Authors:
= Váž. civ., 7 (1925), sv. 1
PDF

Čís. 4780.


Pojišťovací smlouva.
Vzhledem к platnosti již nabyvšímu §u 32 pojišťovacího zákona ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. zák. nemůže se pojišťovna odvolávali na ustanovení pojišťovacích podmínek, dle něhož byl připojištěním pojištěnců u jiného ústavu bez svolení pojišťovny nárok na náhradu po dobu připojištění přerušen.
(Rozh. ze dne 5. března 1925, Rv I 1968/24.) Žaloba pojištěnců na pojišťovnu o vyplacení pojištěného peníze byla oběma nižšími soudy zamítnuta.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a uložil prvému soudu, by ve věci dále jednal a ji znovu rozhodl.
Důvody:
Žaloba byla zamítnuta oběma nižšími soudy především z důvodu, že proti znění ustanovení §§ 4 a 31 odstavec druhý poj. podmínek byli žalobci připojištěni u jiného ústavu beze svolení žalované pojišťovací společnosti, která připojištění toho výslovně neuznala, čímž nárok na náhradu byl přerušen a žalobcové nemohou jí proto se domáhati. Skutková zjištění v tom směru žalobci nenapadají, dovolávají se však ustanovení §u 32 poj. zák. ze dne 23. prosince 1917, čís. 501 ř. zák., dle nichž měla pojišťovna pouze právo, pojišťovací smlouvu do měsíce, jakmile se o porušení oné povinnosti dověděla, vypověděti, a, když tak neučinila, musí smlouvu plniti. V tom směru však odvolací soud poukázal na to, že § 42 poj. zák. dosud neplatí, že tedy neplatí ani § 32 poj. zák. jako donucovací předpis a že strany mají smluvní volnost. S tímto právním názorem nelze souhlasiti. Podle výslovného ustanovení §u 167 čís. 17 poj. zák. platí již předpis §u 32 poj. zák. o zmírnění t. zv. průpadných úmluv a v jeho rámec spadá úplně žalovanou namítaná průpadná úmluva. Bylo tedy na žalované, by se dle něho zachovala a smlouvu včas vypověděla, chtěla-li z porušení povinností žalující stranou učiniti zákonné důsledky, jinak se již na smlouvu průpadnou nemůže odvolati (§ 32 odstavec druhý poj. zák.). Že by byly zde úmluvy, vylučující použití §u 32 poj. zák. (§ 42 poj. zák.), nebylo ani tvrzeno. Nelze proto žalobu zamítnouti z důvodu průpadné úmluvy §§ 4 a 31 odstavec druhý poj. podmínek.
Citace:
č. 4780. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 485-486.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).