NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4086.

Právo jazykové: * Pro posouzení přípustnosti podání, učiněného u ministerstva vnitra v menšinovém jazyku, jest rozhodným jazykové složení obyvatelstva soudního okresu, třeba by i první rozhodnutí vyšlo od úřadu, jehož působnost se vztahuje na menší obvod, než jest soudní okres.
(Nález ze dne 5. listopadu 1924 č. 19079.)
Věc: Jan M. v L. proti ministerstvu vnitra (min. rada Dr. Lad. Prokop) o porušení jazykového zákona.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zsp v Opavě rozhodnutím ze 6. června 1921 dle §§ 18 a 20 vl. nař. z 30. října 1920, č. 592 Sb. vyslovila, že st-lův údaj, že jest národnosti německé, není správný, nýbrž, že jest národnosti české, a že posléz zmíněnou národnost jest do sčítacího archu zanésti, vztažmo tam opraviti.
Ministerstvo vnitra napadeným rozhodnutím odmítlo projednati odvolání st-lovo z tohoto výroku, sepsané v jazyku německém, poněvadž nevyhovuje po stránce jazykové zákonu ze 29. února 1920, č. 122 Sb. a dodalo:
V soudním okrese f-ckém neobývá aspoň 20% státních občanů německého jazyka, a min. vnitra není tudíž vzhledem k ustanovení §§ 1 a 2 jazyk. zák. oprávněno toto podání v německém jazyku sepsané projednati.
Stížnost domáhající se zrušení tohoto rozhodnutí pro nezákonnost shledal nss bezdůvodnou. St-l míní, že pro posouzení jeho případu jest s hlediska jazyk. zák. rozhodným poměr národnostní v obvodu politického úřadu I. stolice, tedy v obvodu magistrátu města F. a nikoli jazykový poměr v obvodu soudního okresu f-ckého, poněvadž podle § 2 nař. vlády z 30. října 1920, č. 592 Sb. náleží provedení sčítání politickým úřadům I. stolice.
Tento názor nemá v zákoně opory. Zákon jaz. ustanovuje v § 2, odst. 2, že soudy, úřady a orgány republiky, jichž působnost se vztahuje na soudní okres, v němž podle posledního soupisu lidu obývá alespoň 20% státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než čsl., jsou ve všech věcech, jichž vyřízení náleží jim na základě toho, že působnost jich vztahuje se na tento okres, povinny přijímati od příslušníků jazyka této menšiny podání v témž jazyku.
Z ustanovení toho jest nade vší pochybnost patrno, že soudním okresem rozuměti jest pouze obvod okresního soudu, krom jediné výjimky v poslední větě druhého odstavce cit. § 2 uvedené, jež však v daném případě v úvahu nepřichází. Okolnost, že okrsek pol. úřadu I. stolice (magistrátu) ve F. jest užším, než obvod okr. soudu, nepadá na váhu a může za okres soudní ve smyslu cit. § 2, odst. 2 býti pojímán jen celý územní obvod, na který se kompetence dotčeného okr. soudu vztahuje, aniž se smí rozeznávati mezi obvodem jednotlivých obcí v tomto obvodu zahrnutých a aniž mohou pro různé části tohoto obvodu přijíti k platnosti různé předpisy jazykové.
Jest mimo spor, že se působnost žal. úřadu vztahovala v tomto případě na město F., náležející do obvodu okr. soudu ve F. Národnostní složení obyvatelstva tohoto soudního okresu a jen tohoto teritoriálního obvodu, přichází dle toho, co shora řečeno, zde v úvahu. V soudním okresu f-ském nebylo však ani dle soupisu lidu z r. 1910 kvalifikované menšiny německé a nedosaženo této menšiny ani při sčítání lidu v r. 1921. Jestliže za tohoto stavu věci žal. úřad shledal, že zde není podmínek předpokládaných § 2, odst. 2 jaz. zák. pro povinnost úřadu přijati a vyříditi věcně německy sepsané odvolání st-lovo, měl pro tento svůj názor dostatečnou oporu v zákoně.
Z okolnosti stížností uplatňované, že odvolací spis německy sepsaný byl zsp-ou přijat a žal. úřadu předložen, nelze dle vylíčeného zákonného stavu pro stanovisko stížnosti ničeho dovozovati. Žal. úřad vzhledem ke kategorickému předpisu § 1 jaz. zák. nebyl ani oprávněn podání odporující předpisům jazykovým přijati a vyříditi a důsledkem toho byl povinen k takovéto jazykové závadě v každém stadiu řízení přihlédnouti.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 4086. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 742-743.