NPD documents search: Sociální revue, 7 (1926) - K § 19, odst. 1 uherského ministerského nařízení č. 4790 z r. 1917. Podmínky pro vyměření pojistných příspěvků z moci úřední.

Přehled. civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Právník = P. — Právnické Rozhledy — P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Příloha k min. věstníku — off. — Juristische Blätter = J. B. Österr. Richterzeitung = R. Z., příl. A.-H., Notariatszeitung: N. Z. — Gerichtshalle = G. H. (Připojená čísla znamenají stránky dot. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.)

A. Z práva občanského.

1. § 91. obč. z. Manžel ručí za útraty vzešlé léčením manželky zubním lékařem. (§ 1042. obč. z. — z 16. května 1907, č. 3087. G. H. 137.)
2. § 143. Manželským dětem nepřísluší vůči konkursní podstatě jejich otce nárok na výživu. (§ 5., 15. a 182. konk. ř. — z 31. října 1906, č. 16006, off. 1036.)
3. § 326. Jestliže zápis v knihách pozemkových, byť i formálně správný, nesrovnává se s vůlí stran a zapsaný nemohl býti o tom v pochybnosti, jest tabulární držení dle § 326. obč. z. nepoctivým a neposkytuje nároku na ochranu vůči bezelstnému fysickému držiteli (z 24. ledna 1906, č. 523. J. B. 609 z r. 1907).
4. § 340. Stavební zákaz má dle čl. XXXVII. uv. z. k c. ř. s. jen tehdy místo, když ohrožený držitel k politické stavební komissi se dostavivší při ní činil námitky soukromoprávní (ze 4. dubna 1906, č. 5346. G. H. 4 ex 1907).
§ 871. Nesprávná udání o podstatných okolnostech ve smlouvě pojišťovací (zdravotní poměry pojištěnce); vliv zavinění lékaře, práva cessionáře a zástavního věřitele (ze 24. července 1907, č. 6328 a 6329. J. B. 586).
5. § 878. Osobní intervence obhájcova u soudce za účelem příznivého vyřízení opravného prostředku není funkcí advokátovou (§ 45. tr. ř., § 8. a 9. adv. ř.); honorář za to obhájci slíbený příčí se dobrým mravům a není žalovatelným (z 8. května 1907, č. 5707. G. H. 92). 6. § 1076. Ustanovení § 1076. ohledně účinku vtěleného práva předkupního platí i pro dobrovolnou dražbu soudní (z 4. září 1906, č. 14634, off. 1032).
7. § 1101. Zákonné zástavní právo pronajímatelovo vztahuje se i na městské groše činžovní, které jest nájemci dle smlouvy platiti (z 6. listopadu 1907, č. 13833. J. B. 11 ex 1908).
8. § 1116. Není přípustno vypověděti byt přenechaný domovníku za jeho služby (§ 1090., 1173. obč. z. — z 12. září 1906, č. 15119, off. 1039).
§ 1218. Rozdíl mezi právním jednáním, které má pouze za předmět slib neb věnování jmění určeného ku příštímu zřízení věna a mezi smlouvou, kterou se věno zřizuje; jen tato smlouva jest smlouvou manželskou (z 31. května 1907, č. 6307. J. B. 585).
9. § 1295. Zřízenci poštovní, kteří mají ve službě volný přístup na koleje, jsou povinni o svou bezpečnost osobní pečovati; stíhá-li je v tomto směru nedostatek patřičné pozornosti, jest dráha povinnosti ručební prosta (z 20. března 1907, č. 321. G. H. 168).
10. § 1297. Vina cestujícího na úrazu jemu způsobeném jest tu nejen tehdy, když koná něco, co železničním řádem přímo jest zakázáno, nýbrž i tehdy, když vinou svojí opomine onoho stupně opatrnosti, který zákon u každého člověka obyčejných schopností předpokládá; dráha ručí pouze za zachování stávajících předpisů, není však povinna, činiti bezpečnostní opatření v nejširším myslitelném rozsahu bez ohledu na náklad s tím spojený (z 10. července 1907, č. 9217. G. H. 150).
11. § 1393. Vlastnictví k vinkulované knížce spořitelní nabývá se odevzdáním jejím v úmyslu vlastnictví přenésti (z 22. května 1907, č. 5445. J. B. 9 ex 1908).
12. § 1478. Žaloba vyvlastněného opírající se o § 103. odst. 2. horn. z. a směřující ku zvýšení náhrady jemu v řízení správním přisouzené, nepodléhá tříletému promlčení dle § 1489. obč. zák., nýbrž řádnému promlčení dle § 1478. obč. z. — (z 21. listopadu 1906, č. 16078, off. 1042).
13. Vyvlastnění. Při stanovení skutečných poměrů za účelem vyšetření náhrady dlužno vzíti ohled i na to, že vyvážený pozemek leží v místě pro stavbu zakázaném; dle § 24. a 25. zák. z 18. února 1878, č. 30 ř. z. jsou pro výši náhrady rozhodnými nynější poměry, nikoliv ale budoucí možnosti, jako zabrání pozemku do neschváleného dosud regulačního plánu, který ostatně teprve po letech účinek bude jeviti (z 23. července 1907 bez čísla G. H. 160).
14. dv. dekr. z 6. června 1838. č. 277 sb. z. s. Úmluva příčící se tomuto dvornímu dekretu zavazuje k náhradě škody z nepříznivého výsledku dražby vzešlé jen vůči povinnému a oněm věřitelům, kteří nabyli zástavních práv na prodaných předmětech (z 9. října 1906, č. 14851, off 1035).

