Čís. 6853.

Rozlišování mezi škodou abstraktní a škodou konkrétní má význam jen pro kupní smlouvy, nelze ho však použiti, domáháno-li se na dráze náhrady škody pro opožděné dodání zboží.
Dráha, jež nahradila příjemci zboží škodu z opožděného dodání zboží do dne opožděného dodání (rozdílem prodejní ceny zboží v den, kdy mělo dojíti, a v den, kdy skutečně došlo), neručí za další škodu, již příjemce zboží utrpěl na témž zboží při pozdějším jeho prodeji.
(Rozh. ze dne 1. března 1927, Rv II 379/26.)
Žalující firma objednala v listopadu 1921 v Terstu jižní ovoce (fíky, svatojanský chléb, levanské oříšky a jedlé kaštany) pro vánoční a novoroční trh, zboží bylo 2. prosince 1921 z Terstu odesláno a mohlo nejdříve 2. ledna 1922 dojiti, došlo však následkem hrubého zavinění dráhy teprve 18. ledna 1922. Ve sporu Cg IV 286/22 žalovala firma podle §u 41 mezinárodní úmluvy na náhradu škody jí vzniklé do dne dodání, t. j. 18. ledna 1922. Nejvyšší soud uznal v onom sporu, že škoda odvolatelky záleží v rozdílu cen, za které by byla mohla zboží prodati, kdyby bylo došlo včas, a za které je mohla prodati při skutečném dojití zboží, tedy v rozdílu prodejních cen ze dne 2. ledna 1922 a 18. ledna 1922 a vyřkl, poněvadž v prodejní ceně ke dni 2. ledna 1922 je zahrnut již i či- stý zisk, že je oním rozdílem vyjádřena plná škoda žalobkyně. Nejvyšší soud přiznal žalobkyni jako plnou náhradu škody 50.840 Kč 95 h, a vyřkl, že se žalobkyni dostane takové náhrady, že bude majetkově úplně odškodněna za všechny újmy opožděným dodáním zboží jí způsobené, neboť bude uvedena majetkově v takový stav, v jakém by byla, kdyby zboží bylo došlo 2. ledna 1922 a ona toho dne zboží byla prodala, že více odvolatelka nemůže požadovat. Firma si vyhradila v uvedeném sporu domáhati se další škody, která jí vznikne při prodeji zboží, posud u ní ležícího, ale nejvyšší soud poukázal na to, že firma již v ža- — Čís. 6853 —
376
lobe požaduje náhradu za pokles cen v době přepravy, tedy do 18. ledna 1922 a že podle posudku znalcova došla zásilka již příliš dlouho po sezóně, kdy se tak velké množství zboží hlavně fíků nedá již v malých množstvím rozprodati, takže pravděpodobně zboží žalobkyni zůstane do příštích vánoc. Ve sporu, o nějž tu jde, vznesla firma proti eráru nárok na další náhradu škody, kterou počítala takto: Cena zboží znalcem ke dni 2. ledna 1922 zjištěná činila 176.296 Kč, firma nemohla zboží po sezóně již prodati, prodávala je až do vánoc 1923 a utržila za ně 79.820 Kč, náhradu dostala od žalovaného 50.840 Kč 95 h, dostalo se j!í tedy celkem 130.660 Kč 95 h, takže činí její další škoda 45.635 Kč 05 h. Škoda tato povstala firmě podle jejího tvrzení tím, že nebylo možno odprodati tak velké množství jižního ovoce po vánoční a novoroční sezóně, poněvadž tuzemský trh neměl v době po vánocích a Novém roce možnost odbytu tak velkého množství fíků, levanských oříšků, jedlých kaštanů a svatojanského chleba; toto zboží prodávala podle možnosti postupně až do vánoc 1923 a nebylo jí možno dosici vyšších cen a zboží dříve prodati. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: První soud uznal, že odvolatelce byla v prvním sporu přiznána veškerá náhrada škody z opožděného dodání zboží, že nemůže na dráze pro nedodržení dodací lhůty žádati náhradu další škody. Odvolatelce byla přiznána plná náhrada škody tak, že uvedena byla do onoho majetkového stavu, v němž by se byla nacházela, kdyby jí zboží bylo dodáno dne 2. ledna 1922. Poněvadž tento den byl již za sezonou, byla tato okolnost příčinou ztíženého a méně výhodného prodeje zboží a následkem toho není dráha za to odpovědna. Odvolatelka si sice v dřívějším sporu vyhradila, žádajíc jen náhradu škody do 18. ledna 1922, uplatňovati další škodu, ale náhradní nárok nelze takto děliti. Dráha byla povinna nahraditi škodu jen v tom rozsahu, pokud ji zavinila a pokud byla v příčinné souvislosti s jejím zaviněním, nepříznivé následky dojití zboží po sezóně, tedy 2. ledna 1922 byly nevyhnutelný. S tímto úsudkem prvního soudu souhlasí úplně odvolací soud. Odvolatelka má za nesprávné posouzení