Čís. 6186.

Ustanovení § 30 zákona na ochranu republiky bylo zrušeno § 19 zákona z 21. března 1929, čís. 31 Sb. z. a n.
Podle § 29 zákona na ochranu republiky (ve spojení s § 8, odst. 5 zákona čís. 31/1929 Sb. z. a n.) lze uložiti trest peněžitý i vedle trestu smrti, uloženého podle § 1, písm. a) zákona čís. 130/1936 Sb. z. a n. pro zločin vojenské zrady podle § 6, čís. 2 zákona na ochranu republiky, nelze však v takovém případě ukládati náhradní trest na svobodě.
(Rozh. ze dne 27. dubna 1938, Zm I 321/38.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem vojenské zrady podle § 6, čís. 2, al. 1 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n.
Z důvodů:
Pokud jde o výrok o trestu, napadá zmateční stížnost, uplatňujíc důvod zmatečnosti podle § 281, čís. 11 tr. ř., pouze výrok o uložení peněžitého trestu podle § 29 zák. na ochr. rep. a snaží se dovoditi, že uložení jeho vedle trestu smrti odporuje uvedenému zákonnému ustanovení, které připouští uložení peněžitého trestu pouze vedle trestu na svobodě. Leč zmateční stížnost přehlíží, že zákon ze dne 19. března 1923, čís. 50 Sb. z. a n. (na ochranu republiky) ve svém původním znění neohrožoval žádný z trestných činů v něm uvedených trestem smrti, takže z toho, že v § 29 mluví o uložení peněžitého trestu pouze vedle trestu na svobodě, nelze dovozovati nepřípustnost takovéhoto uložení i pro stav, který nastal po vydání zákona ze dne 13. května 1936, čís. 130 Sb. z. a n., jímž v § 1, písm. a) byl zaveden na zločin, vojenské zrady podle § 6, čís. 2 zák. na ochr. rep. za určitých okolností trest smrti. Zákon ze dne 21. března 1929, čís. 31 Sb. z. a n., jímž bylo jednotně upraveno ukládání náhradního trestu na svobodě za tresty peněžité, stanoví v § 8, odst. 5, že se, byl-li vedle peněžitého trestu uložen trest smrti (nebo doživotní neb aspoň patnáctiletý trest na svobodě), náhradní trest neuloží. Vzhledem k ustanovení § 19 tohoto zákona bylo jím zrušeno také ustanovení § 30 zák. na ochr. rep., upravující ukládání náhradního trestu za trest peněžitý podle § 29 zák. na ochr. rep., jakožto odporující § 8 tohoto zákona, takže s hlediska § 29 zák. na ochr. rep., který nutno v tomto směru vykládati ve spojení s § 8, odst. 5 zák. čís. 31/1929 Sb. z. a n., není překážky, aby trest peněžitý nebyl ukládán také vedle trestu smrtí, ovšem beze stanovení náhradního trestu na svobodě.

Citace:

č. 6186. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1939, svazek/ročník 20, s. 214-215.