K výkladu § 233 obč. zák. a § 187 poz. pat.(Rozh. nejv. soudu ze dne 1. prosince 1926. č. j. Rv I 1176/26.)Nejvyšší soud změnil rozsudky obou stolic a uložil žalovanému, aby vrátil nezl. žalobkyni zapůjčenou částku 10 000 Kč. Nejv. soud zastává důsledně názor vídeňského nejv. soudu (Gl. M. XV. sv. z r. 1880 č. 6642), že předpis § 233 obč. zák. platí i pro nezletilce pod mocí otcovskou (srov. rozh. R II 110/23, Rv I 1313/23, Rv I 1723/25). Zapůjčil-li otec ze jmění dcery 33 000 Kč téměř jednu třetinu, 10,00 Kč, nenáleží uzavření smlouvy té k řádnému hospodaření, nýbrž jde o věc zvláštní důležitosti, která se bez soudního schválení nedá uskutečnit. Nesejde na tom, že novelisovaný § 152 obč. zák. (§ 2 III. dílčí nov.) jmenuje výslovně §§ 246—248 obč. zák.), neboť přes to i novým doslovem předpisu toho řečeno jasně, že nezletilé děti v otcovské moci rovnají se ve příčině jimi převzatých závazků poručencům, jak to plyne též z § 149. obč. zák. Citací §§ 246 až 248 vytkl zákon výjimku ve příčině nezletilců, pokud šlo o smlouvu služební. Dle § 187 nesp. pat. musí výměry, kterými se schvaluje (§§ 233, 282 obč. zák.) jednání neb smlouvy ujednané za nezletilce, jak u sborových, tak u okresních soudů, býti vždy písemně vyhotoveny a opatřeny důvody, které přiměly soud k schválení ujednání. Ne od ústního sdělení u soudu neb protokolárního prohlášení počítá se lhůta rekursní, nýbrž od písemného doručení takového usnesení (§ 11 nesp. pat., rozh. nejv. s. Vážný č. 3810).III.Právní účinnost veřejné obchodní společnosti nastává toliko v poměru k osobám třetím teprve zápisem do obchodního rejstříku, pokud se týče započítání obchodu (čl. 110 obch. zák.), kdežto právní poměry mezi samými společníky řídí se dle společenské smlouvy dnem, kdy nabyla účinnosti. Vystoupení společníka a postoupení práv ze smlouvy společenské osobě třetí, důležitým důvodem k zrušení této smlouvy.Rozh. nejv. soudu ze dne 30. listopadu 1926 aj. Rv I 828/26-1.