Čís. 13967.


Vymáhající věřitel, jemuž byl přikázán k vybrání zabavený nárok povinného proti veřejné obchodní společnosti na vydání podílu společenského jmění v případě zrušení společnosti, nemůže se pro tutéž pohledávku domáhati exekuce vnucenou správou společenského podílu povinného.

(Rozh. ze dne 23. listopadu 1934, R I 1292/34.)
Vymáhající věřitelka navrhla k vydobytí peněžité pohledávky povolení exekuce vnucenou správou závodního podílu, příslušejícího dlužníku jako veřejnému společníku proti veřejné společnosti A. Soud prvé stolice exekuční návrh zamítl, rekursní soud exekuci povolil.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Předmětem exekuce pro soukromé věřitele veřejného společníka jsou jen obligační nároky společníka ve smyslu čl. 106, 108, 119, 126 obch. zák. (rozh. čís. 8748 sb. n. s.). Vymáhající věřitelka v souzeném případě navrhuje exekuci vnucenou správou závodního podílu, příslušejícího povinnému jakožto veřejnému společníku veřejné společnosti. Ze spisů okresního soudu v B. je zřejmo, že téže vymáhající věřitelce pro tutéž pohledávku bylo povoleno usnesením ze dne 25. listopadu 1933 mimo jiné přikázání k vybrání zabaveného nároku, který přísluší povinnému proti poddlužnici firmě A., na vydání podílu společenského jmění v případě zrušení společnosti. Tímto usnesením, jež vešlo v právní moc, bylo již rozhodnuto o zpeněžení nároku na tak zvaný likvidační podíl ve smyslu čl. 126 obch. zák. a je tudíž další zpeněžení téhož nároku žádaným způsobem, vnucenou správou, nepřípustné.
Citace:
Čís. 13967.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 389-389.