Čís. 16298.


Pojištění smluvní.
Ustanovení všeobecných pojistných podmínek pro pojištění proti úrazům, že učinil-li pojistník při sjednávání pojistné smlouvy buď vědomě nebo z hrubé nedbalosti nesprávné údaje o závažných okolnostech, které nebyly pojistiteli známy, anebo zamlčel-li obmyslně takovéto okolnosti, může pojistitel do určité lhůty od doby, kdy se o vadných údajích dověděl, ustoupiti od smlouvy, není v rozporu s předpisy §§ 474 a 475 slov. obch. zák.
Není věcného rozdílu mezi »závažnými okolnostmi nebezpečí, které jsou způsobilé, aby měly vliv na rozhodnutí pojistitele ujednati smlouvu vůbec nebo ze smluvených podmínek« a »okolnostmi, které vzhledem k jich důležitosti mohou míti vliv na převzetí pojištění«.

(Rozh. ze dne 15. září 1937, Rv I 270/36.) Proti žalobě pojistníka bydlícího v H. (na Podkarpatské Rusi) na pojišťovnu »D.« o zaplacení 63000 Kč, rozšířených za sporu na 66200 Kč, z pojistné smlouvy o pojištění proti úrazu, namítla žalovaná pojišťovna, že podle § 4, odst. 2, všeob. poj. podmínek odmítla plnění, ježto žalobce nesprávně odpověděl na otázky, zda již utrpěl před sjednáním: pojistky zranění, zda za ně obdržel odškodné, kde a jak byl pojištěn proti následkům úrazu, zda již před tím jiná pojišťovna odmítla jeho pojistný nárok, a to vědomě anebo z hrubé nedbalosti, neboť se poté ukázalo, že již dříve byl pojištěn u pojišťovny »C.« proti úrazu na 100000 Kč, u pojišťovny »U.« na 250000 Kč, od níž dostal nahrazeno odškodné za dva úrazy, a dále u pojišťovny »C.-a«, dále že žalobcovy pojistné návrhy byly odmítnuty pojišťovnou »S.« a pojišťovnou »C.-a«. Podle § 6 č. 3 všeob. poj. podmínek jest pojišťovna oprávněna odstoupiti od smlouvy do měsíce, kdy se dověděla o tom, že pojistník učinil při sjednání pojistné smlouvy buď vědomě nebo z hrubé nedbalosti nesprávné údaje o závažných okolnostech, které pojistiteli nebyly známy, anebo že pojistník takovéto okolnosti vědomě zamlčel. Nižší soudy zamítly žalobu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a v otázce, o niž tu jde, uvedl v důvodech: Žalobce se snaží v odvolání dolíčiti, že ustanovení § 6 č. 3 a 4 všeobecných pojistných podmínek jest neplatné, poněvadž prý odporuje donucujícímu ustanovení §§ 472, 474, 475 slov. obch. zák., jehož prý jest výhradně užiti na souzený případ. Než dovolatel si sám odporuje, poněvadž na jiném místě se zase dovolává ustanovení § 3, posledního odstavce, a § 4, odst. 4, zák. č. 501/1917 ř. z. a § 3 zákona č. 145/1934 Sb. z. a n., jichž nelze na souzený případ vůbec užiti, poněvadž prvé ustanovení nemá účinnosti (§ 167 onoho zákona) a druhé ustanovení není uvedeno v § 162, odst. 1, pod písm. a) až e), a odst. 2 § 162 se zřejmě nevztahuje na souzený případ. Neplatnost § 6 č. 4 všeobecných pojistných podmínek dovolatel zbytečně vytýká, poněvadž o tento předpis nižší soudy neopřely vůbec svá rozhodnutí, nýbrž o § 6 č. 3 všeob. poj. podmínek. A toto ustanovení není v rozporu s ustanovením §§ 474 a 475 slov. obch. zák. Neboť ono užívá slov »závážné okolnosti«, la poněvadž tu jde ú výraz použitý v § 3 zák. č. 145/1934 Sb. z. a n., jest jej vyložiti tak, jak jej vykládá v § 3, odst. 3, řečený zákon sám, tedy tak, že závažné jsou okolnosti nebezpečí, které jsou způsobilé, aby měly vliv na rozhodnutí pojistitele ujednati smlouvu vůbec nebo za smluvených podmínek. Slovenské právo užívá v §§ 474 a 475 obch. zák. obratu »okolnosti, které vzhledem k jich důležitosti mohou míti vliv na převzetí pojištění«. Z toho plyne, že je tu jen slovní rozdíl, nikoliv však rozdíl věcný, takže smysl všech uvedených ustanovení je stejný, a předpokládá-li § 6, odst. 3, všeob. poj. podmínek na straně pojistníka vědomost nebo hrubé zavinění anebo obmyslnost, není to na újmu pojistníka, nýbrž k jeho prospěchu. poněvadž slovenské právo předpokládá, jak i dovolatel sám připouští, již pouhou objektivní existenci porušení oznamovací povinnosti nehledíc na zavinění pojistníka. Není proto překážky proti užití § 6, odst. 3, všeob. poj. podmínek.
Citace:
č. 16298. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 178-180.