Čís. 8793.

Vklad výmazu svěřenského náhradnictví nelze povoliti na základě listinného důkazu o úmrtí oprávněného.
(Rozh. ze dne 15. března 1929, R II 3/29.)
Knihovní soud zamítl knihovní žádost o vklad výmazu svěřenského náhradnictví pro Viléma K-a, Františka H-a a Adélu S-ovou, o vklad vlastnického práva pro Karla a Elišku H-ovy a o vklad zástavního práva pro Adélu K-ovou. Rekursní soud žádané vklady povolil.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Podle § 94 knih. zák. lze povoliti knihovní zápis, tedy i vklad výmazu jen tehdy, souhlasí-li žádost s knihovnám stavem a je-li žádost odůvodněna obsahem přiložených listin, majících i předepsanou formu. Navrhovatelé připojili k žádosti úmrtní listy ze dne 16. února 1928 a 28. března 1928, jakož i prohlášení ze dne 29. března 1928, z těchto listin vysvítá však pouze, že dva ze tří náhradních dědiců zemřeli, třetí pak se vzdal náhradního dědictví. Ustanovení § 34 knih. zák. pak, podle něhož v určitých případech lze povoliti výmaz práva již na základě úmrtního listu, v tomto případě nelze použíti, ježto jest omezeno jen na případy v něm přesně vytčené. Rekursní soud neprávem řešil právní otázku, zda sveřenské náhradnictví zaniklo, přehlédnuv, že tuto otázku nelze řešiti v řízení, knihovním. Zánik svěřenského náhradnictví nebyl však předloženými listinami prokázán a proto nelze jeho knihovní výmaz povoliti (§ 94 čís. 3 kn. zák.).

Citace:

č. 8793. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 389-390.