NPD documents search: České právo, 9 (1927) - Zápisy v obchodním rejstříku, příčící se zákonu, nemohou se státi právoplatnými ...?

Zápisy v obchodním rejstříku, příčící se zákonu, nemohou se státi právoplatnými a soud, jak to vyjde na jevo, má z moci úřadu zjednati nápravu (čl. 26. obch. z.). Podnět k tomu může dáti soudu kdokoliv, avšak do usnesení soudu, jímž náprava odepřena, může si stěžovati jen ten, kdo má na tom, aby protiprávní stav byl změněn, právní zájem, tedy jen ten, jehož právo je zápisem nesprávným dotčeno. Pouhý konkurenční zájem nestačí. Zájemník může ovšem docíliti opravy prostým upozorněním soudu aniž třeba žaloby.

(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 3. března 1927 RI 1125/26.
Krajský soud v Mladé Boleslavi. Firm 2003/26.)
A žádal u rejstříkoyého soudu, aby majitel protokolované firmy »Xových kotelních rour výroba B. a spol.« byl přidržen k výmazu firmy tohoto znění, uváděje na odůvodnění toho, že v době, kdy nynější majitel této firmy přejímal závod, patent Xův, mající za předmět zvláštní výrobu kotelních rour, již neexistoval, ježto patent ten byl již v tom čase (1918) zrušen a proto mu neměl ani převod firmy té býti po rozumu čl. 23. obch. zák. povolen.
Rejstříkový soud odkázal žadatelův návrh na pořad práva.
Soud rekursní vyhověl stížnosti, usnesení rejstříkového soudu zrušil a uložil soudu 1. stolice, aby ve směru mu naznačeném po zákonu jednal a nově se usnesl.
Odůvodnění: Ve svém návrhu uvedl stěžovatel, že nynějším majitelem firmy již od původu používána jest neodůvodněně firma do rejstříku zapsaná. Jde tu tedy o případ čl. 26. odst. 2. obch. z., kde majitel používá firmy, která nebyla po zákonu utvořena a tudíž mu nepřísluší.
V takovém případě náleží však soudu rejstříkovému z moci úřední, vyšetřiti a zjistiti, zda tu jde o přestupek čl. 26. obch. z., jmenovitě byla-li firma proti zákonu utvořena a zjistí-li, že tomu tak, pak náleží jemu, účastníkům dle čl. 26. obch. z. dáti příslušné příkazy za účelem zjednání pořádku. O případ čl. 27. obch. z. tu nejde a není tedy důvodu odkazovati stěžovatele na pořad práva. Náleží tedy rejstříkovému soudu, aby dle toho příslušné řízení provedl a pak rozhodl.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu majitele firmy
1. usnesení rekursního soudu změnil v ten rozum, že stížnost Aovu do usnesení rejstříkového soudu odmítl, ale
2. rejstříkovému soudu uložil, aby o oznámení Aovu ve smyslu čl. 26. obch. z. ve vlastním oboru působnosti dále jednal.
Odůvodnění: Zápisy do obchodního rejstříku, příčící se zákonu, nemohou, jakmile to vyšlo na jevo, nadále zůstati a že jest na rejstříkovém soudě, aby ve smyslu čl. 26. obch. z. zjednal příslušnými příkazy nutné změny. Podnět k tomuto zakročení může vzejíti od kohokoliv. Učinil-li tak interesent, mající právní zájem na tom, aby byl protiprávní stav odstraněn, nelze mu odepříti ani právo rekursu do usnesení rejstříkového soudu, jímž bylo odepřeno opatření ve smyslu jeho oznámení.
Jest tedy k rekursu legitimován jen ten, jehož právo jest nezákonným zápisem dotčeno. Pouhý zájem (na př. konkurenční) nestačí.
Stěžovatel A ve svém oznámení a vůbec během řízení, provedeného rejstříkovým soudem, takového práva ani netvrdil. Nelze jej proto pokládali za účastníka ve smyslu § 9. cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. a nepřísluší mu proti soudním opatřením žádný opravný prostředek.
Potud jest dovolací rekurs odůvodněn.
Naproti tomu nelze sdíleti názoru stěžovatelova, že by k odstranění tvrzených závad co do užívání jeho firmy zbývala jen cesta žaloby ve smyslu čl. 27. obch. z.
A. oznámil, že již nabytí firmy »Xových kotelních rour výroba B. a spol.« stěžovatelem příčilo se článku 23. obch. zák., poněvadž stěžovatel vlastně nepřevzal závod, s nímž byla původně firma úzce spjata, a že ani později nebyl oprávněn provozovati onen podnik a že také ve skutečnosti provozuje výrobu jiných rour než rour Xových. Jde tudíž v podstatě o výtku užívání firmy stěžovateli nepřislušející, tedy o případ čl. 26. obch. z. a jest na rejstříkovém soudě, aby zjistil, zda jest oznámení Aovo důvodné a aby dle toho po případě dále zařídil, čehož třeba.

Citace:

Zápisy v obchodním rejstříku, příčící se zákonu, nemohou se státi právoplatnými ...?. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, s. 64-65.