NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 1

Čís. 12683.

Ustanovení § 6 adv. řádu žádá jen, aby bylo hlasujícího rady sborového soudu v této vlastnosti po pět let použito, aniž by způsob použití obmezovalo výhradně na činnost přímo u sborového soudu, nebo dokonce jen v senátech sborového soudu; byla-li mu tudíž přidělena soudcovská činnost u okresního soudu v sídle sborového soudu, působil tím ve vlastnosti hlasujícího rady jako člen sborového soudu a jest mu započísti i tuto dobu do pětileté doby stanovené v § 6 adv. řádu.
(Rozh. ze dne 9. června 1933, R I 477/33.)
Výbor advokátní komory nevyhověl žádosti soudního rady ve výslužbě o zápis do seznamu advokátů. Důvody: Z osvědčení presidia vrchního soudu v Praze vysvítá, že v době od 16. srpna 1926 do 7. dubna 1927 konal jste v hodnosti soudního rady službu u krajského soudu trestního v Praze jako vyšetřující soudce, pří čemž od případu k případu přibírán jste byl také ke sborovému soudu jako hlasující rada; v době od 9. dubna 1927 do 31. května 1932 ustanoven jste byl sice ke krajskému soudu civilnímu v Praze, byl jste však přidělen po celou tu dobu okresnímu soudu civilnímu pro vnitřní Prahu, při čemž nikdy u řečeného sborového soudu službu jste nekonal, aniž jste byl jako hlasující rada od okresního soudu ke sborovému soudu přibírán. Není tedy splněna podmínka § 6 adv. ř., stanovící dobu pěti let působnosti jako hlasující rada u soudu sborového. Valná hromada advokátní komory nevyhověla odvolání žadatele z důvodů napadeného usnesení, k nimž připojila tuto úvahu: Jest sice pravda, že každý soudní rada jest již ex lege hlasujícím radou, jemuž se právo hlasovací neuděluje zvláštním úkonem, nýbrž přísluší mu již následkem jeho jmenování radou u sborového soudu. To platilo za dřívějších zákonných norem o organisaci soudní, tedy zejména nejvyššího rozhodnutí ze dne 14. září 1852 vyhlášeného min. nařízením ze dne 19. ledna 1853 čís. 10 ř. zák. příl. D., jež bylo v platnosti v době, kdy advokátní řád ze dne 6. července 1868 čís. 96 ř. zák. byl vyhlášen, stejně jako za platnosti nynějšího zákona o organisaci soudní ze dne 27. listopadu 1896 čís. 217 ř. zák. Právo hlasovací se udělovalo jen radním tajemníkům a soudním adjunktům (dle nynějšího pojmenování okresním soudcům) u sborového soudu ustanoveným. Avšak nabytí práva vota není totožné s výkonem tohoto práva, jež podle § 6 adv. ř. jest jednou z podmínek nároku k advokacii. Vždyť § 6 adv. ř. nespokojuje se s požadavkem služby soudního rady kdekoliv a jakoukoliv službu konajícího, nýbrž výslovně stanoví požadavek skutečného výkonu služby jako hlasující rada, a to u soudu sborového. Soudní rada jmenovaný k soudu
48* sborovému, však službou přikázaný k okresnímu soudu nevykonává tam právo hlasovací, ježto hlasování děje se jen u soudu sborového. Ani soudní rada jmenovaný nebo službou přikázaný k soudu pracovnímu nebo rozhodčímu, nenabývá práva z § 6 adv. ř., i když soudí v senátech, tudíž hlasuje, ježto hlasování to neděje se u soudu sborového. Ještě se podotýká, že mezi službou soudního rady u venkovského soudu okresního není rozdílu s onou u městského soudu okresního v sídle krajských soudů; jediný rozdíl spočívá jen v jich ustanovení; u onoho děje se ministrem spravedlnosti, u těchto presidentem sborového soudu. Proto by podle vývodu stížnosti nárok na výhodu z § 6 adv. ř. měl každý soudní rada. Konečně pak jest uvážiti, že ustanovení § 6 adv. ř. jako ustanovení výjimečné nemůže býti vykládáno extensivně.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení valné hromady, jakož i usnesení výboru advokátní komory a uložil výboru advokátní komory, by, nehledě k důvodu, pro který žádost o zápis do seznamu advokátů zamítl, o tomto návrhu znovu rozhodl.
