Č. 4203.
Obecní úředníci. — Administrativní řízení (Slovensko): Ministr s plnou mocí pro správu Slovenska není příslušný rozhodovati o odvolání zřízence městské finanční stráže v Bratislavě proti výroku starosty města Bratislavy, kterým zřízenec ten byl propuštěn ze služby.
(Nález ze dne 6. prosince 1924 č. 21400.)
Věc: František R. v Bratislavě (adv. Dr. A. Engl z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o nárok na pensi.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-l byl dekretem starosty města Bratislavy propuštěn ze služby měst. fin. stráže a zároveň mu odňat nárok na pensijní požitky, ježto užil v přítomnosti několika měst. zřízenců na strážnici urážlivého výroku proti presidentovi republiky, jenž neudělil svolení k trestnímu stíháni st-le. Nař. rozhodnutím bylo usnesení starostovo potvrzeno.
Nss o stížnosti uvážil toto:
Stížnost brojí proti výroku nař. potud, že st-li byl při propuštění ze služby zároveň odňat nárok na pensi, aniž bylo proti němu zahájeno disc. řízení ve smyslu platného pensijního statutu. Předem bylo soudu ex officio zkoumati, zda ministr pro Slov. byl příslušným, aby v této věci rozhodoval o stížnosti jako nadřízená instance. Výrok starosty města Bratislavy z 22. listopadu 1922 obsahoval právní poučení, že proti němu přísluší stížnost, kterou jest podati během 8 dnů k županovi v Bratislavě. Stížnost dle tohoto poučení podaná byla však vyřízena ministrem, aniž ze spisů lze seznati, z jakého důvodu župan stížnost ministrovi k rozhodnutí předložil, aniž sám se jí zabýval.
Dle § 69 pensijního statutu města Bratislavy z r. 1915 rozhodoval o záležitostech pensijních municipální výbor s konečnou platností; to vychází z ustanovení § 45 zák. čl. XXVI z roku 1896 o uherském ss, dle něhož lze podati stížnost k uh. ss z usnesení munic, výboru, jimiž tento rozhoduje v záležitostech požitků, zaopatření nebo podělení (pense, odbytného, vdovských, vychovacích a pohřebních přídavků) municipálních úředníků jako i jiných zřízenců a jejich příslušníků, pokud jde o nárok na tyto požitky aneb o výši jejich.
Totéž platí vzhledem k § 27 téhož zák. čl. i o pensijních záležitostech obecních (obvodních) notářů a jiných zaměstnanců obcí a měst se zřízeným magistrátem.
Z toho plyne tudíž, že z rozhodnutí munic, výboru o pensijních požitcích zaměstnanců měst munic, i měst se zřízeným magistrátem nebylo podle právního stavu platného před 28. říjnem 1918 vůbec přípustným odvolání k vyššímu úřadu správnímu; munic, výbor rozhodoval v těchto věcech jako úřad správní poslední.
Tento právní stav plativší před 28. říjnem 1918 doznal sice po tomto dni změny potud, že na místo municipálního výboru nastoupil na základě § 1 zák. z 10. prosince 1918 č. 64 Sb. administrativní výbor a na místo uh. ss-u nss zřízený pro území celého státu čsl. Naproti tomu nenastala však změna v pořadu stolic správních, ježto ani zákon o zřízeni nss-u, ani zák. o ss jím recipovaný neupravují vůbec pořad stolic správních.
VI. nař. z 21. září 1922 č. 275 Sb. přeměněna byla Bratislava v město s regulovaným magistrátem, a tím přešlo rozhodování o záležitostech pensijních v první instanci s měšťanosty na obecní zastupitelství, odvolání pak šlo na adm. výbor, který rozhodoval s konečnou platností.
VI. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb. bylo na Slovensku zavedeno župní zřízení dle zák. č. 126/1920 a tím nastoupil dle § 6 tohoto zákona na místo adm. výboru župní úřad, který nyní rozhoduje v poslední instanci.
Ministr s plnou mocí nebyl tedy v daném případě vůbec kompetentní rozhodovati o výroku měšťanosty, nař. rozhodnutí jest tudíž nezákonné.