Dr. Jan Rosenkranz:

Rok účinnosti zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

I.
Zákon o podpoře nezaměstnaných ze dne 10. prosince 1918, čís. 63 Sb. z. a n., který byl prvním zákonem, jehož provedení bylo uloženo ministerstvu sociální péče republiky Československé, měl míti původně platnost jen na dobu poměrně krátkou, t. j. do 15. února 1919. Přes to však poměry si vynutily, že účinnost tohoto zákona
229 byla postupně prodlužována dále a nezaměstnaným byla přiznávána podpora v nezaměstnanosti zcela ze státních prostředku až do konce března 1925.
Zákon o podpoře nezaměstnaných byl částí naší veřejnosti přijímán nevlídně a rozpočtový úvěr ku provádění zákona byl ministerstvu sociální péče zejména v poslední době povolován v míře nedostačující potřebě celého rozpočtového roku a po částkách, takže vidíme, že od doby účinnosti zákona o podpoře nezaměstnaných došlo po předchozím jednání za účelem odklizení námitek k vydání dalších zákonných předpisů, týkajících se tohoto zákona a úvěru potřebného k jeho provádění neméně než dvacetkráte.
Ovšem ustanovení zákona o podporách v nezaměstnanosti byla tou měrou blahovolná, že musilo dojíti k podstatné změně základů podpůrné akce proti nezaměstnanosti, jestliže jsme chtěli zachovati řádné hospodářství státu.
To se stalo dnem 1. dubna 1925, kdy zákon ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných nabyl účinnosti na základě vyhlášky ministra sociální péče v dohodě s ministrem financí podle § 15 cit. zákona, vydané dne 23. prosince 1924 pod čís. 4 Sb. z. a n. z roku 1925.
Počátek účinnosti zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti byl zvolen na dobu jarní vzhledem k tomu, že v té době zpravidla poklesá nezaměstnanost. Nyní po době jednoho roku možno říci, že okamžik pro provedení zákona o státním příspěvku byl zvolen šťastně, a že zákonu tomuto byl osud přízniv, poněvadž od počátku účinnosti tohoto zákona situace pracovního trhu až do konce roku 1925 u nás byla uspokojivá a nezaměstnanost nepatrného rozsahu zejména v řadách dělnictva odborově organisovaného.
Zákon o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti je tedy v účinnosti již dobu delší jednoho roku a jeho provádění během této doby dálo se zcela klidně.
Mohu se v tom směru odvolati na slova osoby na prvém místě povolané, t. j. na slova pana ministra sociální péče dra Wintra, který vyslovil se ve svém oběžníku odcházeje z úřadu ministra sociální péče, pokud se týče zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti takto: »Téhož dne, kdy jsem nastoupil úřad, nabyl účinnosti zákon o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti. Šlo o novou materii, kterou z velké části měly zdolati odborové organisace dělnické a úřednické. Bylo zapotřebí intensivní součinnosti příslušného oddělení ministerstva s těmito organisacemi, aby praxe zákona byla uvedena v soulad s potřebami, jaké se během tohoto roku objevily. Možno dnes říci, že zákon byl uveden v činnost bez jakýchkoli závad.«
Také veřejnost neměla již od té doby příležitost slyšeti v poslanecké sněmovně a v senátu rozhořčené výtky proti podporám v nezaměstnanosti a na druhé straně jejich obrany, jak tomu bylo pravidelně při jednání o státním rozpočtu, ačkoliv při projednávání státního rozpočtu na rok 1926 měly zejména oposiční strany dostatek příležitosti přednésti svá přání a výtky.
