Čís. 1364.
Polní pych jest tu jen tehdy, stalo-li se odcizení polních plodin v nepatrném množství z nouze, nerozvážnosti nebo jiné pohnutky, nikoliv z přímého úmyslu ziskuchtivého.
(Rozh. ze dne 19. listopadu 1923, Kr II 476/22).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 24. května 1922, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem dle §u 98 lit. b) tr. zák. a přestupkem dle §§ů 8, 460 tr. zák. — a uvedl v otázce, o níž tu jde, v
důvodech:
Proti odsuzujícímu výroku pro přestupek nedokonané krádeže dle §§ů 8, 460 tr. zák. uplatňuje zmateční stížnost dle čís. 10 (správně dle 9 a) §u 281 tr. ř., že jednání obžalovaného zakládá vzhledem k nepatrné ceně jetele, obžalovaným natrhaného a připraveného k odnesení, pouze polní pych, nikoliv čin soudně trestný. Avšak stížnost přehlíží, že obžalovaný se pokusil odciziti nejen natrhaný jetel, jehož hodnotu zjišťuje soud částkou nejméně 5 Kč (kdežto poškozený jej ocenil na 5—8 Kč), nýbrž že měl v úmyslu odciziti ještě další jetel, v čemž mu však bylo zabráněno nepředvídaným příchodem poškozeného na pole, takže hodnota všeho jetele, jejž obžalovaný chtěl odciziti, byla vyšší než 5 Kč. Za polní pych lze však pokládati odcizení polních plodin jen tenkráte, bylo-li odcizeno jen nepatrné množství z nouze, nerozvážnosti neb z jiné pohnutky, nikoliv z přímého úmyslu se obohatiti. Určitou hranici co do ceny odcizených předmětů nelze stanoviti pro všechny případy stejně; odpovídal-li v době předválečné praktické potřebě obnos 1 K pro hranici mezi politickým a soudním přestupkem, nelze nyní vzhledem k dnešní kupní hodnotě Kč počítati s obnosem vyšším než nejvýše 5 Kč.