B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního.

1. Čl. 50. sm. ř. Upomínací dopisy zástupcovy nepatří mezi »jiné výlohy« čl. 50. sm. ř.; tyto zahrnují v sobě jen ony výlohy, které regressně oprávněný nutně neb obvykle musil vynaložiti, aby se mohl regressovati: není nutnou výlohou upomínati ještě dlužníka, když byl upomínán solenním způsobem ve formě protestu; útraty před projednáním směneční žaloby vzešlé nelze uplatňovati jako směnečný nárok v řízení směnečném (z 18. září 1907, č. 10061. G. H. 122).
2. Čl. 282. obch. z. Odesílatel ručí za ztrátu odporučeného listu, do něhož vložil peníze, které měl dle příkazu odeslati (§ 1009. obč. z. — z 5. února 1907, č. 177. J. B. 597).
3. Čl. 356. Nebyla-li smluvená dodávka v dodatečné lhůtě splněna, nelze žalovati o náhradu škody pro nesplnění, jestliže mezi dodatečnou lhůtou nastaly nové skutečnosti, z nichž je patrno, že nesplnění nebylo zaviněným; platební nejistota kupcova oprávňuje prodávajícího předem jen žádati zaplacení hotovými neb zajištění a bylo-li toto odepřeno, odstoupiti od smlouvy; pro posouzení viny kupcovy, opravňující k odstoupení od smlouvy rozhodným jest konec dodatečné lhůty (§ 1052. obč. z. — z 28. srpna 1907. č. 9341. G. H. 41).
§ 75. žel. řádu dopravního. Proti zjištění váhy zboží, které dráha převzala a které v nákladním listu jest vyznačeno, připouští se důkaz opaku; zdaří-li se dráze tento protidůkaz, nemá odesílatel na základě nákladní smlouvy proti dráze nárok na náhradu škody z toho důvodu, že na základě dráhou zjištěné váhy svému předchůdci zaplatil (z 6. března 1907, č. 2835. J. B. 622).
4. § 80. Při ztrátě nákladu dlužno v tom případě, když mezi podatelem a destinatářem jsou difference ohledně počítání kusů k dopravě odevzdaných, za základ vypočtění náhrady škody položiti počet kusů, odesílatelem zjištěných a destinatářem zaplacených (z 4. června 1907, č. 6930. G. H. 66).
5. Zák. o společenstvech. Přípustno jest ustanovili zvláštní kontrolory, kteří nejsou voleni společenstvem, rovněž dovoleno jest ustanovení, že jistá část členů nesmí míti více podílů než jeden, nepřípustno však jest pevné zúrokování podílů (z 22. října 1907, č. 13272. J. B. 599).
6. § 208. konk. ř. Nucené vyrovnání není tehdy přípustným, jestliže sice firma veřejné společnosti do konkursu upadnuvší více než dvě leta, ode dne uvalení konkursu zpět čítajíc, byla protokolována, avšak mezi těmi dvěma lety nastala změna v osobě společníků (z 30. července 1907, č. 10098. G. H. 156).

