NPD documents search: Boh. adm., 1 (1918-19)

Čís. 5027.

Jsou-li nemovitosti, o jichž odhad za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty jde, zapsány dílem v zemských deskách, dílem v pozemkové knize, jest ku předsevzetí odhadu příslušným sborový soud prvé stolice (§ 117 j. n.), jenž může provedením jednotlivých úkonů pověřiti okresní soud jako soud dožádaný.
(Rozh. ze dne 12. května 1925, R I 400/25.)
V řízení o odhadu nemovitostí, mezi nimiž byly i nemovitosti, zapsané v zemských deskách za účelem vyměření zemské dávky z přírůstku hodnoty, nařídil soud prvé stolice (okresní soud v Kolíně) odhad a ustanovil znalce. Rekursní soud (krajský soud v Kutné Hoře) nevyhověl stížnosti poplatníku. Důvody: Vývodům stížnosti bylo by přisvědčiti, kdyby šlo o odhad v řízení soudním, exekučním, v takovémto případě byl by vzhledem na statek, zapsaný v zemských deskách, k odhadu a vůbec k reálním úkonům příslušným krajský soud (§ 118 j. n.). V této věci jde o vyšetření hodnoty sice soudem, který určí i odhadní cenu, avšak na dožádání Zemského inspektorátu, vyměřujícího dávku z přírůstků hodnoty nemovitostí podle §u 17 nařízení ze dne 27. dubna 1922, čís. 143 sb. z. a n. Věc byla postoupena zdejším krajským soudem soudu okresnímu, když před tím Zemský inspektorát pro zemské dávky v přípisu ze dne 17. června 1924 prohlásil, že souhlasí s tím, by odhad nemovitostí zemskodeskových i rustikálních provedl soud okresní. Posouzení přípustnosti takovéhoto prohlášení nepřísluší soudu, který o odhad jest dožádán a stejně by musil vykonati odhad pozemků rustikálních.
Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu poplatníku potud, že zrušil nejen napadené usnesení, nýbrž i usnesení krajského soudu ze dne 23. června 1924, pokud jím byl návrh zemského inspektorátu i ohledně nemovitostí, zapsaných v zemských deskách, postoupen okresnímu soudu v Kolíně, jakož i následující řízení a krajskému soudu v Kutné Hoře uložil, by v řízení jako soud prvé stolice pokráčoval.
Důvody:
O návrhu na soudní odhad nemovitostí dle §u 17 pravidel o obecní dávce z přírůstku hodnoty, dodatek 3. k vládnímu nařízení ze dne 27. dubna 1922, čís. 143 sb. z. a n., nejedná soud jako úřad pouze dožádaný, nýbrž u výkonu soudní pravomoci, přikázané mu v §§ 267 až 280 nesp. patentu ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. Příslušnost soudu řídí se ustanoveními §u 268 nesp. pat. a § 117 j. n., jmenování znalců §em 273 nesp. pat. a podpůrnými (§ 272 nesp. pat.) předpisy civilního soudního řádu a exekučního řádu. Jelikož nemovitosti, jež mají býti odhadnuty, leží všechny sice v obvodu okresního soudu v Kolíně, ale jsou zapsány dílem v zemských deskách, dílem v knize pozemkové, jsou podle §u 117 j. n. příslušny dílem krajský soud v Kutné Hoře, dílem okresní soud v Kolíně. Příslušnost ta jest dle §u 44 j. n. výlučná, důvody účelnosti mohou býti sice podnětem k návrhu, aby odhadem obojích nemovitostí byl pověřen jen jeden z obou soudů, leč rozhodnutí o takovém návrhu jest dle §u 31 j. n. vyhraženo vrchnímu zemskému soudu. Usnesením krajského soudu ze dne 23. června 1924, pokud jím byl po vyžádaném souhlasu zemského inspektorátu odhad i deskových nemovitostí přikázán okresnímu soudu v Kolíně, byl porušen zákon, proto musilo býti toto usnesení, jakož i řízení mu následující zrušeno a krajskému soudu nařízeno, aby v jednání pokračoval. Pokud byl tímto usnesením okresnímu soudu postoupen návrh na odhad nemovitostí zapsaných v knize pozemkové, zůstává sice nedotčeno, poněvadž jest odůvodněno předpisem §u 44 j. n., ale i tu bude okresnímu soudu postupovati podle okolností o návrhu stran bez ohledu na později vydaná a nyní zrušená usnesení, týkající se převážně statků deskových. Není ovšem překážky, aby krajský soud nepověřil dle §u 36 j. n. okresní soud v Kolíně jako soudce dožádaného provedením jednotlivých úředních úkonu, jež soudní odhad bude vyžadovati, jmenovitě i ohledáním nemovitostí na místě samém a provedením znaleckého důkazu, v kterémž případě by dle §§ 352 a 368 c. ř. s. mohlo býti dožádanému soudu ponecháno i vybrání znalců, konečné rozhodnutí, totiž určení odhadní ceny, musí však zůstati vyhraženo příslušnému krajskému soudu a bude mu také uvážiti, zda jsou v tomto případě dostatečné důvody, aby jmenování znalců místo něho provedl dožádaný soud okresní. V každém případě bude příslušeti výběr znalců dle §u 273 nesp. říz. soudu samému bez ohledu na návrhy stran, stranám přísluší pouze právo, vybrané znalce odmítnouti, jsou-li tu důvody v §u 355 c. ř. s. uvedené. V tomto směru jest dovolací rekurs právě tak bezdůvodným jako jest mylným názor, že by byl příslušným civilní zemský soud v Praze.

Citace:

č. 14687. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 1075-1077.