NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Čís. 15659.

Jde-li o zajištění pohledávek státního pokladu, o nichž přísluší rozhodovati správním úřadům, platí i v příčině povolení a provedení exekuce neb zajišťovacího řízení předpisy exekučního řádu.
(Rozh. ze dne 4. prosince 1936, R I 1231/36.)
Prvý soud povolil podle dopisu ředitelství pošt a telegrafů na základě čl. III zák č. 78/96 ř. z., dvor. dekretu čís. 577/1786 Sb. z. s. a čís. 789/1806 Sb. z. s. a § 38 knihovního zákona Československému státu záznam práva zástavního na polovici nemovitosti dlužníka pro pohledávku Československého státu (poštovní správy) na náhradu škody, způsobené státu dlužníkem. Rekursní soud návrh na knihovní záznam zamítl. Důvody: Z dopisu poštovního ředitelství vychází, že jde o pohledávku na náhradu škody, kterou poštovní správě způsobil stěžovatel jako poštovní pomocný zřízenec nesprávným výkonem. služby. Z toho je patrné, že nárok poštovní správy, pro který se žádá záznam zástavního práva na polovici nemovitosti stěžovatelky, jest nárokem soukromoprávním — náhradou škody ve smyslu § 1295 obč. zák. Nerozhoduje tedy o něm úřad správní, nýbrž řádný soud a neplatí tu dvorský dekret ze dne 24. října 1806 čís. 789 Sb. z. s., který se vztahuje pouze na pohledávky, jež se nehodí k soudnímu řízení, nýbrž o kterých náleží rozhodovati politickým úřadům.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs.
Důvody:
Podle čl. XXVII uvoz. zák. k ex. ř. platí všude tam, kde bylo dle zákonů a nařízení platných před zavedením exekučního řádu, které exekučním řádem nebyly zrušeny, přípustné povoliti exekuci k zajištění, jak co do zajišťovacích jednání, jež dlužno vykonati, tak co do řízení předpisy exekučního řádu o exekučních úkonech k zajištění peněžitých pohledávek (§§ 370 a 377 ex. ř.) a o prozatímních opatřeních (§§ 378—402 ex. ř.). Podle toho, i když dle článku XIII čís. 5 uvoz. zák. k ex. ř. zůstaly netknuty předpisy knihovního zákona o zajištění práv a nárokům dle § 38 písm. c) knih. zák. a také dle čl. III uvoz. zák. k ex. ř. v platnosti zůstaly mimo jiné i do té doby platící předpisy o zajištění pohledávek státního pokladu, o nichž rozhodovati přísluší správním úřadům (o takovou pohledávku podle žádosti v souzeném případě jde) —, platí i v příčině povolení a provedení exekuce neb zajišťovacího řízení předpisy exekučního řádu a tedy i o lhůtách k opravným prostředkům předpis § 402 ex. ř. a nikoli předpis § 127 knih. zák. Dle § 88, odst. 2 čís. 2 ex. ř. jest lhůta k podání rekursu proti nucenému zřízení práva zástavního vkladem čtrnáctidenní, nikoli jednoho měsíce (srov. rozh. čís. 2832 Sb. n. s.). Co platí pro vklad práva zástavního, platí též pro jeho záznam. Poněvadž usnesení povolující záznam práva zástavního bylo doručeno rekurentovi 15. srpna 1936 a šlo o věc feriální, bylo podati rekurs nejdéle do 29. srpna 1936 na poštu, a poněvadž se tak stalo až 14. září 1936, jest dovolací rekurs opožděn. Na právní povaze se nic nemění, že věc byla zapsána do deníku pozemkové knihy.

Citace:

Čís. 15659.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1161-1162.