NPD documents search: Všehrd, 16 (1935) - ZE SBÍRKY ZÁKONŮ A NAŘÍZENÍ.

Zánik vídeňské Bodenkreditky
jest událost, jejíž význam přesahuje hranice dnešního Rakouska a dotýká se zejména našeho hospodářství. Nucenou náhlou fusí s Rakouským úvěrním ústavem zanikl peněžní ústav, který representoval kruhy, které vládly kdysi v Rakousko-Uhersku v politice a do značné míry i v hospodářství, banka císařské rodiny, vysoké šlechty i těžkého průmyslu, jež jakoby chtěla dáti najevo, že nestojí o drobné klienty, neboť neměla filiálek ani sběren.
Banka tato byla považována za pravzor solidního peněžního ústavu a byla zejména známa svou důslednou politikou nízkých dividend a opatrného hospodářství. V popřevratových letech opustila tyto zásady, jež jí sjednaly tak silnou posici a jméno; ztrácela posici za posicí a v zasvěcených kruzích byl špatný stav jejích financí znám, přes snahu oficielních činitelů rakouských, zakryti jej.
Osud Bodenkreditky ukazuje také, že není dobře spojovati zájmy banky se zájmy politickými, třebas šlo o zájmy vlády, neboť jednou z nejhlavnějších příčin pádu bylo též neopatrné přejímání různých peněžních ústavů, na jejichž hladké likvidaci měla zájem vláda. Stát ovšem v osobě poštovní spořitelny nakonec utrpěl při fusi Bodenkreditky s Rakouským úvěrním ústavem značné ztráty na akciích.
Katastrofa Bodenkreditky a výsledná fuse jsou dalším článkem ve vývoji popřevratového bankovnictví vídeňského, v němž postupně jednak zanikaly ústavy nedosti seriosně vedené, jednak celý systém bankovní se postupně restringoval odpadnutím ústavů, jež nepřečkaly přechod od hospodářství inflačního ke stabilisaci. Šlo tu též o přizpůsobení novým poměrům, kdy banky vídeňské ztratily větší část svých působišť, zejména průmyslu bývalé monarchie. Zánikem. Bodenkreditky se jen dokončil proces, trvající již několik let, kterým průmyslový koncern této banky přecházel pozvolna do rukou zdejších, zejména Živnostenské banky. Ovšem zvětšil se také vliv Rakouského úvěrního ústavu, který rovněž jest v našem průmyslu značně angažován, v celku však přece se vliv rakouského kapitálu v našem průmyslu zase zmenšil.
Fusí Bodenkreditanstaltu s Rakouským úvěrním ústavem, třebas nucenou, vznikl ve Vídni velký bankovní ústav, který se sice zdaleka nesrovnává kolosu vzniklému v Německu fusí Deutsche Bank a Diskonto Bank, avšak přece jen jeho číslice bilanční jsou značně větší než u naší největší banky, Živnostenské. Tím ovšem není řečeno, že tento ústav jest silnější, jistě však nutno i tuto nucenou fusi přiřaditi k velkým koncentracím, kterých se v poslední době vyskytlo tolik v mezinárodních finančnictví, že lze již mluviti o hnutí koncentračním.
J. B.

Citace:

Zánik vídeňské Bodenkreditky. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 2, s. 76-76.