutečností, na jejichž základě dospěl k závěru, že vyvěšením štítu, o který jde, veřejný klid a pořádek ohrožen býti může. — — — — — — —

Citace:

Č. 11001. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 286-288.