NPD documents search: Váž. tr., 11 (1929)

Čís. 10830.

Nastupuje-li místo jediného vlastníka panujícího statku několik vlastníků pozemků oddělených od panujícího statku a místo jediné vložky panujícího statku má býti několik takových vložek, nemůže býti jednáno a rozhodováno o přenesení služebností bez svolení vlastníka služebného statku a knihovní zápis služebnosti pro nové vlastníky nelze provésti bez listin o tomto jeho svolení.
(Rozh. ze dne 29. května 1931, R I 414/31.)
V knihovní vložce, připsané firmě S., byla zapsána služebnost jízdy po cestě, připsané knihovně firmě P. Od firmy S. koupil několik parcel B., další parcely koupili jiní nabyvatelé. K žádosti B-a (rovněž i k žádostem ostatních nabyvatelů) povolil knihovní soud, by od vložky náležející firmě S. bylo odepsáno několik parcel, přeneseno do nové vložky náležející B-ovi a by do této vložky byla vložena služebnost jízdy po cestě náležející firmě P. K rekursu firmy P. zamítl rekursní soud knihovní žádost, pokud se domáhala vkladu služebnosti cesty. Důvody: Podle protokolu o vyhledávání k založení pozemkové knihy ze dne 26. ledna 1881 byla přiznána firmě S. jako majitelce tovární reality číslo popisu 167, služebnost jízdy po cestě číslo kat. 2368 patřící stěžovatelce ve vložce číslo 1083 II. při její tovární realitě číslo popisné 173 s celým komplexem pozemků zapsané. Tato služebnost nemůže býti podle § 484 obč. zák. rozšiřována a podle § 485 obč. zák. nelze služebnost ani svémocně od služebné věci odděliti, ani na jinou věc neb osobu přenésti a pokládá se služebnost za nedělitelnou potud, že, nehledíc k § 847 obč. zák. nelze právo na pozemku váznoucí ani změniti, ani rozděliti zvětšením, zmenšením nebo rozdělením pozemku. Z toho vyplývá, že při dělení panujícího statku nelze služebnost přenésti na část odepisovaných pozemků, neboť by to odporovalo uvedeným zákonným ustanovením. Tak tomu jest také v projednávaném případě. Služebnost vozové cesty váznoucí pro nemovitost zapsanou ve vložce číslo 148 II. nelze přenésti na jednotlivé části parcel, které se od této nemovitosti odepisují, neboť tím by se jednak služebnost rozšiřovala, jednak přenášela by se na jinou osobu, což není přípustné podle řečených zákonných ustanovení.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu B-a.
Důvody:
Knihovní zápisy, jež rekursní soud nepovolil, změniv povolující usnesení prvého soudu, a jichž se dovolací stížnost domáhá, dotýkají se zřejmě nejen právních a hospodářských, nýbrž i knihovních zájmů vlastnice služebného statku, neboť na místo dosavadního jediného vlastníka panujícího statku nastupuje nyní ještě několik jiných osob, vlastníků pozemků od panujícího statku oddělených, kteří mají míti na služebný statek týž nárok jak dosavadní jediný vlastník panujícího statku, a místo jediné vložky jako statku panujícího má býti několik takových vložek, v čem jest další knihovní zatížení služebného statku. O právech a povinnostech, dotčených žádanými knihovními zápisy, nemůže proto býti jednáno a rozhodováno bez svolení vlastnice služebného statku a knihovní zápis nelze provésti bez listin o tomto jejím svolení. Tyto listiny žadatelé nepředložili, pročež nemohlo jejich žádosti býti vyhověno (§ 94 čís. 3 knih. zák.).

Citace:

Čís. 10830. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 775-776.