Čís. 12579.

Exekuci podle § 294 ex. ř. lze vésti i na nájemné teprve v budoucnosti dospívající, a to i když nájemní smlouva nebyla sjednána na určitý čas. Soudcovské zástavní právo získané zabavením nájemného nezaniká prohlášením konkursu na jmění pronajímatele.
Předpisů exekučního řádu, podle nichž exekuce povolená před zahájením vnucené správy nemovitosti pronajímatele na nájemné, splatné teprve budoucně, pozbývá právního účinku poznámkou správy, pokud se týče odevzdáním nemovitosti vnucenému správci a má býti na návrh zrušena (§§ 103, 119, třetí odstavec, ex. ř.), nelze použíti obdobně při prohlášení konkursu na jmění pronajímatele.
(Rozh. ze dne 5. května 1933, R I 347/33.)
Dne 19. března 1932 byla povolena k vydobytí peněžité pohledávky exekuce zabavením pohledávek z nájemného příslušejících dlužníku proti nájemcům v domě čp. 280. Dne 16. června 1932 byl na jmění dlužníka vyhlášen konkurs. Soud prvé stolice k návrhu správce konkursní podstaty zastavil exekuci podle § 39 čís. 2 ex. ř. Rekursní soud zamítl návrh správce konkursní podstaty, by byla exekuce zastavena.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Podle ustálené prakse nejvyššího soudu lze vésti exekuci i na peněžité pohledávky, jež jsou podmíněné, časem doložené, sporné nebo závislé na vzájemném plnění (sb. n. s. 4090, 9197, 10587 a j.). Lze proto vésti exekuci podle § 294 ex. ř. i na nájemné teprve v budoucnosti dospívající, a to i když nájemní smlouva nebyla sjednána na určitý čas. Zabavením pohledávky a doručením platební zápovědi poddlužníkovi nabývá vymáhající věřitel na nájemném soudcovského zástavního práva, jež jest právem, na oddělené uspokojení. Podle § 12 konk. ř. čís. 64/1931 zde v úvahu přicházejícího nejsou práva na oddělené uspokojení prohlášením konkursu dotčena. Výjimkou stanoví § 13 konk. ř. čís. 64/1931, že prohlášením konkursu zanikají práva na oddělené uspokojení, kterých věřitelé na úpadcově jmění nabyli exekucí v posledních šedesáti dnech před prohlášením konkursu, než ani v takovém případě nemá zánik zástavních práv o sobě v zápětí zrušení exekuce (sb. n. s. čís. 2470, 6025, 6067) a není důvodem pro její zrušení (sb. n. s. čís. 10002, 11170). Dovolací rekurs neprávem poukazuje k § 11 konk. ř. čís. 64/1931, ana exekuce byla povolena dne 19. března 1932, tedy před prohlášením konkursu, k němuž došlo teprve dne 16. června 1932. Ale dovolací rekurs nemá pravdu ani, pokud se odvolává na předpisy exekučního řádu o vnucené správě, podle nichž exekuce povolená před zahájením vnucené správy na nájemné, splatné teprve budoucně, pozbývá právního účinku poznámkou správy, pokud se týče odevzdáním nemovitosti vnucenému správci a má býti na návrh zrušena (§§ 103 a 119, třetí odstavec ex. ř.), any podle § 188 konk. ř. čís. 64/1931 platí pro konkursní řízení podpůrně jen předpisy o řízení a o příslušnosti ve věcech sporných a předpisy a řízení exekučním jen v případě § 121 konk. ř. čís. 64/1931, t. j. pří soudním prodeji, a i v tomto případě jen s odchylkami tam uvedenými.

Citace:

č. 12579. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 601-602.