Č. 9461.

Pojištění nemocenské (Podk. Rus): 1. Platební výměry nemocenské pojišťovny na nemocenské příspěvky jsou podle uh. min. nař. č. 4790/1917 schopny právní moci. — 2. Ani podle § 174 zák. č. 221/24 není nemoc, pojišťovna povinna vrátiti straně nemocenské příspěvky, zaplacené na základě pravoplatného, třeba nezákonného, platebního výměru.
(Nález ze dne 5. listopadu 1931 č. 16144.)
Prejudikatura: Boh. A 6811/27, 6932/27.
Věc: Julie M. v Mukačevě proti ministerstvu sociální péče o vrácení nemocenských příspěvků.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Okresní nemocenská pojišťovna v Mukačevě zamítla výměrem z 28. prosince 1926 žádost st-lčinu z 22. prosince 1926, aby jí odepsala nemocenské příspěvky, zaplacené v letech 1919 až 1923 za její domácí zaměstnance. Městský notářský úřad v Mukačevě rozhodnutím ze 13. ledna 1927 výměr pojišťovny zrušil a nařídil jí odepsání nemocenských příspěvků, předepsaných st-lce v uvedených létech za domácí čeleď.
Na odvolání okr. nemoc, pojišťovny v Mukačevě župní úřad tamže rozhodnutí toto výměrem z 23. června 1927 zrušil a sprostil pojišťovnu vrácení nemocenských příspěvků, odůvodniv své rozhodnutí v podstatě takto: Veškeré platební výměry, na základě kterých byly pojistné příspěvky poskytnuty, staly se pravoplatnými v důsledku nepodání opravných prostředků proti nim oprávněným zaměstnavatelem, a sice jak pro stranu, tak i pro pojišťovnu a adm. úřady, takže úřady tyto nejsou dnes ani podle dosud platných zákonných norem (zák. čl. 19: 1907 a min. nař. č. 4790/1917) ani podle zák. č. 221/24 oprávněny zamezovati nebo nařizovati okr. nemoc, pojišťovně vrácení formálně pravoplatně zaplacených příspěvků. Tvrdí-li však strana, že poskytla něco, k čemu nebyla ani podle platných právních norem povinnou, a čeho ani dobrovolně poskytnouti nechtěla, nemůže býti nárok strany na vrácení poskytnutého uplatňován proti okr. nemoc, pojišťovně před správními úřady z titulu veřejnoprávního, nýbrž jen z titulu práva soukromého, pořadem práva civilního.
Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. soc. péče odvolání st-lčinu a napadené rozhodnutí potvrdilo z důvodů v něm uvedených.K námitkám st-lky podotklo, že platební příkazy byly jí řádně doručovány, st-lka proti nim však rozkladu v zákonné lhůtě nepodala, čímž nabyly právní moci. Při tom dovolalo se min. nál. Boh. A 6811/27.
O stížnosti, vytýkající tomuto rozhodnutí formální vadnost a nezákonnost, uvažoval nss takto:
Žal. úřad neuznal nároku st-lkou uplatněného z toho důvodu, že platební výměry nabyly právní moci, a příspěvky jimi předepsané byly formálně pravoplatně zapraveny. Proti tomu namítá stížnost, že předepsání příspěvků mohlo se státi jen zákonným způsobem, a že platební příkazy, vydané proti ustanovením zákona, nenabývají nikdy právní moci.
Námitku tuto neshledal nss důvodnou. Nař. uher. min. č. 4790/1917 tím, že přiznalo pokladnám právo, aby vydávaly platební výměry na nemocenské příspěvky, předpokládající obligatorní pojistný poměr, a tím, že stanovilo lhůty, v nichž lze odporovati těmto výměrům u představenstva pokladny a dále námitkami u správních úřadů, a to i co do právního podkladu předpisu, přiznalo těmto výměrům povahu aktů schopných právní moci. Právní moc, jež nastává tím, že výměru nebylo odporováno ve stanovené lhůtě, má za následek, že řádnou instanční cestou nelze se domáhati nápravy, a to ani tenkráte, když výměr ten je nezákonný, tedy ani tehdy, když tu nebylo obligatorního pojistného poměru. Je-li tomu tak, pak nemůže ani výtka st-lčina, že tu nebylo obligatorního pojistného poměru, a tedy ani platební povinnosti, vésti k výroku správního úřadu, který by ukládal pojišťovně vrácení řádně a formálně pravoplatně předepsaných příspěvků pro praeterito (srov. nál. Boh. A 6811/27 a 6932/27).
Poukazuje-li stížnost na podporu svého opačného názoru na to, že pojišťovna neprávem vybranými příspěvky jest bezprávně obohacena, a dovolává-li se v té příčině také ustanovení § 174 zák. č. 221/24, dlužno proti tomu uvésti, že o bezprávném obohacení nelze mluviti, přijala-li pojišťovna příspěvky na základě formálně pravoplatných výměrů, které byly formálními právními tituly pro přijetí jich. Proto jest nevhodný i poukaz na ustanovení § 174 zák. č. 221/24, podle něhož neprávem přijaté pojistné vrátí pojišťovna se 4% úrokem, neboť pojistné, přijaté na základě pravoplatného platebního výměru, není pojistným přijatým neprávem. Takovým bylo by jen pojistné, zaplacené na základě platebního výměru, který pozbyl právního podkladu, na př. tím, že byl instančně zrušen nebo změněn.
Namítá-li stížnost dále, že žal. úřad nezákonně zamítl odvolání st-lčino z toho důvodu, že její nárok je povahy soukromoprávní a nenáleží před politické úřady, založena jest tato námitka na mylném výkladu nař. rozhodnutí.
Žal. úřad neodmítl rozhodovati o nároku, vzneseném st-lkou, z důvodu procesního, totiž pro svou nepříslušnost, nýbrž rozhodl o něm meritorně a jako věcný důvod svého judikátního výroku uvedl formální právní moc platebnícsh příkazů, jimiž nemocenské příspěvky byly předepsány. K tomuto vlastnímu věcnému důvodu zamítnutí nároku st-lčina připojil pak župní úřad ještě projev právního názoru, jejž převzalo také žal. min., že tvrdí-li st-lka, že plnila něco pojišťovně, k čemu nebyla po právu povinna, a co ani dobrovolně poskytnouti nechtěla, mohla by se vrácení toho domáhati pořadem práva. Tento projev právního názoru nelze však pokládati za důvod, z něhož by žali. úřad odepřel uznati nárok st-lčin, neboť nevyvodil z něho žádného důsledku, který by mohl býti jen ten, že by odmítl o nároku jejím rozhodnouti, resp. odkázal jej na pořad práva soukromého, čehož však neučinil, nýbrž rozhodl o něm, jak řečeno, sám věcně.

Citace:

Č. 9461. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 13/2, s. 250-252.