výsledků průvodního řízení, že první soud nesprávně posoudil rozhodnutí nejvyššího soudu v dřívějším sporu Cg IV 286/22. Odvolatelka uvádí v té příčině, že v onom sporu se domáhala abstraktní škody, jí v den dojití zboží, t. j. 18. ledna 1922 vzniklé, a tvrdila, že zboží toho dne prodáno nebylo a prodáno býti nemohlo, že zboží po této době v ceně daleko pokleslo, takže si vyhradila uplatňovati další škodu. Pochybil prý tedy první soud, uznav, že odvolatelce byla již v prvním sporu nahrazena veškerá škoda, neboť nahrazena byla jen veškerá škoda do 18. ledna 1922, o další škodě nebylo rozhodnuto. Tato výtka odvolatelčina netýká se však ocenění průvodního řízení, nýbrž právního posouzení. Jako další nesprávné právní posouzení vytýká odvolatelka, že první soud uznal, že mezi další v tomto sporu uplatňovanou škodou odvolatelčinou a hrubým zaviněním dráhy není příčinné souvislosti. Tyto výtky nesprávného právního posouzení nejsou odůvodněny. Odvolatelka mohla podle §u 41 mezinár. úmluvy žádati náhradu plné škody, ale buď abstraktní neb konkrétní, nikoliv však oba způsoby Čís. 6853 —
377
škody. Ačkoliv zásada, že nahraditi je rozdíl v cenách, jest výslovně ustanovena jen v čl. 357 třetí odstavec obch. zák., nelze pochybovati, že také v tomto případě jí lze použiti. Tato abstraktní škoda je ovšem minimum, co poškozený žádati může, ale toto oprávnění žádati abstraktní škodu skýtá poškozenému jisté výhody. Tato náhrada přísluší nejméně odvolatelce a žalovaný erár nebyl oprávněn vésti důkaz o tom, že tato škoda odvolatelce nepovstala. Již tato okolnost dokazuje, že nemůže odvolatelka, když dostala náhradu abstraktní škody, žádati konkrétní škodu, byť i to skutečně byla její další škoda z hrubého zavinění dráhy vzešlá. Poněvadž proti žádání abstraktní škody žalovanému eráru nepříslušela, jak uvedeno, žádná námitka, kterou by byl s to dokázati, buď že nevznikla tak vysoká škoda neb že nevznikla žádná škoda, nemůže nyní odvolatelka požadovati konkrétní škodu, neboť spor o odškodnění může býti, jak z uvedeného je patrno, jen jednotný. Proto se připouští v těchto případech, by poškozený svůj nárok na náhradu škody abstraktní za sporu změnil na náhradu škody konkrétní nebo naopak. Odvolatelka mohla v prvním sporu zcela dobře změniti své žádání na náhradu konkrétní škody, poněvadž spor byl ještě v roce 1924 projednáván v první stolici a odvolatelka znala již svou celou škodu, poněvadž rozprodala toto zboží do vánoc 1923. Z těchto důvodů je žaloba na náhradu konkrétní škody nepřípustná a na věci nemění nic, že si od- volatelka v prvním sporu vyhradila, uplatňovati tyto další škody. Správný je též úsudek prvního soudu, že tato další škoda, kterou odvolatelka uplatňuje, není v příčinné souvislosti se zaviněním dráhy. Zboží objednané odvolatelkou pro vánoční a novoroční prodej 1921 došlo, i kdyby jí 2. ledna 1922 bylo dodáno bývalo, pozdě po sezóně. Sama odvolatelka praví, že již nebylo možno takové množství zboží po sezóně prodati. Ničím není dokázáno, že by odvolatelka byla zboží prodala, i kdyby jí bylo do vánoc ještě došlo, neboť nemohla toto zboží prodati ani o příštích vánocích 1922 a prodávala je až do vánoc 1923. Odvolatelka také ani netvrdila, že zboží měla jinam prodáno a že je nemohla dodati, poněvadž jí včas nedošlo, nebo že se musela jinde krýti, nebo že mohla zboží za vyšší ceny prodati. Odvolatelka jen tvrdí a o tom nabízí důkazy, že musela zboží prodati za snížené ceny. Ale tento následek tkvěl v tom, že objednala zboží pro vánoční a novoroční trh tak pozdě, že jí nemohlo dojiti dříve než po sezóně, a dále, že je objednala v takovém množství, že je ani o příštích vánocích a Novém roce nemohla rozprodati.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
První, dne 21. dubna 1922 podanou žalobou vymáhala žalující firma na dráze náhradu škody pro překročení dodací lhůty od 2. ledna 1922 do 18. ledna 1922, pokud vznikla poklesem cen za přepravy, a vyhradila si uplatňování další škody, jež vznikne při prodeji zboží posud neprodaného. Rozsudkem nejvyššího soudu ze dne 16. června 1925 byl přiznán žalobkyni rozdíl mezí cenou 176.296 Kč, za kterou mohla dne — Čís. 6853 —