Ke konci roku 1925 a v poslední době vyskytly se ojediněle zmínky v denním tisku, aby oznámeny byly výsledky činnosti podpůrné akce na podkladě zákona o státním příspěvku s tím poznamenáním,
230 že nynější úpravou péče o nezaměstnané v Československu vyzískala státní pokladna. Tvrzení to odpovídá skutečnosti, ale skutečnost ta není zjevem, který by nás mohl zarmoutiti a který by měl současně dosvědčovati, že pro nezaměstnané se strany státu bylo učiněno příliš málo. Až dělnictvo samo přesvědčí se o dobrodiní zákona a pojistí se bez výjimky proti nezaměstnanosti členstvím v odborových organisacích, a když nastane nutnost přiznávati členům odborových organisací podporu v nezaměstnanosti, pak i stát učiní to, co jest podle zákona povinen. Ostatně vláda již nyní odchylkou od zásadního ustanovení, vysloveného v § 7, odst. 1., cit. zákona, t. j., že státní příspěvek rovná se co do výše podpoře, kterou podporovanému vyplácí odborová organisace ze svých peněz, ustanovila prozatím do konce roku 1926 poměr státního příspěvku k podpoře výhodněji, a to pro ženaté členy a vdané členky odborových organisací a pro členstvo s víceletou dobou členskou.
Přání, aby veřejnosti sděleny byly výsledky zákona o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti za rok jeho účinnosti, vyhovuje se přehledem, který je dále uveden. 1 K němu podotýkám toto:
Vyúčtování státního příspěvku spočívá na předložení dokladů o skončených podpůrných případech; proto je pochopitelno, že v prvních měsících platnosti zákona nemohl účetní effekt, se kterým je spojeno provádění zákona o státním příspěvku, jeviti se v knihách ministerstva sociální péče. Okolnost ta je způsobena také ještě tím, že mnohé odborové organisace mohou předkládati vyúčtování skončených případů měsíčně nebo čtvrtletně podle své volby vždy do 23. dne následujícího po období, v němž podpůrný případ byl skončen. Některé odborové svazy předkládají vyúčtování ještě později vzhledem k tomu, že mnohdy od místních skupin nemohou včas obdržeti potřebné doklady. Ostatně odborové svazy přistoupily k podporování nezaměstnaných na podkladě nového zákona postupně.
V přehledu, jenž rozdělen jest na dvě skupiny, a to na svazy s jednací řečí převážně československou a na svazy s jednací řečí převážně německou, nejsou zahrnuty všechny výdaje, které prováděním zákona o státním příspěvku byly státu a odborovým organisacím způsobeny, zejména pokud se týče nákladů režijních a osobních jak státu tak i většiny odborových organisací, a pokud se týče nákladů za dopravu osob nezaměstnaných po železnici, kteréžto náklady je stát povinen hraditi ve smyslu § 6, odst, 2. zák. o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti. Náklady tyto jsou značné.
Z dále uvedených přehledů vysvítá, že svolení k výplatě státního příspěvku ve smyslu § 4, odst. 3. zákona čís. 267-1921 Sb. z. a n., do konce 31. března 1926, t. j. za dobu jednoroční platnosti zákona bylo dáno 133 svazům, z nichž jest 98 svazů s jednací řečí převážně československou a 35 svazů s jednací řečí převážně německou.
98 svazů s jednací řečí československou, jimž bylo dáno svolení k výplatě státního příspěvku, jest sdruženo takto:
35 svazů v Odborovém sdružení československém,
37 svazů v Československé obci dělnické,
231 svazy v Říšské všeodborové komisi křesť.-soc. dělnictva čs.,
6 svazů v Odborovém ústředí »Čs. svaz úřednických a zřízeneckých organisací«,
1 svaz v Národním odborovém sdružení dělníků a zřízenců všech kategorií; 16 svazů československých je bez odborové ústředny. K nim byl připočten i komunistický Mezinárodní všeodborový svaz.
Z toho do konce roku 1925 nepřikročilo k provedení zákona 6 svazů sdružených v Odborovém sdružení československém, 12 svazů sdružených v Československé obci dělnické, 2 svazy Odborového ústředí »Čs. svaz úřednických a zřízeneckých organisací« a 8 československých svazů nesdružených, takže do konce roku 1925 přikročilo k provedení zákona toliko 70 svazů československých, v kterémžto počtu je zahrnut i Mezinárodní všeodborový svaz. Do 31. března 1926, t. j. v době jednoho roku od platnosti zákona, nepřikročily k výplatě podpory, ač příslušné zmocnění již obdržely, 3 svazy sdružené v Odborovém sdružení československém, 9 svazů sdružených v Československé obci dělnické. Celkem tedy z 98 svazů českých nepoužilo daného zmocnění 12 svazů, t. j. 12,24%.
