NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Čís. 623.

Předřazování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Skutková podstata přečinu dle § 11 čís. 4 lichevního zákona nepředpokládá opětování nebo provozování obchodu po živnostensku.
(Rozh. ze dne 2. prosince 1921, Kr II 192/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku lichevního soudu při krajském soudě v Novém Jičíně ze dne 14. ledna 1921, jímž byli stěžovatelé uznáni vinnými přečinem dle § 11 čís. 4 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. — mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska zmatečního důvodu § 281 čís. 9 a) tr. ř. uplatňuje stížnost, že stěžovatelka prodala cukr jen jednou, že však zákon stíhá pro přečin řetězového obchodu jen toho, kdo řetězový obchod provozuje, t. j. předměty potřeby kupuje a prodává opětně, vícekráte, tedy jen osoby, které provozují takové zakázané obchody živnostensky, Avšak — nehledě к tomu, že předpoklad jediného prodeje příčí se zjištěním rozsudku, který slovy »také delší dobu před tím« ve výroku, a »nakupovala a prodávala« v důvodech zjišťuje, že prodeje a koupě byly stěžovatelkou opakovány —, nepožaduje zákon v § 11 čís. 4 lich. zákona opětováni nebo provozování obchodu po živnostensku, ježto již ojedinělým splněním skutkové podstaty může nastati zdražování předmětu potřeby, jemuž zákon chce zabrániti a ježto zákon užívá pokračovacího (iterativního) tvaru slovesa i na jiných místech (§ 7 »využívaje,, žádá, dává«, § 9 »přeplácí«, § 10 »smlouvá«), kde dle povahy normovaného tam trestného činu opětovnost a živnostenský způsob jednání nesporně nepřichází v úvahu.

Citace:

č. 623. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 463-464.