Č. 3180.

Zajištění bytu: Může výpověď z bytu s účinkem podle § 13 zák. č. 225/1922 dáti také někdo jiný než majitel bytu?
(Nález ze dne 28. ledna 1924 č. 1571.) Věc: Dr. Karel B. a spol. v K. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti župnímu úřadu v Košicích o zajištění bytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody:
Nss opřel rozhodnutí své o tyto úvahy:
Zákon klade váhu na to, aby titul, z kterého přeložený statní úředník bytu užíval, nepominul dříve než stalo se zajišťovací opatření příslušného správního úřadu. Jde tu tedy jediné o otázku, zda lze výpověď danou dne 8. června 1923 manželkou dosavadního nájemce Dra E. považovati za pravoplatné zrušení nájemního poměru. Okolnost, zda rodina dosavadního nájemníka i po výpovědi až ke skutečnému vyklizení bytu obývala sporné místnosti a zda tam měla uložený nábytek, nemá pro věc významu.
Zrušení nájemní smlouvy nastati může ovšem jen výpovědí danou majitelem bytu. Majitelem bytu byl zde finanční rada Dr. E. Avšak zákon nikde nepraví, že výpověď musí dáti majitel bytu nebo hlava rodiny osobně. Je—li výpověď dána osobou třetí, stačí, když pronajímatel může z okolností případu právem souditi, že výpověď byla dána na příkaz neb za souhlasu majitele bytu.
Správní úřady nejsou sice příslušný, aby rozhodovaly o platnosti a účinnosti mimosoudní výpovědi (§§ 565 a 566 civ. ř. s. a § 49 č. 5 jur. normy), majíce však učiniti opatření k zajištění bytu, musí pro svůj obor zodpověděti otázku, zdali a kdy výpověď z bytu byla dána — poněvadž předchozí platná výpověď z bytu vylučuje zajištění jeho.
V daném případě je nepopřeno, že dala výpověď manželka dosavadního nájemce, tou dobou v bytu bydlící. Manžel její byv o tom uvědomen, proti opatření tomu nečinil námitek, neodvolal je, ani neprohlásil vůči pronajímatelům, že manželka k výpovědi nebyla oprávněna, pronajímatelé pak výpověď tu přijali.
Z těchto nesporných skutečností jde, že poměr nájemní mezi majiteli domu a Drem E. byl zrušen výpovědí danou jeho manželkou a že zjištění žal. úřadu, že byt 8. června 1923 platně nebyl vypovězen, zakládá se na nesprávném posouzení skutečností shora uvedených.
Je-li však výpověď daná manželkou nájemníka právně závaznou, pak byl nájemní poměr zrušen již 8. června 1923 a nebylo tu předpokladu, vytknutého v § 13 zák. pro výrok zajišťovací.
Poněvadž tedy zajišťovací příkaz byl pronajímatelům doručen o bytě pravoplatně již vypovězeném, odporuje zajištění zákonu, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 3180. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 434-435.