Čís. 14443.
Usnesení obecního zastupitelstva o výplatě novoročeného musí se státi za podmínek § 10 zák. ze dne 12. srpna 1921 čís. 329 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 13. června 1935, Rv II 268/35.)
Žalobce domáhá se na žalované obci. v jejíž službách jest, výplaty novoročného za léta 1930—1933 a poukazuje na to, že mu novoročné bylo již dříve, v letech 1920—1928, na základě usnesení obecního zastupitelstva vypláceno. Prvý soud v této otázce uznal podle žaloby. Důvody: Žalobce dostal po tři roky po sobě novoročné. Tento příjem mohl počítati mezi své řádné příjmy a podle toho se rozhodoval při konání služeb zaměstnavatelce a při tom, zda má setrvati dále v jejích službách. I když výplata novoročného byla vždy usnesena obecním zastupitelstvem, stala se po oněch třech výplatách součástí služebních příjmů žalobcových, tím spíše, že zastupitelstvo žalované obce se při poslední výplatě novoročného usneslo na tom, že žalobce už novoročné nedostane. Že žalobce nedostal novoročné v roce 1929, lze vysvětliti danou výpovědí a napjatým poměrem mezi stranami. Odvolací soud potvrdil rozsudek prvého soudu, ztotožniv se s jeho vývody.
Nejvyšší soud zrušiv rozsudky uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech:
Žalobce neměl smluvní nárok na novoročné. V letech 1926 až 1926 bylo mu novoročné vyplaceno vždy na základě zvláštního usnesení obecního zastupitelstva žalované obce. Výplata zvláštního novoročného zatěžovala zřejmě obecní rozpočet a usnesení o ní musilo se státi za podmínek § 10 zákona ze dne 12. srpna 1921 čís. 329 sb. z. a n., zejména zajištění úhrady. Právě tento přísný předpis zákonný bránil tomu, aby mohla vzniknouti nějaká zvyklost u žalované obce, jež by byla základem trvalého nároku žalobcova na novoročné. Neobstojí proto právní důvod, pro který soud odvolací toto novoročné přiřkl, i když jest nesporno, že zastupitelstvo žalované obce se usneslo v letech 1930 až 1933 na takovéto výplatě.