Č. 9088.

Vyvlastnění: Vlastník pozemků, které byly vyvlastněny podle zák. o stav. ruchu č. 44/27, nemá právního nároku na to, aby mu byly v náhradě za vyvlastněné pozemky nahrazeny také útraty právního zastoupení v řízení pozůstalostním.
(Nález ze dne 25. února 1931 č. 7991/29).
Prejudikatura: Boh. A 1809/23.
Věc: Pozůstalost po Karlu K. v M. proti zemské správě politické v Praze o vyvlastnění pozemků. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: O žádosti Albína a Anny Š. v M. z 1. února 1928, aby jim z parcely č. kat. ...., náležející stěžující si pozůstalosti, byla podle zák. č. 44/27 vyvlastněna část ve výměře 400 m2 pro stavbu obytného domku, konáno dne 8. března 1928 komisionelní jednání, při němž advokát Dr. Otto K. z P. jako jeden z přihlášených spoludědiců a zároveň zmocněnec ostatních spoludědiců zemřelého Karla K. vznesl proti vyvlastnění písemně řadu námitek, připojil seznam útrat této své intervence ve výši asi 2100 Kč a žádal přisouzeni jich.
Osp v Jičíně nálezem z 22. března 1928 žádosti uchazečů vyhověla a požadovaný pozemek pro ně vyvlastnila, v odůvodnění pak mimo jiné uvedla, že požadovaná náhrada útrat právního zástupce pozůstalosti Dra. Otto K. se nepřiznává, ježto v zákoně nemá opory. Z nálezu toho odvolala se pozůstalost a vznesši řadu námitek jak proti vyvlastnění samému tak i proti výši stanovené náhrady žádala, aby napadený nález byl změněn případně zrušen a vyvlastnitelům bylo uloženo, aby zaplatili všechny útraty vyvlastňovacího řízení a zejména útraty právního zástupce odvolatelčina podle seznamu přiloženého k tomuto odvolání i podle seznamu předloženého při komisionelním řízení dne 8. března 1928. Nař. rozhodnutím zrušil žal. úřad napadený nález co do výroku o vyvlastnění pro vady řízení, naproti tomu odvolání, pokud se týče náhrady útrat a výloh st-lů, vzniklých jim vyvlastňovacím řízením a právním zastoupením, zamítl.
Stížnost do rozhodnutí toho podaná napadá rozhodnutí potud , pokud stěžující si pozůstalosti nebyla přiznána náhrada útrat vzešlých jí vyvlastňovacím řízením, zejména též právním zastoupením.
Po té stránce dlužno poukázati na konstantní judikaturu nss-u (srovn. nál. Boh. A 1809/23, 6497/27, 8283/29 a j.), jež důsledně uznává, že bez specielního positivního předpisu nepřísluší stranám v admin. řízení zúčastněným nárok na náhradu nákladů, vzešlých jim tímto řízením, zejména též nákladů právního zastoupení. Takovýto specielní předpis nelze však spatřovati ani v ustanovení § 6 odst. 1 zák. č. 44/27, jenž přiznává majiteli vyvlastněného pozemku přiměřenou náhradu, neboť jak z následujících odstavců 2—4 tohoto § je zřejmo, je tu míněna jen náhrada za pozemek samotný a nikoli též za újmy vzešlé majiteli vyvlastňovacím řízením, a stejně nelze předpis takový shledati ani v posledním odst. téhož §, jenž mluví pouze o nákladech vyvlastňovacího řízení, t. j. nákladech, jež vzejdou prováděním tohoto řízení úřadu. Tak ostatně vyložil nss již také zcela obdobné ustanovení, obsažené v zákonech o stav. ruchu č. 20/20 a 100/21, ve svém cit. nál. Boh. A 1809/23. Je proto stížnost i v tomto bodě bezdůvodná a slušelo ji zamítnouti.

Citace:

č. 9088. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 477-478.