Čís. 1917.
Výdělečná společnost dle občanského zákona (§ 1175 obč. zák.) nemá jako taková způsobilosti státi na soudě. Není však závady, by společníci nevystupovali ve sporu pod vlastním jménem s dodatkem anebo bez dodatku, označujícího společenský podnik.
(Rozh. ze dne 11. října 1922, R II 371/22.)
Firma B. a spol., mechanické dílny v P., domáhala se žalobou dle § 37 ex. ř. zrušení exekuce. Procesní soud prvé stolice žalobě vyhověl. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením jako zmatečné pro nedostatek procesní způsobilosti žalující strany. Důvody: Odvolací soud sdílí náhled odvolatelky, že žalující společnost, utvořená dle § 1175 obč. zák. a neprotokolována není samostatnou osobou, není samostatným podmětem právním a následkem toho postrádá procesní způsobilosti. Společenskou smlouvou se zřizuje jen společný fond, od ostatního jmění společníků oddělený (§§ 1182, 1202, 1203 obč. zák.), podstata jmění náleží však společníkům, kteří jsou spoluvlastníky věci (§§ 1183, 1192, 1203 obč. zák.). Společenské jmění jest vázáno na účel jen obligačně (v poměru mezi společníky), na venek nemá jiného významu, než že stanoví, jakým způsobem společníci jsou z dluhů společnosti zavázáni. Společenské jmění je jměním vázaným, tvoří způsobilý prostředek k zajištění a ukojení dluhů společenských, není však samostatnou právnickou osobou. Jinak tomu při jiných sdruženích jako na př. korporaci, společnostech obchodního práva, společenstvech a společnosti s r. o. Tam vázanost jmění nepůsobí jen mezi společníky, nýbrž má i absolutní účinek na venek oproti třetím osobám, které musí věnování společníků respektovati, a jest tedy zvláštním samostatných jměním s působností absolutní. Tak na příklad čl. 119 obch. zák. nepřipouští exekuce k vydobytí pohledávky za společníkem na jeho díl, při společnosti obč. práva předpis ten neplatí. Zákonné předpisy také předpisují oněm sdružením způsobilost býti stranou, uznávajíce procesní způsobilost nejen právnické osoby (§ 26 věta druhá obč. zák.), nýbrž i společností obch. práva (čl. 111, 164, 213 obch. zák.), společenstev (§ 12 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.), společnosti s r. o. (§ 61 zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák.), těžířstva (čl. 4. čís. 2 uv. zák. k с. ř. s.), rovněž i veškerosti účastníků v určitém sporném poměru (čl. 194, 195, 226 obch. zák., § 25 zák. o společenstvech), při sporech konkursních věřitelů (§§ 110, 112 k. ř.). Ohledně ryzí společnosti takového předpisu však není. Slovo společnost při ryzí společnosti je jen zkráceným výrazem pro souhrn všech společníků, právními podměty však zůstávají pouze společníci a je proto dle § 6 a 7 c. ř. s. spatřovati zmatečnost v tom, že prvý soudce připisuje společnosti »B. a spol., mechanické dílny v P.« procesní způsobilost. Zmatečnost ta není odčiněna tím, že oba společníci vystupují v žalobě na straně žalující, poněvadž vystupují zde jen jako zákonní zástupci neexistujícího právního podmětu a nikoliv jako strana, jako spoluvlastníci nebo vlastníci zabavených věcí. Odstranění nedostatku toho (§ 6 odstavec druhý c. ř. s.) není možným ze tří příčin. Předně trvá žalující strana na tom, že žalující společnost má procesní způsobilost a nemíní nedostatek ten vůbec odstraniti. Za druhé by značilo odstranění nedostatku záměnou společnosti za její společníky změnu žaloby v subjektivním smyslu (§ 235 c. ř. s.), což je v odvolacím řízení dle § 483 odstavec třetí c. ř. s. nepřípustným. A za třetí by to vyžadovalo i změnu žaloby v objektivním smyslu, totiž vyjádření, které věci tvoří spoluvlastnictví a které patří do vlastnictví toho neb onoho společníka a následkem toho i změnu celého žádání. Tomu brání opět ustanovení § 483 odstavec třetí c. ř. s. jakož i žalující strana sama, která trvá na tom, že vlastnicí zabavených věcí je společnost a nikoliv společníci. Bylo proto dle § 7, odstavec prvý c. ř. s. vyřknouti zmatečnost řízení a žalobu vzhledem v § 477, čís. 5 c. ř. s., dle § 478 c. ř. s. odmítnouti. Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a uložil prvému soudu, by, pokračuje v řízení, vyzval žalující stranu k opravě žaloby ve směru níže uvedeném; kdyby žalující opravy neprovedla, by vydal nové rozhodnutí, které by přihlíželo k právnímu náhledu, uvedenému v tomto rozhodnutí.