C. Z řízení sporného a exekučního.

1. § 1. j. n. Spory, které vzcházejí mezi erárem a majitelem předběžné koncesse železniční z této koncesse, nepatří na pořad práva, nýbrž před úřady správní (§ 13. min. nař. ze 14. září 1854, č. 238 ř. z. — z 1. června 1907, č. 6764. G. H. 67).
2. § 68. Forum posledního tuzemského místa garnisonního platí i ohledně osob vojenských, které jsou příslušníky státu uherského (z 11. června 1906, č. 11473, off. 1034).
§ 88. j. n. Příslušnost dle faktury platí i vůči dámským krejčovým (z 16. října 1907, č. 13157. J. B. 10 ex 1908).
3. § 99. Forum jmění trvá i tehdy, byla-li pohledávka pro toto forum rozhodná po podání žaloby zaplacena; pohledávky z obchodu, který uzavřel žalovaný jako kommissionář, platí za jeho jmění ve smyslu § 99. j. n. (z 28. srpna 1906. č. 14249, off. 1033).
4. § 112. K dalšímu vedení kurately ohledně obnosů, které svého času byly u obchodního soudu dle § 1425. obč. z. složeny pro neznámé držitele dílčích úpisů dlužních, jsou příslušný okresní soudy, v jichž obvodu má bydliště ten, kdo o zřízení kurátora požádal (čl. XXII. uv. z. k jur. n., § 276. obč. z., z 2. července 1907, č. 8844. J. B. 443).
5. Čl. V. uv. z. k c. ř. s. Útraty vzešlé advokátovi mimo řízení sporné nelze soudně ustanoviti; k ustanovení útrat zastupování v řízení soudním povolán jest jenom soud, před nímž dotyčné řízení bylo provedeno; k nepříslušnosti dlužno přihlížeti z úřední povinnosti (dv. d. ze 4. října 1833, č. 2633 sb. z. s., § 42. odst. 4. j. n. — z 23. července 1907, č. 9957. J. B. 527).
6. § 145. c. ř. s. Exscindent není povinen nésti útraty zastavení exekuce ohledně svršků jím exscindováných (ze 16. dubna 1907, č. 4884. J. B. 480).
7. § 64. č. 3. Jestliže první a druhá stolice souhlasnými usneseními sprostily zástupce druhé strany zastupování, jest revisní stížnost nepřípustnou (čl. XXXIII. uv. zák. k c. ř. s. — z 30. července 1907, č. 10056. J. B. 527).
8. § 482. Dopustí-li se odvolací soud chyby proti předpisu § 432. odst. 2. c. ř. s. (zákaz novot), lze tomu odporovati z důvodu § 503., č. 2. c. ř. s. (ze 27. srpna 1907, č. 11282. J. B 550).
9. § 489. Odvolací soud, zkoumaje otázku, zdali strana měla dostatečnou příčinu odepříti svůj výslech, neb svou přísežnou výpověď v první stolici, není vázán na důvody v § 321., č. 1., 3., 4. a 5. c. ř. s. uvedené (§ 381. c. ř. s. — z 18. října 1906, č. 10132 — off 1040).
10. § 530. Skončené řízení, v kterém mezitimním rozsudkem uznáno bylo, že žalobní nárok co do důvodu trvá po právu, lze obnoviti, třeba sporné strany při jednání o obnosu dále konaném uzavřely smír (z 12. června 1906, č. 9792, off 1015). 11. § 577. Úmluva, přenésti ustanovení sporných útrat advokátových výboru advokátní komory s účinkem žalovatelnosti, jest i jako smlouva rozhodčí nedovolenou (§ 878. obč. z. — z 13. listopadu 1907, č. 11944. J. B. 621).
12. § 583. Odepřel-li rozhodčí stranou zřízený plnění převzaté povinnosti, lze i k jednostrannému návrhu jedné strany smlouvu rozhodčí zrušiti (z 25. srpna 1907, č. 8500. G. H. 54.
13. § 594. Rozsudek smírčího soudu, má-li býti vykonatelným, musí býti co do právoplatnosti a vykonatelnosti podepsán všemi soudci smírčími (§ 1. č. 16. a 7., a § 54. ex. ř. — z 17. září 1907, č. 11997. J. B. 551).
14. § 7. ex. ř. K uplatnění alimentů ve svatebních smlouvách ujednaných zapotřebí jest důkazu veřejnou listinou o tom, že mezi manžely nastaly neshody, které vedly k oddělení bydliště; vysvědčení obce náboženské důkazu toho netvoří (§ 1. č. 17. ex. ř. — z 22. února 1906, č. 2792. J. B. 491 z r. 1907).
15. § 37. Zaviněným opomenutím včasného podání žaloby dle § 37. ex. ř. není oprávněný vyloučen z důvodu náhrady škody neb obohacení uplatňovati dodatečně své soukromoprávní nároky; obohacení zavazující ku vrácení obdrženého jest tu i tehdy, jestliže sice nenastalo kvantitativní rozmnožení jmění příjemcova, ovšem ale nastalo-li kvantitativní zlepšení jeho majetkového poměru (§ 1041., 1431. obč. z. — z 2. října 1906, č. 10758, off. 1031).
