Čís. 4469.

Snížení výživného poskytovaného dle soudního výroku otcem manželským dětem děje se jen na žádost povinného a lze je povoliti pouze za dobu od podání žádosti za snížení.
(Rozh. ze dne 16. prosince 1924, R I 1018/24).
Žádosti manželského otce, podané na soudě dne 28. června 1924, by bylo, počínajíc 1. červnem 1923, přiměřeně sníženo výživné, poskytované jím nezletilým dětem dosavad penízem pro každé dítě 750 Kč měsíčně, vyhověl soud prvé stolice potud, že stanovil pro každé dítě výživné od 1. června 1923 do 31. prosince 1923 měsíčními 300 Kč, od 1. ledna 1924 až do doby, kdy nezletilé děti budou s to samy se živiti, měsíčními 400 Kč. Rekursní soud zamítl žádost o snížení za dobu od 1. června 1923 do 1. července 1924, za dobu od 1. července 1924 stanovil pak výživné pro každé dítě měsíčními 400 Kč.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu otce.
Důvody:
Stěžovatel jest dotčen napadeným usnesením potud, pokud rekursní soud nesnížil výživné jeho nezletilých dětí za dobu před podáním žádosti o snížení, totiž za dobu od 1. června 1923 do 1. července 1924. Stěžovatel míní, že výživné před 1. červencem 1924 nemohl platiti proto, poněvadž vůbec neměl příjmů a poněvadž jeho jmění bylo vyčerpáno štědrými platy jeho prvé manželce. Stěžovateli nelze dáti za pravdu. Žádost o snížení výživného podána byla u opatrovnického soudu dne 28. června 1924 a ve skutečnosti byla řízena proti dotyčnému usnesení opatrovnického soudu, jimi byla určena formou soudního schválení výše výživného, jež platiti svým dětem byl stěžovatel uznán povinným, kteréžto usnesení podle spisů nabylo formální i materielní právní moci. (§ 18 nesp. řízení). Přirozeně, poněvadž šlo o výživné dětí placené otcem, při jehož určení jest rozhodujícím otcův dočasný stav majetkový, mohla se materielní právní moc řečeného usnesení vztahovati pouze na poměry, za jakých bylo vydáno, tedy na onen otcův stav majetkový, jenž byl vzat řečenému usnesení za základ; proto sluší uznati, že takové usnesení je změnitelné, změní-li se poměry tak, že ospravedlňují změnu ve výši výživného. Pokud jde o takovou změnu ku prospěchu dětí, je soud podle §u 142 druhý odstavec obč. zák. z moci úřední oprávněn, kdуkоli ji učiniti. Pokud jde o snížení výživného, tedy o změnu v neprospěch dětí, jest k tomu (a contr. § 142 odstavec druhý obč. zák.) zapotřebí žádosti postiženého a zahájení nového řízení, pokud se týče nového rozhodnutí soudního, neboť taková změna z úřední moci nemůže býti nařízena. Změna může tedy teprve nastati novým usnesením soudním, účinnost tohoto nesahá na poměry před podáním žádostí, neboť změna může nastati teprve okamžikem, kterým byla její ospravedlněnost uplatňována, nemůže se dotýkati poměrů před podáním žádosti, na něž se vztahuje materielní právní moc prvotního usnesení, nějakým uplatňováním změny nijak nezasaženého, tedy do té doby nezměnitelného. Teprve podáním žádosti zasažena byla materielní právní moc předchozího usnesení, teprve od jejího podání rozhodujícími jsou pro požadované snížení výživného změněné majetkové poměry otcovy, a uvážena by býti musila jeho nemohoucnost platební, ku které stěžovatel nyní poukazuje.

Citace:

č.4469. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 772-773.