Z přehledu vysvítá, že počet případů předložených k vyúčtování v době od 1. dubna 1925 do 31. prosince 1925, t. j. za tři čtvrti roku, je v značném nepoměru k počtu případů předložených v době od 1. ledna 1926 do 31. března 1926, tedy v době jednoho čtvrtletí; to vysvětluje se zejména postupným prováděním zákona více organisacemi, jednak nezaměstnaností členů odborových svazů, která pravidelně nastává v období zimním. Od 1. dubna 1925 do 31. prosince 1925 bylo ministerstvu sociální péče předloženo československými organisacemi k vyúčtování celkem 12046 podpůrných případů, v době od 1. ledna 1926 do 31. března 1926 9602 podpůrné případy. Bylo tedy v posledním čtvrtletí platnosti zákona vyúčtováno poměrně 2,36krát tolik případů, než případů za dobu jednoho čtvrtletí roku 1925.
Pro členstvo odborových svazů, sdružených v Odborovém sdružení československém, vyplaceno bylo za rok platnosti zákona na podporách v nezaměstnanosti... Kč 1389873,17
na státním příspěvku... » 1736996,08
úhrnem ... Kč 3126869,25
Na jeden podpůrný případ členstva těchto svazů připadá částka Kč 326,02.
Srovnáme-li u každého jednotlivého svazu neb u skupiny svazů částku vyplacenou na státním příspěvku, můžeme souditi, do jaké míry došlo k propouštění členů a členek s více než 5tiletou dobou členství nebo ženatých členů a vdaných členek a zpravidla též, že odborový svaz má členstvo stálé, víceleté. Čím jest poměrně větší rozdíl mezi částkou vyplacenou na podpoře v nezaměstnanosti a mezi částkou nahrazeného státního příspěvku, tím více mezi nezaměstnanými byli členové odborových svazů, vykazující aspoň 5letou dobu členství nebo ženatí členové a vdané členky s jednoroční dobou členskou. Čím je relativně větší rozdíl mezi členskou podporou v nezaměstnanosti a státním příspěvkem, tím ve větší míře členové
232 příslušné odborové organisace použili dobrodiní zákona; a okolnost ta značí, že v určitém odboru došlo k nezaměstnanosti mimořádného rázu, ježto jí byli postiženi i starší členové odborových svazů, kteří přece při nedostatku pracovní příležitosti smějí býti propuštěni z pracovního poměru až v řadě druhé.
Pro členstvo odborových svazů, sdružených v Československé obci dělnické, bylo vyplaceno za rok platnosti zákona na podporách v nezaměstnanosti Kč 297126,73
na státním příspěvku... » 376761,—
úhrnem... Kč 673887,73
Na jeden podpůrný případ členstva těchto svazů připadá částka Kč 257,89.
Pro členstvo svazů sdružených v Říšské všeodborové komisi křesťansko-sociálního dělnictva československého bylo vyplaceno na podporách... Kč 38192,—
na státním příspěvku... » 50409,77
úhrnem... Kč 88601,77
Na jeden podpůrný případ členstva těchto svazů připadá částka Kč 213,40.
Pro členstvo odborových svazů, sdružených v Odborovém ústředí »Československý svaz úřednických a zřízeneckých organisací« bylo vyplaceno na podporách v nezaměstnanosti... Kč 98661,—
na státním příspěvku... » 123555,79
úhrnem... Kč 222216,79
Na jeden podpůrný případ členstva těchto svazů připadá částka Kč 966,16.