16. § 119. Činžovní halíře, které vnucený správce domu vybral, netvoří část přebytků, nýbrž dlužno je obci odvésti (z 20. srpna 1907, č. 11064. J. B. 550).
17. § 187. Proti usnesení o příklepu nemá zástavní věřitel, jenž nebyl dražbě přítomen, práva stížnosti, i když jeho nepřítomnost způsobena byla opomenutím doručení vinou soudu; byla-li stížnost, aniž jí soud zkoušel meritálně, jako nepřípustná zamítnuta, jest revisní rekurs vyloučen (§ 528 c. ř. s. — z 11. prosince 1906, č. 19965. J. B. 540 z r. 1907). — Není-li tu v době podání návrhu na vnucený prodej hereditas jacens povinného, a byla-li exekuční usnesení místo přihlášeným dědicům doručena kurátorovi povinného processním soudcem zřízenému, jest řízení exekuční zmatečné a lze příklepu od dědice i po uplynutí 8denní lhůty rekursní odporovati, i když při dražebním stání nebyl přítomen; útraty stížnosti nese vymáhající věřitel (ze 7. března 1906, č. 3519. J. B. 490 z r. 1907).
18. § 216. Byly-li daně a jiné veřejné pohledávky někomu postoupeny, nepostupuje se tím zároveň právo předností těmto dávkám příslušící (§ 1393. obč. z. — z 13. června 1906, č. 10030, off. 1029). — Přednostní právo zástavní, které dani výdělkové a jiným jí na roveň postaveným veřejným dávkám (příspěvky k úrazové pojišťovně) přísluší ohledně nepatrné fysické části nemovitosti ve smyslu § 76. zák. z 25. října 1896, č. 220. ř. z., přísluší jim ohledně celé nemovitosti (z 13. června 1906, č. 9912, off. 1017)
19. § 222. Simultánně váznoucí výměnek lze dle § 222. ex. ř. přikázati; exekuční soudce není oprávněn zkoumati správnost dotýčného knihovního zápisu (§ 216. č 4. ex. ř. — z 31. července 1907, č. 10105. J. B. 609).
20. § 251. č. 5. Kancelářské zařízení potřebné k vykonávání povolání koncessovaného agenta s nemovitostmi jest z exekuce vyloučeno (z 5. prosince 1906, č. 19760, off. 1043).
21. § 306. Povinný, jehož pohledávka byla vym. věřiteli přikázána, nemůže býti exekucí nucen k tomu, aby podával vysvětlení nutná k uplatnění přikázané pohledávky a aby spolupůsobil při zřízení nových listin o pohledávce dosud nestávajících (z 4. července 1906, č. 11248, off. 1041).
22. § 341. Exekuce na podniky, které jsou provozovány od osob dle § 56. živn. ř. privilegovaných, jest přípustnou (z 5. listopadu 1907, č. 13925. G. H. 122).
23. § 370. Na základě soudního smíru nelze povoliti exekuci ku zjištění peněžitých pohledávek (z 10. října 1906, č. 16138, off. 1044).
24. § 387. Příslušnost processního soudu ve věci hlavní ku povolení prozatímního opatření počíná již podáním žaloby a nikoliv teprve po zahájení rozepře (z 10. října 1906, č. 16497, off. 1038).
25. § 393. Byl-li odpor, podaný odpůrcem ohrožené strany proti prozatímnímu opatření na základě ústního jednání zamítnut, jest odpůrce povinen, nahraditi útraty tohoto jednání a řízení rekursního straně ohrožené (ze 19. dubna 1906, č. 6414. off 1018).

D. Z řízení nesporného a knihovního.

1. § 165. nesp. říz. Výkaz o rozdělení dědictví dlužno i tehdy podati, když nezletilí representanti nastoupili na místo zletilého dědice po nápadu dědictví zemřelého (ze 27. září 1906, č. 16085, off. 1037).
2. § 18. Žaloba dědická nemůže směřovati ku zjištění, že požívací právo neexistuje; vzešla-li odevzdací listina v moc práva, nelze odporovati opatřením pozůstalostního úřadu v ní obsaženým (z 9. října 1907, č. 8887. G. H. 83).
3. Na nemovitosti cizozemských osob právnických, kteréžto nemovitosti jsou v Rakousku, nelze užiti předpisů o prodeji a zatížení jmění katolické církve (§ 51. zák. ze 7. května 1874, č. 56 ř. z., nař. min. z 20. června 1860, č. 162 ř. z. a z 13. července 1860, č. 175 ř. z. — z 20. září 1906, č. 15223. J. B. 563).
4

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 1, s. 58-63.