Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 65 (1926). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:

§ 228 ex. ř. týká se záznamů, u kterých má místo spravení záznamu podle §§ 42—44 knih. zák. a netýká se záznamů podle § 41b knih. zák., které jsou spraveny tím, že byl podán průkaz, že se stal zaznamenaný nález vykonatelným. Takové záznamy jsou záznamy dobyté exekucí k zajištění, na ně dlužno pohlížeti jako na práva s odkládací výjimkou (§ 221 ex. ř.). — Zaznamenané právo nezanikne, když ve lhůtě, na kterou byla povolena exekuce k zajištění záznamem, nebylo vloženo právo zástavní. — I za řízení konkursního jest přípustná změna podmíněného práva zástavního v nepodmíněné (§ 10 konk. řádu).


Při rozvrhu nejvyššího podání přikázal soud exekuční R. H., pro jejíž pohledávku bylo na nemovitosti zaznamenáno právo zástavní, část nejvyššího podání, uložil však přikázanou částku až do doby, kdy tato věřitelka prokáže vykonatelnost rozsudku, a to z toho důvodu, že zaznamenané právo zástavní, kterého bylo nabyto před méně než 60 dny od uvalení řízení vyrovnacího, oživlo zastavením řízení vyrovnacího, když konkurs nebyl uvalen do 14 dní.
Rekursu správce podstaty strany povinné nebylo vyhověno, poněvadž jde o záznam na základě rozsudku, kdy není třeba řízení ke spravení záznamu, toto spravení stane se tím, že rozsudek nabyl právní moci. Bylo tedy věcí exekučního soudu, aby zjistil, zda rozsudek nabyl právní moci.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu z těchto
důvodů:
Rekurent má mylně za to, že když R. H. nevykázala nejdéle při rozvrhovém roku vykonatelnost své pohledávky, pro kterou si vydobyla exekucí k zajištění záznamu práva zástavního na prodané nemovitosti, nemělo býti podle § 228 ex. ř. přihlíženo k jejímu zástavnímu právu pouze zaznamenanému a neměla jí býti pohledávka z nejvyššího podání přiřčena. Ustanovení § 228 ex. ř. nelze vztahovati, na případ záznamu práva zástavního dobytého exekucí ke zajištění. Podle § 228 ex. ř. nemá se přihlížeti ke knihovním záznamům, není-li nejpozději při posledním rozvrhovém roku prokázáno, že bylo řízení o spravení záznamu již zahájeno, nebo že lhůta ke spravení záznamu mu ještě neuplynula. Podle toho, že v § 228 ex. ř. se mluví o lhůtě ke spravení záznamu, týká se tento § záznamů, o kterých má místo spravovací řízení podle §§ 42—44 knih. zák. a netýká se záznamů podle § 41b knih. zák., u kterých tohoto řízení není a které jsou spraveny tím, že podán je průkaz o tom, že zaznamenaný nález se stal vykonatelným. Takovými záznamy podle § 41b knih. zák. jsou záznamy dobyté exekucí k zajištění a o takový záznam jde u pohledávky R. H. Na záznamy práva zástavního vydobyté exekucí k zajištění, ježto se na ně § 228 ex. ř. nevztahuje, nutno pohlížeti jako na práva s odkládací výminkou (§ 221 ex. ř.), tedy neprokázáno-li, že titul, o který se opírají, nabyl právní moci, jest pohledávku záznamem práva zástavního zajištěnou přikázati s tím, že peníz bude vydán, bude-li a až bude prokázána vykonatelnost titulu. Nižší soudy přikázaly podle toho pohledávku R. H. z nejvyššího podání správně a stížnost do tohoto přikázání není odůvodněna.
Jest mylný názor rekurentův, že zaznamenané právo zástavní zaniklo, když nebylo vloženo právo zástavní ve lhůtě, na kterou byla exekuce k zajištění záznamem práva zástavního povolena (§ 376 ex. ř.). I kdyby lhůta, na kterou byla zjišťovací exekuce povolena, byla uplynula, nezaniklo zaznamenané zástavní právo, neboť povinná nezakročila zavčas, t. j. než vykonatelnost zajištění pohledávky nastala, o jeho zrušení (§ 377 exekučního řádu).
Tvrdí-li rekurent, že přeměna záznamu zástavního práva ve vklad už není možná, pokud se týče, že není již možno podati průkaz o vykonatelnosti pohledávky, protože bylo zahájeno konkursní řízení a ona přeměna již není podle § 10 konk. ř. přípustná, jest na omylu, neboť podle ustanovení tohoto § nelze po zahájení konkursního řízení toliko nabýti soudcovského práva zástavního, ale změna podmíněného zástavního práva v nepodmíněné, tedy změna záznamu ve vklad jest přípustná, pokud se týče průkaz o vykonatelnosti pohledávky pouze zaznamenané možno podati i po zahájení konkursu.
Rozhod. nejvyš. soudu ze dne 28. dubna 1926
č. j. R I 305/26-1.
J. K.
Citace:
§ 228 ex. ř. týká se záznamů, u kterých má místo spravení záznamu podle § 42—44 knih. zák. a netýká se záznamů podle § 41b knih. zák, .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 13, s. 449-450.