Členstvu Národního odborového sdružení dělníků a zřízenců bylo vyplaceno na podporách v nezaměstnanosti... Kč 1782,39
na státním příspěvku... » 2236,05
úhrnem... Kč 4018,44
Na jeden podpůrný případ členstva tohoto svazu připadá částka Kč 334,80.
Pro členstvo odborových svazů nesdružených s jednací řečí československou, vyjímajíc Mezinárodní všeodborový svaz, bylo vyplaceno na podporách v nezaměstnanosti... Kč 657516,91
na státním příspěvku... » 611708,87
úhrnem... Kč 1269225,78
Na jeden podpůrný případ členstva těchto svazů připadá částka Kč 359,73.
Členům Mezinárodního všeodborového svazu bylo svazem vyplaceno na podp. v nezaměstnanosti... Kč 573761,28
na státním příspěvku nahrazeno... » 773905,43
úhrnem... Kč 1347666,71
Na jeden podpůrný případ členstva tohoto svazu připadá tudíž částka Kč 258,86.
16 233 Odborové svazy s Jednací řečí československou vyplatily na podporách v nezaměstnanosti za dobu jednoroční platnosti zákona částku... Kč 3056913,48
na státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti bylo jim nahrazeno... » 3675572,99
úhrnem... Kč 6732486,47
Připadá tedy na jeden podpůrný případ průměr. částka Kč 310,99.
Za účelem srovnání jest v přehledu uveden počet členů odborovými svazy ministerstvu sociální péče oznámený v žádosti za svolení k výplatě státního příspěvku a počet členů ke dni 31. prosince 1925, který odborovými organisacemi statistickému oddělení ministerstva sociální péče byl oznámen statistickým výkazem za poslední týden v měsíci prosinci roku 1925. Počet členů ke dni 31. prosince 1925 ministerstvu sociální péče oznámený měl by se ovšem shodovati s tím, co bude uvedeno ve statistice odborových organisací zaměstnaneckých, pravidelně každoročně sestavované Státním úřadem statistickým. Ke sloupcům výkazu o počtu členů poznamenávám, že údaje tyto nejsou přesné, poněvadž způsob, jakým odborové organisace zjišťují počet členů, jest různý. Některé organisace, vycházejíce ze základního čísla při určité příležitosti zjištěného počtu členů, zjišťují v pozdější době počet členů srovnáním tohoto čísla s přírůstkem a úbytkem členů potom nastalým. Jiné organisace sestavují statistiku členskou buď podle měsíčních nebo čtvrtletních zpráv místních skupin o stavu členstva, jiné sestavují statistiku jen členů skutečně platících, nikoli též členů od placení osvobozených, a to tím způsobem, že počet zaplacených členských příspěvků v jednom roce dělí číslem 52, t. j. počtem týdnů příspěvkových v jednom roce. Jiné dokonce počet zaplacených členských příspěvků dělí číslem jiným, menším než 52, na př. počtem 40, přihlížejíce k tomu, že zpravidla člen odborové organisace nezaplatí v roce plných 52 týdenních příspěvků, poněvadž bývá po určitý čas osvobozen od placení buď pro nemoc, nebo pro nezaměstnanost.
Konečně některé odborové organisace nesestavují dosud pravidelně řádné statistiky členské, nýbrž sestavují přehled o počtu členů jen příležitostně, zpravidla ke konci roku. Rozdíl, který vzniká různým zjišťováním počtu členů všech nebo jen členů, kteří členské příspěvky zcela zaplatili, vynikne na tomto případě: Mezinárodní všeodborový svaz oznámil ministerstvu sociální péče na statistickém výkazu za poslední týden v měsíci prosinci 1925 jako celkový počet členů číslo 184329. Naproti tomu při úřední dohlídce bylo zjištěno, že v roce 1925 byl zaplacen tento počet týdenních příspěvků:
234 Počet zaplacených týdenních příspěvků dělen 52 (t. j. počtem týdnů příspěvkových jednoho roku) odpovídá počtu 94659 členů. Podle účtu fondu k podpoře nezaměstnaných jmenovaného svazu za dobu od 1. dubna do 31. prosince 1925 bylo pro fond v nezam. skutečně přijato celkem Kč 2350734,10; rozdíl Kč 631365,— připadá na leden až březen 1925, kdy příspěvky do fondu odváděny ještě nebyly. Částka pro fond k podpoře nezaměstnaných přijatá odpovídá přibližně výpočtu platících členů.