Důvody:
Na straně žalující vystupují B. a spol., mechanické dílny v P., pak Ladislav B. a Richard R. tamtéž. I kdyby se jednalo o firmu veřejné obchodní společnosti, platila by zásada, že firma jest pouze jménem, pod nímž kupec vystupuje v obchodě a uzavírá obchodní právní jednání (čl. 15 obch. zák.). Žalujícím jest v pravdě nikoliv firma jako taková, nýbrž ten, komu v době podání žaloby náleží. Výdělečná společnost dle občanského zákona nemá nároku na firmu a na zápis do obchodního rejstříku (§ 1201 obč. zák. a čl. 111 obch. zák. a contrario) a nemůže, jak správně dovodil odvolací soud, žalovati nebo býti žalována pod firmou. Nezpůsobilost takovéto firmy ke sporu dle § 7 c. ř. s. založila by zmatek dle § 477, čís. 5 c. ř. s., jak správně uznal odvolací soud. Nicméně může i společnost taková na veřejnost vystupovati jako společnostní podnik, označený zevně dle pravdy jmény svých společníků, tedy v tomto případě pod vlastními jmény společníků Ladislav B. a Richard R. a to buď bez přídavku neb i s přídavkem, kterým se označuje společenský podnik, jako »Ladislav B. a Richard R., mechanické dílny« neb majitelé, společníci mechanické dílny a pod. Je-li vedle celých a pravých jmen společníků v žalobě uvedena také jejich nepřípustná firma »B. a spol.«, nelze proto ještě uznati, že se žalující straně, tedy i fysickým osobám společníků, vystupujícím jako spolužalobci, nedostává způsobilosti nabývati práv, přejímati závazky a státi na soudě. (§ 1 c. ř. s.). Totožnost žalující společnosti se žalujícími fysickými osobami jest nepochybná; B. a spol. není nikým jiným než Ladislav B. a Richard R. Názor odvolacího soudu, že tyto osoby vystupují pouze jako zákonní zástupci neexistujícího právního podmětu a nikoli sami jako strana, jako spoluvlastníci (vlastníci) zabavených věcí, není dosud vzhledem na obsah prohlášení, učiněných stranou žalující, odůvodněn. Znění žaloby připouští výklad, že žalobci, uvádějící na straně žalující vedle sebe i firmu B. a spol. a to ani ne výslovně jako »firmu«, měli na mysli pouze svůj společenský poměr, aniž by si osvojovali právo na samostatnou firmu tohoto znění »B. a spol.«. Nejasnost tuto dlužno odstraniti a jest na žalobcích, aby po případě opravili žalobu ve směru shora naznačeném (§ 6, odstavec druhý c. ř. s.), by bylo jasno, zdali vystupují svou žalobou jen jako společnost podle § 1175 obč. zák., či jen jako fysické osoby Ladislav B. a Richard R. a jako ona společnost a zároveň i jako tyto dvě osoby fysické. Ačkoliv rekursní soud v důvodech svého usnesení poukazuje k tomu, že žalobci Ladislav B. a Richard R. nemíní — false »míní« — nedostatek ten vůbec odstraniti a důvody dovolací stížnosti tvrzení tomu nasvědčují, není obsaženo takovéto vlastní jejich prohlášení dosud ve spisech procesních závazně a dlužno proto žalobcům poskytnouti příležitost, aby po případě odčinili nedostatek procesní způsobilosti, který se tkne »firmy B. a spol.«, ještě v řízení před první stolicí. Pokud by jako žalující strana vystupovala společnost podle § 1175 obč. zák., nebo fysické osoby Ladislav B. a Richard R., neb ona společnost i tyto fysické osoby, bude povinností prvého soudu, s nimi ve sporu dále jednati a nový rozsudek vynésti. Setrvají-li žalobci na tom, což by musili výslovně prohlásiti, že jako žalobce vystupuje firma B. a spol. a oni jako její representanti, bude na soudu první stolice, by vynesl, přihlížeje k tomuto prohlášení а k právnímu náhledu zde projevenému, nové rozhodnutí. Mylnými jsou vývody napadeného usnesení, že odstranění nedostatku dle § 6, odstavec druhý, c. ř. s. není možné. Nejednalo by se o nepřípustnou změnu žaloby dle § 235 c. ř. s., kdyby oba žalobcové chtěli odstraniti nedostatek procesní způsobilosti na straně žalující firmy tím, že by tuto vynechali, pokud jest možným výklad, na který bylo již shora poukázáno. Nebylo by třeba ani změny žaloby v objektivním smyslu, neboť žaloba jest podepsána Ladislavem B-em a Richardem R-ou, rovněž tak i plná moc k žalobě, žalobní prosba zní pak v tom smyslu, by bylo uznáno právem, že předměty, v žalobní prosbě blíže uvedené, jsou vlastnictvím žalující strany a nikoliv žalující společnosti neb »firmy B. a spol.«. Nebrání tudíž žalobní žádost, jednati o vzneseném nároku žalobců a zkoumati jeho oprávněnost po stránce věcné, i kdyby na straně žalující odpadla firma B. a spol. Aby bylo umožněno odstranění tohoto nedostatku procesní způsobilosti dle § 6, odstavec druhý c. ř. s., bylo zapotřebí zrušiti z úřední moci nejen usnesení odvolacího soudu jako předčasné, ale i rozsudek první stolice a vrátiti věc ihned do první stolice, poněvadž tam jest zapotřebí doplniti jednání (§ 510 poslední odstavec c. ř. s.).