378
2. ledna 1922 zboží prodati, a cenou 125.455 Kč 05 h, kterou mohla utržiti za zboží dne 18. ledna 1922. Při vyšetření ceny k 18. lednu 1922 bylo přihlíženo k tomu, že bylo již po sezóně, že se takové množství nemohlo již rozprodali po jednotlivých pytlích za běžné ceny, a že by proto žalobkynč byla musila slevit z běžné ceny deset procent, aby prodala. Ačkoliv v důvodech nejvyššího soudu bylo zdůrazněno, že se přisouzeným penízem dostane žalobkyni úplného odškodnění za všechny újmy způsobené jí opožděným dodáním zboží, a že bude uvedena majetkově v takový stav, v jakém by byla, kdyby zboží bylo došlo v čas (§ 1323 obč. zák.), požaduje nyní přece na dráze další náhradu škody 45.635 Kč 05 h, rozdílu mezi 125.455 Kč 05 h, které mohla podle prvního rozsudku utržiti za zboží dne 18. ledna 1922, a 79.820 Kč, které za zboží skutečně utržila, rozprodávajíc je až do vánoc 1923. Tvrdí, že v předešlém sporu požadovala a obdržela přisouzenou abstraktní škodu, že si však již předem vyhradila a má právo uplatňovati konkrétní škodu, jestliže a pokud bude abstraktní škodu převyšovati. Tvrdí dále, že i další škoda, kterou utrpěla tím, že za zboží utržila jenom 79.820 Kč, jest v příčinné souvislosti s opožděným dodáním zboží, a že dráha jest i za ni zodpovědná. V dovolání pak, opřeném o dovolací důvod čís. 4 §u 503 c. ř. s., dovozuje, že odvolací soud posoudil věc nesprávně po právní stránce, popřev právo žalobkyně na náhradu další konkrétní škody a příčinnou souvislost a potvrdiv zamítavý rozsudek prvního soudu. Dovolání nelze přiznati úspěch. Rozlišování mezi škodou abstraktní, škodou vypočítanou podle rozdílu v cenách, a škodou konkrétní, škodou, která v jednotlivém případě skutečně vznikla, má právní význam jenom pro kupní smlouvy, poněvadž podle čl. 357 obch. zák. má kupitel, jemuž nebylo dodáno, právo požadovati náhradou rozdíl cen i v takových případech, kde jeho skutečná škoda snad tohoto rozdílu nedosahuje. Poněvadž v souzeném případě nejde o kupní smlouvu a žalobce sám pokládá obdobné použití čl. 357 obch. zák. za mylné, jest jeho rozeznávání mezi abstraktní a konkrétní škodou nesrozumitelné a bez významu. Bylo by jen podotknouti, že škoda vypočítaná v prvním sporu není škodou ryze abstraktní, neboť nebyly výpočtu položeny za základ tržní, po případě běžné ceny zboží ke dni 18. ledna 1922, nýbrž cena, které při prodeji za každou cenu bylo lze docílili. Rozhodujícím jest v nynějším sporu, zda dráha, nahradivši žalobkyni škodu z opožděného dodání zboží do dne opožděného dodání, ručí také ještě za další škodu, kterou žalobkyně utrpěla na témž zboží při pozdějším jeho prodeji, zda jest mezi touto další škodou a zaviněním dráhy příčinná souvislost. Že tato spor rozhodující otázka byla nižšími soudy právem zodpověděna v neprospěch žalobkyně, vysvitne z této úvahy. Vývoj cen po 18. lednu 1922 mohl se bráti také opačným směrem, žalobkyně mohla při pozdějším prodeji zboží nejen neztráceti, nýbrž i vydělávat, po případe tak mnoho, že by pokles cen mezi 2. lednem a 18. lednem 1922 byl vyrovnán ba převýšen. Přes to nemohla dráha v prvém sporu právem namítati předčasnost žaloby z důvodu, že zboží není ještě prodáno a škoda zjištěna, ani by nemohla v takovém případě požadovati vrácení částky, k níž byla prvým rozsudkem odsouzena. Ale — Čís. 6854 —
379
jako by zisk ze stoupnutí cen po 18. lednu 1922 byl k dobru jenom žalobkyni, musí sama nésti ztrátu povstalou tím, že ceny klesaly. Tato ztráta není následkem opožděného dodání zboží, nýbrž následkem rozhodnutí žalobkyně, že se nezbaví zboží prodejem hned 18. ledna 1922. Toho dne byla škoda způsobená překročením dodací lhůty již hotova a zjistitelná. Předcházejícím sporem byla pravoplatně určena na 50.840 Kč 95 h, poněvadž za opožděně dodané zboží mohla žalobkyně toho dne utržiti 125.455 Kč 05 h. Když žalobkyně zboží tehdy neprodala, a nastal další pokles cen, jde další škoda již jen na vrub její.

Citace:

Čís. 6853. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 401-405.