NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 1

Č. 11800.

Obecní dávky: Všeobecné vodné a poplatek za používání obecních stok vybírají se vedle dávky z nájemného a nespadají pod osvobození podle § 51 zák. č. 44/1927 Sb.
(Nález ze dne 18. března 1935 č. 12730/35.) Prejudikatura: srov. Boh. A 9317/31, 9352/31, 10133/32, 10454/33.
Věc: Ing. Antonín M. a Ing. Berthold M. v P. proti zemskému úřadu v Praze o všeobecné vodné a poplatek za používání obecních stok.
Výrok: Stížnosti se zamítají pro bezdůvodnost.
Důvody: Rozhodnutími z 2. prosince 1931 a 6. dubna 1932 zamítl sbor hlavního města Prahy pro vyřizování stížností odvolání dnešních st-lů, podaná do platebních listů magistrátu hlavního města Prahy z 18. června 1931, z 25. března 1932 a z 8. června 1931 ve věci všeobecného vodného a poplatku za používání obecních stok za rok 1929 a 1930 z domů čp. ... Další odvolání zamítl žal. úřad nař. rozhodnutími v podstatě z důvodu, že všeobecné vodné i poplatek za užívání obecních stok jsou poplatky za zvláštní výhodu poskytnutou obcí a že jest při nich osvobození podle § 51 zák. č. 44/1927 Sb. vyloučeno.
Stejně znějící stížnosti do těchto rozhodnutí podané obsahují v zásadě dvě námitky: 1. že zavedením jednotné dávky k nájemnému dřívější všeobecné vodné a poplatek za používání obecních stok odpadlo vůbec, 2. že kdyby i — per inconcessum — obě dávky posléze uvedené k nájemnému trvaly ještě dále, spadaly by přes to pod osvobození § 51 zák. č. 44/27 Sb., poněvadž nemají povahu poplatku za zvláštní výhody neb plnění se strany obce a jejích podniků.
Námitka prvá podle svého obsahu jest založena zřejmě na ustanovení dávkových pravidel o vybírání obecní dávky k nájemnému, schválených výnosem min. fin. z 21. ledna 1925 č. 2379. Tato dávková pravidla nepřicházejí v daných případech, ježto jde o dávky za rok 1929 a 1930, v úvahu a dávky nebyly také podle těchto pravidel vyměřeny, nýbrž stalo se tak, jak výslovně v rozhodnutí stížnostního sboru pro vyřizování stížností se cituje, na základě pravidel, schválených usnesením vlády z 28. prosince 1928, resp. 20. srpna 1929, podle nichž byly vybírány obecní dávky z nájemného, všeobecné vodné a poplatky za používání obecních stok od 1. ledna 1929.
Tato nová pravidla odlišují se však podstatně od pravidel dřívějších a nemají vůbec oněch ustanovení, jichž se stížnost na odůvodnění své námitky dovolává. Tak nemluví tato pravidla již vůbec ani o jednotná obecní dávce k nájemnému ani o tom, že v místech, kde není vodovodu, neb kde není provedení stok, snižuje se sazba o procento »dřívějšího všeobecného vodného neb dřívější dávky za používání stok«, nýbrž naopak z § 1 dávk. pravidel jest patrno, že obecní dávka z nájemného, všeobecné vodné a poplatek za používání obecních stok mají úplně samostatný charakter a že se pouze předpisují a vybírají jednotně. Paragraf 6 pak uvádí procentní sazbu připadající na každou jednotlivou dávku, resp. poplatek samostatně a stanoví, že u budov a bytů, kterým jest přiznáno osvobození od obecní dávky z nájemného, ale nikoliv od všeobecného vodného a poplatku za používání obecních stok, stanoví se sazbou ... podle sazby snížené o procento připadající na dávku z nájemného. Jest proto námitka prvá založená na předpisech, jež na sporné dávky se nevztahují, bezdůvodnou. Než nss nemohl přisvědčiti ani námitce druhé. Otázkou v ní nadhozenou zabýval se nss již v nál. Boh. A 9317/31, 9352/31, 10133/32 a 10454/33 a dospěl v nich k právnímu názoru, že jak všeobecné vodné, tak poplatek za používání obecních stok, mají povahu poplatků za zvláštní výhody neb plnění se strany obcí a jejích podniků ve smyslu § 51 zák. č. 44/1927 Sb. a že nevztahuje se proto na ně osvobození stanovené tímto předpisem ohledně dávek vybíraných na podkladě nájemného, ježto tento předpis nerozumí zvláštními výhodami individuelní výhody, jež obec poskytuje určité osobě, nýbrž výhody, které vznikají obecenstvu ze zvláštního zařízení a ústavů, na rozdíl od výhod, jež obecenstvu plynou ze všeobecně správní činnosti obce. Na názoru tom trvá soud i v dnešním případě.

Citace:

Č. 11800. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 662-664.