Jeví se tudíž potřeba, aby byl jednotně upraven způsob vykazování členů, kteří by mohli činiti nárok na podporu v nezaměstnanosti a státní příspěvek, a členů řádně platících členské příspěvky, z nichž se příslušná kvota odvádí fondu k podpoře nezaměstnaných. Tuto otázku bude nutno učiniti předmětem jednání odb. ústředen.
Z následujícího přehledu odborových svazů s jednací řečí československou vysvítá, že od doby uvedené v žádosti za svolení k výplatě státního příspěvku do 31. prosince 1925 v 70 případech počet členstva stoupl, ve 22 případech počet členů klesl, v 6 případech zůstal stav členstva nezměněn. Pohyb členstva od doby přihlášky za svolení k výplatě až do dne 31. prosince 1925, pokud se týče jednotlivých svazů a další dedukce z toho lze zjistiti srovnáním dále uvedených čísel:
U svazů sdružených v Odborovém sdružení československém počet členů vzrostl o ...... . 28536 členů,
klesl o 10181 člena,
celkem tedy vzrostl o 18355 členů.
U svazů sdružených v Československé obci dělnické počet členů vzrostl o 18372 členy,
klesl o . . 782 členy,
celkem tedy vzrostl o 17590 členů.
U svazů Říšské všeodborové komise křesťansko-sociálního dělnictva počet členů vzrostl o . . . . 1600 členů,
klesl o 20888 členů,
celkem tedy poklesl o 19288 členů.
U odborového ústředí Čs. svaz úřednických a zřízeneckých organisací počet členů vzrostl o . . . . 1562 členy,
klesl o 2556 členů,
celkem tedy poklesl o ..... 994 členy.
Národní sdružení odborových organisací dělníků a zřízenců vykázalo vzrůst o . . . . 3576 členů.
Odborové organisace s jednací řečí československou vykázaly vzrůst o . 103846 členů,
pokles o 12177 členů,
celkem tedy vzrůst o . . . . 91669 členů.
Úhrnem vykázaly tedy odborové svazy s jednací řečí československou vzrůst o 157492 členy,
pokles o ...... 46584 členy,
jeví se tedy u nich přírůstek o ... . . . . . . 110908 členů.
Pokud se týče sloupců jednajících o fondu k podpoře v nezaměstnanosti, byly údaje o počátečním vkladu fondu převzaty ze zpráv
235 odborových organisací při jich žádostech za svolení k výplatě státního příspěvku. Stav fondu ke dni 31. prosince 1925 byl zjištěn ze závěrek o hospodaření tohoto fondu, které odborové organisace, vyhovujíce své povinnosti plynoucí ze zákona, ministerstvu sociální péče předložily.
Fond k podpoře v nezaměstnanosti u převážné většiny svazů stačil k výplatě podpory v nezaměstnanosti a státního příspěvku, v ojedinělých případech stačil zcela k výplatě podpory organisační a pro výplatu státního příspěvku musil obdržeti zálohu z jiného jmění odborové organisace. V převážné většině odborových organisací fond k výplatě podpory v nezaměstnanosti vzrostl a jen ve výjimečných případech se nepatrně zmenšil.
Podklad k zajímavým srovnáním skýtal by také přehled o podpůrných třídách odborových organisací, které jsou velmi rozmanité, o době nároku na podporu v nezaměstnanosti u jednotlivých organisací, o třídách příspěvkových a o kvotě, která z těchto příspěvků jest odváděna pro účely fondu k podpoře v nezaměstnanosti a státního příspěvku. Než pro nedostatek místa tentokráte tak učiniti nelze.

*) Tabule v. na str. 236—243.

Citace:

č. 3575. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 465-467.