Č. 9123.Advokáti: * Ustanovení odst. 2 § 3 zák. č. 40/22 nezakládá pro ženy, vykonávající advokacii, jež pozbudou čsl. státního občanství sňatkem, uzavřeným s cizincem, právního nároku, aby jim min. sprav. povolilo další výkon advokacie.(Nález ze dne 16. března 1931 č. 5392/30).Věc: JUDr Blažena Z. v Bratislavě proti ministerstvu spravedlnosti o ponechání v seznamu kandidátů advokacie.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. sprav, žádosti st-lčině, aby obdobně podle úmyslu § 3 odst. 2 zák. č. 40/22 bylo jí povoleno, aby i po ztrátě čsl. státního občanství mohla býti zapsána v seznamu kandidátů advokacie, neboť ustanovení o možnosti povolení takového bylo dáno v § 3 odst. 2 cit. zák. jen pro ženy vykonávající již advokacii. V § 6 téhož zák., jenž stanovil podmínku čsl. státního občanství pro kandidáty advokacie, takového ustanovení není a nutno proto míti za to, že nebylo úmyslem zákonodárcovým výjimku právě uvedenou připouštěti také u kandidátek advokacie.O stížnosti uvážil nss toto:Předem musil se nss zabývati otázkou, zda nař. rozhodnutím bylo zasaženo do subj. práv st-lčiných.St-lka opírá svůj nárok o ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 40/22, jež jest dáno o ženách vykonávajících advokacii, a dovozuje, že argumento a majore ad minus nutno cit. ustanovení vztahovati i na kandidátky advokacie.Nss nemusel se však vůbec zabývati otázkou, zda tento názor stížnosti jest správný, neboť i kdyby tomu tak bylo, nemohla by st-lka pro sebe z cit. ustanovení nároku odvozovati, neboť § 3 odst. 2 cit. zák., který stanoví, že, pozbude-li žena vykonávající advokacii čsl. státního občanství sňatkem uzavřeným s cizincem, může k její žádosti min. sprav, po slyšení advokátní komory povoliti, aby advokacii dále vykonávala, nedává zřejmě ani advokátkám právního nároku, aby jim bylo dáno povolení k dalšímu výkonu advokacie, nýbrž ponechává to volnému uvážení min. sprav. Nedává-li však cit. ustanovení vůbec ani advokátkám právního nároku, nemohlo býti nař. rozhodnutím porušeno subj. právo st-lčino ani v tom případě, kdyby ustanovení § 3 odst. 2 cit. zák. bylo použiti i na kandidáty advokacie.