Č. 2487.


Zajištění bytu pro státní zaměstnance: Zajistiti podle § 13 zákona č. 225 Sb. nelze byt státního zaměstnance, který nebyl služebně přeložen do jiné obce, nýbrž přestěhoval se do jiného bytu téže obce.
(Nález ze dne 13. června 1923 č. 10.329).
Věc: Josef F. v Brně (adv. Dr. Arnold Křiwaček z Brna) proti zemské správě politické v Brně o zajištění bytu. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje dílem pro vady řízení, dílem pro nezákonnost.
Důvody: — — —
Zajištění bytů státních a železničních zaměstnanců ve smyslu §u 13 zákona z 11. července 1922 č. 225 Sb. jest vázáno na předpoklad, že byt obvvanv v době vyhlášení zákona toho státním zaměstnancem, uprázdní se tím, že zaměstnanec byl služebně přeložen do jiné obce, kromě toho jest však zajištění bytu podmíněno ještě tím, že rozhodnutí úřadu, kterým se byt zajišťuje, se doručí vlastníku domu nebo jeho zástupci dříve než obdrží z bytu výpověď.
Nař. rozhodnutím byly zajištěny dva byty v témže domě v — ul. v Brně a to jednak byt obývaný profesorem L, jednak byt, jejž obýval rotmistr G.
Pokud se týče prvého bytu, není sporu o tom, že profesor L. byl přeložen služebně z Brna do Bohumína. Mohl tedy býti tento byt zajištěn, ovšem jen za podmínky, že rozhodnutí úřadu bylo vlastníku domu dodáno dříve, než obdržel z bytu výpověď. Stížnost splnění této podmínky popírá, tvrdíc, že profesor L. vypověděl st-li, jenž jest vlastníkem uvedeného domu, svůj byt již dne 2. října 1922, že však rozhodnutí bylo st-li, když je dne 6. října 1922 odmítl přijati z důvodů jazykových, dodáno dne 13. října 1922. Zda jest tato podmínka stížnosti odůvodněna, nelze ze spisů správních seznati. Potvrzení st-le o přijetí nař. rozhodnutí v nich založeno není. Ze zprávy městského úřadu bytové péče v Brně z 12. listopadu 1922 ve spisech založené jest jen tolik
patrno, že st-1 rozhodnutí z 30. září 1922 asi dne 6. října 1922, zajisté však po 4. říjnu 1922 nepřijal, poněvadž bylo české a že dodatek rozhodnutí z 2. října 1922 byl vypraven 5. října. Okolnost, dal-li a kdy snad profesor L. st-li výpověď z bytu žal. úřad před vydáním nař. rozhodnutí podle obsahu spisů správních nezjistil. Potvrzení profesora L. z 24. října 1922 toho obsahu, že byt vypověděl již 2. října 1922, ve spisech založené, jest teprve z doby po vydání nař. rozhodnutí a nemůže tedy nss k němu dle §u 6, odst. 1 zák. o ss přihlížeti, poněvadž k němu žal. úřad v rozhodnutí svém stanoviska nezaujal a ovšem vzhledem k době jeho vydání ani zaujati nemohl. Není tedy řízení správní, pokud jde o zajištění bytu profesora L., úplné, a to co do okolnosti pro rozhodnutí závažné, pročež slušelo nař. rozhodnutí v této jeho části zrušiti podle §u 6 zák. o ss.
Pokud jde však o byt rotmistra G., jest ze správních spisů i z nař. rozhodnutí patrno, že rotmistr G. nebyl služebně přeložen do jiné obce, nýbrž že šlo u něho jen o výměnu bytu v témže domě. Pak není však ohledně tohoto bytu splněn ani první z uvedených předpokladů, za kterých by bylo lze byt G. ve smyslu §u 13 uvedeného zákona zajistiti.
Nemá tedy zajištění bytu tohoto opory v zákoně, pročež slušelo nař. rozhodnutí, pokud jím byl zaíjštěn tento byt, zrušiti dle §u 7 zákona o ss.
Citace:
č. 2487. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 268-269.