NPD documents search: Váž. tr., 18 (1936)

Čís. 54.

Splnění nároku na dodání díla proti současnému zaplacení mzdy lze vymáhati dle § 353 ex. ř. Mzda vyrovná se vyúčtováním na zálohu.
(Rozh. ze dne 18. února 1919. R I 73/19.)
Soudním smírem ze dne 7. června 1918 zavázala se strana povinná, že straně vymáhající kusy nábytku tam uvedené v cenách tam jmenovaných do dne 6. září 1918 pod exekucí zhotoví a dodá, naproti čemuž se strana vymáhající zavázala, že straně povinné obnosy cen kusů nábytku při dodávce každého jednotlivého předmětu zaplatí. Poněvadž dlužník nábytku nedodal, navrhl věřitel proti němu exekuci dle § 353 ex. ř. — Prvá stolice (okresní soud v Klatovech) exekuci povolila. — Rekursní soud (krajský soud v Plzni) exekuční návrh zamítl, uváživ: Na straně dlužníka jde o závazek к plnění zhotovením a dodáním kusů nábytku s tím omezením, že tato jeho povinnost nastane teprve tehdy, když strana vymáhající ujednanou cenu za jednotlivé předměty současně při dodávce každého jednotlivého předmětu mu zaplatí, tedy, až dlužník sám vzájemné plnění od strany vymáhající obdrží, a že dle exekučního titulu straně vymáhající nárok na bezpodmínečné vymožení plnění se strany dlužníka nepřísluší. Dle § 8 ex. ř., má-li exekuce povolena býti pro nárok, jejž zavázaný povinen jest splniti, toliko na vzájemné plnění, které se má. jako zde, státi z ruky do ruky, není sice povolení toto na tom závislé, by bylo prokázáno, že vzájemné plnění již bylo vykonáno neb alespoň jeho splnění jest zajištěno, ale aby exekuce pro takový nárok povolena býti mohla, jest nade vši pochybnost vzhledem k předpisu odst. 1 § 7 ex. ř. zapotřebí, by strana vymáhající k vzájemnému plnění z ruky do ruky zavázaná v exekučním návrhu к vzájemnému plnění exekučnímu titulu odpovídajícímu se nabídla a povolení exekuce takovým způsobem navrhla, by v povolení exekuce také způsob, objem a čas dlužného plnění strany povinné v souhlase s exekučním titulem (odst. 1 § 7 ex. ř.) náležitého výrazu došel, ježto navrhovaná exekuce vzhledem k obsahu exekučního titulu pouze v ten způsob a s tím obmezením povolena býti může, že strana vymáhající má býti zmocněna, dáti si na útraty dlužníka jmenované kusy nábytku jiným mistrem truhlářským zhotoviti a dodati, že sama dlužníku při dodávce každého jednotlivého kusu nábytku smluvenou a ve smíru uvedenou cenu jeho zaplatí. Ježto pak se strana vymáhající v exekučním návrhu ku vzájemnému plnění ze smíru vůbec nenabídla a exekuci bez obmezení výše zmíněného navrhla, k čemuž dle obsahu exekučního titulu oprávněna nebyla, nemělo exekučnímu návrhu vyhověno býti.
Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice. Důvody:
Vymáhající věřitel nebyl, hledíc к předpisu § 8 ex. ř., povinen, by již v návrhu na povolení exekuce k vzájemnému plnění se nabídl. Této povinnosti nelze vyvoditi ani z § 7 odst. 1 ex. ř., poněvadž v době, kdy podán byl návrh na povolení exekuce, dlužník s dodáním nábytku byl v prodlení, tudiž ze své strany ani neplnil ani plniti nebyl ochoten a vymáhajícímu věřiteli právě dle obsahu exekučního titulu nelze ukládati, by předem plnil nebo plniti se nabízel. K dlužníkovu plnění dojde teprve tehda, až jednotlivé kusy nábytku budou vymáhajícímu věřitel) k jeho objednávce u jiného truhláře tímto dodány. Teprve v této době bude vymáhající věřitel k vzájemnému plnění zavázán. Ovšem nebude ceny, ujednané ve smíru platiti dlužníkovi, nýbrž tomu, od něhož nábytek obdrží, a bude, jsa dle § 353 ex. ř. zmocněncem soudu, povinen, by vyúčtoval, kolik po vynaložení peněz, jež mu dle smíru platiti náleží, ze zálohy na opatření si nábytku upotřebil.

Citace:

č. 54. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1, s. 134-135.