Authors:
= Váž. civ., 16 (1934), sv. 1
PDF

Čís. 13621.


Simultanní hypotéku jest zapraviti hotově z nejvyššího podání, neobsahuje-li přihláška věřitelův souhlas, aby druhý dlužník a najmě ostatní simultánně zavazené nemovitosti byly ze zavazení propuštěny.
(Rozh. ze dne 8. června 1934, R I 590/34.)
Pohledávka Spořitelny v M. byla vtělena na celých nemovitostech a vymáhající věřitel Spořitelna v M. přihlásila tuto pohledávku při rozvrhu polovičky vydražených nemovitostí na polovici Josefa Č-a. Přihláška její zněla, že »přihlašuje dvě pohledávky, jednak kapitál 40000 Kč s přísl., totiž s úroky, jež v přihlášce byly vypočteny, jednak kapitál 25000 Kč s úroky a útratami celkem 74496 Kč, a žádá, aby jí byly přikázány k hotovému zaplacení část kapitálu 10000 Kč, úroky a útraty, a zároveň svoluje, by vydražitel převzal zbytek kapitálu 55000 Kč k dalšímu úrokování a splácení podle všeobecných podmínek hypotečních a podle podmínek a ustanovení dlužních úpisů, který simultánně vázne na obou polovicích této hypotéky. Soud prvé stolice přikázal celou tuto pohledávku z vydražené polovice z nemovitostí Josefa Č-a, a to úroky a útraty obou pohledávek a částku 10000 Kč k hotovému zaplacení, ostatní k převzetí vydražitelem, jednak kapitál 40000 Kč, jednak kapitál 15000 Kč za současného zproštění dosavadních dlužníků. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Podle ustanovení § 222 ex. ř. mají ovšem býti pohledávky, pro které jest zřízena společná a nedílná zástava, zaplaceny hotově z rozdělované podstaty, ale přes to může vymáhající věřitel požadovati zaplacení jen z určité vložky, pokud ovšem tomu zadnější vymáhající věřitelé použitím ustanovení §§ 222 a následujících ex. ř. nebrání. V souzeném případě mohl tedy žalobce, hledě k ustanovení § 238 ex. ř., požadovati uspokojení i při dražbě poloviny nemovitostí, na kterých vázne simultánní právo za- stavní, ježto podle onoho ustanovení zákona při dražbě dílů nemovitostních jest použití ustanovení o dražbě nemovitostí. V souzeném případě stěžovatel v přihlášce zcela výslovně prohlásil, že celou pohledávku přihlašuje k rozvrhu nejvyššího podání za polovice Josefa Č-a a že žádá uspokojení své pohledávky z této polovice, úroky a útraty pohledávek hotovým zaplacením a z kapitálu částku 10000 Kč hotovým zaplacením a zbytek k převzetí vymáhajícím věřitelem. Tato přihláška nemůže míti jiný smysl, než, jak zcela jasně zní, a zejména nelze souhlasiti s názorem stěžovatelovým, že má prý ten smysl, že z vydražované a rozvrhované polovice Josefa Č-a požaduje vymáhající věřitel jen úroky a útraty a 10000 Kč kapitálu a zbytek že ponechává na celé nemovitosti. Kdyby byl vymáhající věřitel takto svou přihlášku podal, byl by to tak vyjádřil a nebyl by uváděl, že celou pohledávku přihlašuje k tomuto rozvrhu a že svoluje, by vydražitel, kterým mohl býti rozuměn jen vydražitel prodané polovice, převzal zbytek kapitálu 55000 Kč k dalšímu úrokování. Proti přihlášce, jak byla podána, ostatní věřitelé odpor nepodali, a soud prvé stolice zcela oprávněně přikázal celou tuto pohledávku, jak o to vymáhající věřitel žádal, z dražené polovice podle žádosti vymáhajícího věřitele úroky a útraty a částku 10000 Kč k hotovému zaplacení a zbytek k převzetí.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu Spořitelny v M. změnil usnesení obou nižších soudů v ten rozum, že přikázal dovolací rekurentce i kapitálové částky 40000 Kč a 25000 Kč k hotovému zaplacení.
Důvody:
Podle § 222 ex. ř. jest simultánní pohledávky, o něž tu jde (§ 238 ex. ř.) zapraviti hotově z nejvyššího podání. Lze sice připustiti možnost výjimky z tohoto pravidla, avšak se zřetelem ke zřejmému účelu tohoto předpisu, spočívajícího právě v tom, aby závaznost simultanní byla odstraněna a aby bylo čeleno všem možným obtížím z povahy simultánního zavazení vyplývajícím, smělo by se tak státi rozhodně jen tehdy, kdyby v žádném směru nebylo pochybností. Tak tomu v souzeném případě nebylo, neboť přihláška nebyla zcela jasná a určitá, ale hlavně neobsahovala souhlas věřitelův, by druhý dlužník a jmenovitě také druhá polovice byly ze zavazení propuštěny. Neměl tedy soud první stolice vůbec přihlížeti k nepřípustnému jinak žádání knihovní věřitelky Spořitelny v M., nýbrž podle předpisu zákona přisouditi jí také kapitálové položky k hotovému zaplacení, jak se toho tato věřitelka domáhala také v eventuelním návrhu rekursním a pak v návrhu svého dovolacího rekursu.
Citace:
č. 800. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 211-212.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).