NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 2

Čís. 9708.

Nejvyšší soud není zákonem povolán k tomu, by k žádosti okresní nemocenské pojišťovny podal posudek o výkladu předpisů zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 6. března 1930, N I 36/30.)
Okresní nemocenská pojišťovna v M., odvolávajíc se na ustanovení § 255 (3) zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 sb. z. a n., požádala nejvyšší soud o posudek k výkladu § 193 ve spojitosti s §§ 216 a 221 zákona čís. 221/1924.
Nejvyšší soud oznámil žadatelce, že není zákonem k tomu povolán, by podal k žádosti okresní nemocenské pojišťovny posudek o výkladu předpisů zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 sb. z. a n. Důvody:
Podle § 6 zákona o nejvyšším soudě ze dne 16. dubna 1919, čís. 216 sb. z. a n. podává nejvyšší soud na požádání posudky o osnovách justičních zákonů, o jejich změně a výkladu a přísluší mu dávati k tomu podnět ministerstvu spravedlnosti. V zákoně není sice uvedeno, na čí požádání jest posudek podati (ačkoliv ještě v § 10 statutu nejvyššího soudního dvoru ve Vídni ze dne 7. srpna 1850, čís. 325 říš. zák. bylo uvedeno, že na požádání »ministra spravedlnosti), ale tato otázka zde nehraje roli, an nejvyšší soud může podávati posudky jen o zákonech justičních, t. j. o zákonech, týkajících se řádného soudnictví. Takovým zákonem není zákon čís. 221/1924, v němž jest soudnictví ve věcech pojišťovacích odděleno ve všech stolicích od soudnictví řádných soudů. Nejvyšší soud nemůže do pojišťovacího soudnictví nijak zasahovati. Předpis § 255 (3) cit. zák., na nějž se pojišťovna odvolává, má na mysli právní pomoc soudů v konkrétních případech, zejména při zjišťování skutkového děje a při vyšetřování skutkových okolností, na př. při provádění důkazů podle § 208 cit. zák., ale nijak tím nemíní posudky nejvyššího soudu o výkladu tohoto zákona.

Citace:

č. 8418. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 384-385.