Důvody:
Žádaný zápis byl odvolateli i výborem i valnou hromadou odepřen proto, že, ač byl odvolatel po pět let hlasujícím radou u sborového soudu, právo hlasovací nevykonával, an byl službou částečně přidělen okresnímu soudu v sídle sborového soudu a nesplnil prý tím předpoklady § 6 adv. ř. Názor ten jest však mylný, neboť předpokladem § 6 jest, by žadatel byl hlasujícím radou sborového soudu, a by v této hodnosti pět let u sborového soudu působil. Že již jmenováním radou sborového soudu nabývá jmenovaný soudce hlasujícího práva u sborového soudu a že to platilo již v době vydání advokátního řádu ze dne 6. července 1868 čís. 96 ř. zák., napadené usnesení uznává. Druhý předpoklad, by působil po pět let u sborového soudu, jest splněn i tím, že mu byly v té době podle rozvrhu prací přiděleny soudcovské úkony u okresního soudu v sídle sborového soudu. Neboť podle § 25 odstavec (2) org. zákona čís. 217/96 ř. z. jmenují se i přednosta okresního soudu v sídle sborového soudu i všichni samosoudci a pomocní soudcovští úředníci toho okresního soudu, jako úředníci dotyčného sborového soudu a přikazují se podle § 5 odstavec (4) a § 6 j. n. a § 11 odstavec (1) jedn. ř. presidentem sborového soudu ze stavu soudců sborového soudu. Rada přidělený takto okresnímu soudu v sídle sborového soudu, zůstává tudíž hlasujícím členem sborového soudu a nemůže proto na jeho vlastnosti hlasujícího rady sborového soudu, jehož jmenování přísluší podle § 18 org. zák. a § 5 zák. z 11. června 1868 čís. 59 ř. zák. a nař. min. sprav. ze 17. prosince 1908 čís. 17 věstníku ministerstvu spravedlnosti, vnitřní nařízení presidenta sborového soudu první stolice o rozvrhu prací nic měniti. Takovýmto způsobem byli podle § 6 nejv. rozhodnutí ze dne 14. září 1852 příl. D vyhlášeného nařízením ze dne 19. ledna 1853 č. 10 ř. z. a zachovaném v platnosti § 8 zákona z 11. června 1868 č. 59 ř. zák. přidělováni soudci k tehdejším městským delegovaným okresním soudům a zůstávali členy sboro- vého soudu i v době vydání advokátního řádu z roku 1868. Ustanovení § 6. adv. ř. žádá jen, by byl hlasující rada sborového soudu v této vlastnosti po pět let použit, aniž by způsob použití obmezovalo výhradně na činnost přímo u sborového soudu aneb dokonce jen v senátech sborového soudu; byla-li mu tudíž přidělena soudcovská činnost u okresního soudu v sídle sborového soudu, působil tím ve vlastnosti hlasujícího rady jako člen sborového soudu a jest mu započítati i tuto dobu do pětileté doby v § 6 adv. řádu předepsané. A v tom právě spočívá rozdíl mezi rady působícími u venkovských okresních soudů a u okresních soudů v sídle sborových soudů. Poněvadž jest nesporné, že žadatelovo působení u krajského soudu trestního v Praze a u krajského soudu civilního v Praze přesahuje dobu pěti let, bylo jeho důvodnému odvolání vyhověti a rozhodnouti jak se stalo.

Citace:

Čís. 12683.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 779-781.