NPD documents search: Váž. tr., 20 (1938)

Čís. 1963.

Zjištění, že pozemek jest veřejnou cestou a že soukromníku nepřísluší k němu vlastnické právo, nelze se domáhati na soudě.
(Rozh. ze dne. 7. listopadu 1922, R I 811/22.) Žalobu obce K. proti manželům H-ovým zakládala žalobkyně na nesporném, tvrzení, že v seznamu I. veřejného statku pro obec K. jest obci připsána do vlastnictví veřejná cesta čís. kat. 3505 v Κ., dále na tvrzení, že tato cesta nikdy své veřejné povahy nepozbyla a že žalovaní osobují si neprávem vlastnické právo k části téže cesty, nechtějíce uznati, že cesta ta jest veřejnou, pročež obecní zastupitelstvo usneslo se, provésti žalobou zjištění a uznání veřejnosti cesty proti žalovaným. Žalobní návrh se domáhal výroku: 1. Zjišťuje se, že pozemek čís. kat. 3505 jest cestou veřejnou a žalovaným nepřísluší k části této cesty od stavení K-ových až po stavení žalovaných vlastnické právo. 2. Žalovaní jsou povinni to uznati a dalšího rušení v tomto· směru se zdržeti. Procesní soud prvé stolice rozhodl o žalobě věcně, odvolací soud zrušil napadený rozsudek s předchozím řízením pro zmatečnost a odmítl žalobu. Důvody: Žalobní žádost jest považovati za jeden nerozlučný celek a základem jejím jest tvrzená veřejnost cesty a to i pokud jde o navržené odepření práva vlastnického. Řádné soudy nejsou však příslušný a oprávněny, vysloviti rozsudkem, že nějaká cesta jest veřejnou. K tomu jest povolán úřad správní, v tomto případě obec K. (obecní zastupitelstvo) na základě příslušnosti, dané obcím ve věcech komunikačních obecním zřízením. Výroku správního úřadu o veřejnosti cesty lze pak účastníkům odporovati pořadem stolic správních. Když pak tato veřejnost cesty jest stanovena, lze tuto její povahu zabezpečiti rovněž prostředky řízení správního proti neoprávněným zásahům, zejména tedy i proti takovému jednání, jež znamenalo, by výkon soukromého vlastnictví, nesrovnávající se s veřejností cesty. Byť tedy návrh žalobní domáhal se odepření práva vlastnického žalovaným k části cesty, jde vskutku o věc, jež na pořad práva nenáleží, poněvadž toto odepření jest dle zdůvodnění žaloby i dle výsledků ústního přelíčení myšleno jen jako výron a důsledek veřejnosti cesty, jež zůstává východiskem a základem. Jest tudíž řízení i rozsudek zmatečným dle § 477 čís. 6 c. ř. s. Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Pro posouzení, zda žalobní nárok je nárokem, veřejnoprávním či soukromoprávním a zda tedy věc patří před úřady správní či před soudy, je rozhodným obsah žaloby a zejména žalobní návrh (§ 41 j. n.). Žalující obec domáhá se žalobou zjišťovacího výroku, že sporný pozemek jest cestou veřejnou a že žalovaným k části jeho nepřísluší vlastnické právo, dále, že jsou žalovaní povinni to uznati a dalšího rušení se zdržeti. Cílem žaloby je tedy prohlášení sporné cesty za cestu veřejnou a jen pouhým důsledkem tohoto jejího nároku jsou další žalobní nároky, které s hlavním nárokem trvají nebo padají. Podle účelu žaloby, který je rozhodným pro posouzení oboru právomoci, nejde tedy o nárok soukromoprávní, nýbrž o nárok veřejnoprávní, o němž rozhodovati jest úřadům správním.

Citace:

č. 1963. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 983-984.