NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 1

Čís. 13937.

Exekuční titul podle § 63 vyr. řádu zůstává pro věřitele nedotčen, i když vyrovnání zůstalo vyrovnacím dlužníkem nesplněno a dlužníka stihly následky ztráty slev a výhod vyrovnáním mu poskytnutých (§ 67 vyr. ř.). Věřitel nemající přednostní právo, může přes to podle tohoto exekučního titulu vésti exekuci proti dlužníku do výše vyrovnací kvoty a jest zbytečná žaloba věřitele, pokud se domáhá zaplacení kvoty.
(Rozh. ze dne 15. listopadu 1934, R I 1332/34.)
Čtyry směnečné platební příkazy po 2000 Kč ponechal procesní soud prvé stolice v platnosti. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčkaje pravomoci, znovu projednal a rozhodl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v důvo- dech: Odvolatelka vznesla proti směnečným platebním příkazům námitku věci rozsouzené, jejíž podstatu spatřuje v tom, že směnečné pohledávky i s úroky byly přihlášeny k vyrovnacímu řízení ohledně jmění žalované strany, vyrovnání bylo věřiteli přijato, soudem potvrzeno a, ježto žalující strana vyrovnání řádně plní, zanikla prý podle § 60 vyr. ř. pohledávka žalující strany ze směnek a nemůže požadovati od žalované strany více, než jí patří podle vyrovnání soudně potvrzeného. Vyrovnání jest podle § 63 vyr. ř. exekučním titulem, takže žaloba jest nepřípustná a úplně zbytečná. Této námitce nelze do jisté míry odepříti oprávněnost. Jak vyplývá z vyrovnacích spisů krajského soudu v P., jež se týkají vyrovnacího řízení o jmění žalované strany, a jak i první soud zjišťuje, přihlásila žalující strana k vyrovnání pohledávku 16190 Kč, úroky 351 Kč a upomínací výlohy 20 Kč, celkem 16562 Kč, kterážto pohledávka byla i žalovanou i vyrovnacím správcem uznána. Podle vyrovnacího návrhu ze dne 28. dubna 1932, který byl při vyrovnacím roku věřiteli přijat, měli nepřednostní věřitelé obdržeti 60% svých pohledávek s příslušenstvím bez rozdílu, jde-li o pohledávky z účtu či o pohledávky ze směnek, a to v devíti lhůtách, z nichž první byla splatná dne 20. listopadu 1932 a poslední dne 20. ledna 1934. Usnesením krajského soudu ze dne 27. května 1932 bylo vyrovnání žalované strany potvrzeno. Podle souhlasného udání stran jest v pohledávce k vyrovnání přihlášené i pohledávka ze zažalovaných směnek. Podle § 63 vyr. ř. jest právoplatně soudem potvrzené vyrovnání ve spojení s výpisem ze seznamu přihlášených pohledávek exekučním titulem, podle něhož lze vésti pro pohledávku přihlášenou ve vyrovnacím řízení a zapsanou do seznamu přihlášek, nepopřel-li ji dlužník ani vyrovnací správce, exekuci do výše kvoty věřiteli přijaté. Dodrží-li dlužník podmínky vyrovnání, jest hledíc k § 60 vyr. ř. zbaven povinnosti platiti více, než činí kvota schvalovacím usnesením určená. V souzeném případě zjistil však prvý soud, že žalovaná strana potvrzené vyrovnání nesplnila, ježto zaplatila jen dvě splátky, kdežto třetí nevyrovnala ani když byla doporučeným dopisem o zaplacení upomenuta. Ježto žalovaná strana vyrovnání nesplnila, pozbyly pro předpis § 67 vyr. ř. účinnosti veškeré slevy i výhody ve vyrovnání poskytnuté, avšak práva, která vyrovnáním byla poskytnuta věřitelům proti dlužníku nebo jiným osobám, zůstala nedotčena. Třebas že tedy pohledávka zcela oživla a žalovaná strana ztratila nárok na 40%ní slevu a na lhůty, přece vzhledem k ustanovení § 67 vyr. ř. zůstal nedotčen exekuční titul pro pohledávku žalující strany vzniklý podle § 63 vyr. ř. a sahající do výše vyrovnací kvoty, t. j. do 60% přihlášené pohledávky. Žalující strana má tedy až do této výše své pohledávky dostatečný exekuční titul a jest námitka rozsouzené věci žalovanou stranou vznesená co do této části vymáhaného nároku odůvodněna. Pro zbytek nároku jest žaloba na místě, ježto o něm dosud rozhodnuto nebylo a jest směnečné platební příkazy do výše tohoto zbytku nároku zachovati ve své moci. Pro rozhodnutí o tomto zbytku nároku žalující strany neobsahuje však skutková základna prvého soudu dostatečného podkladu.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu. Důvody:
Okolnostmi tvrzenými žalovanou není vystižena námitka věci rozsouzené, a nesprávně odvolací soud spatřuje v nich tuto námitku, poněvadž námitku věci rozsouzené lze opírati jen o pravoplatný rozsudek nebo o soudní rozhodnutí jemu na roveň postavené, na příklad o směnečný platební příkaz, nelze ji však opírati o smír neb o vyrovnání soudem potvrzené, byť i tvořilo exekuční titul (rozhodnutí čís. 12304 sb. n. s.). V takovém případě jde o hmotněprávní námitku novace, nikoli o námitku procesuální. Než přes to jest souhlasiti s rozhodnutím odvolacího soudu, pokud zrušil rozsudek soudu prvé stolice, pokládaje žalobu co do částky 60% přihlášené pohledávky k vyrovnacímu řízení žalované firmy za zbytečnou a maje ji odůvodněnou jen co do částky 40%. Neboť zákon dopouští podle § 63 vyr. ř. vedení exekuce podle vyrovnání soudem potvrzeného a podle výpisu ze seznamu přihlášek po pravomoci potvrzeného vyrovnání o pohledávkách přihlášených k vyrovnacímu řízení a zapsaných do seznamu přihlášek, jež nebyly dlužníkem ani vyrovnacím správcem popřeny, a to u věřitelů nemajících přednostního práva, do výše kvoty věřiteli přijaté. Tímto ustanovením byl utvořen nový druh exekučního titulu, který zůstává pro věřitele nedotčen, i když vyrovnání zůstalo vyrovnacím dlužníkem nesplněno a stihly dlužníka následky ztráty slev a výhod vyrovnáním mu poskytnutých (§ 67 vyr. ř.). Věřitel, nemající přednostní právo může přes to podle uvedeného exekučního titulu vésti exekuci proti dlužníku do výše vyrovnací kvoty. Jestliže v souzeném případě podle rozsudkových zjištění žalobkyně přihlásila k vyrovnacímu řízení prvé žalované pohledávku ve výši 16562 Kč včetně příslušenství, v níž jsou směnečné pohledávky obsaženy, tato byla uznána vyrovnacím správcem a dlužnicí a jestliže vyrovnací kvota přijata 60% a vyrovnání potvrzeno, avšak žalovaná je proti žalobkyni řádně a včasně nesplnila, ač o to byla ve smyslu § 67 vyr. ř. upomenuta, je zbytečno, by se žalobkyně domáhala dalšího exekučního titulu co do částky 60% přihlášené pohledávky, poněvadž má v tom směru exekuční titul podle § 63 vyr. ř. Neprávem míní rekurentka, že nesplněním vyrovnání a obživnutím celé pohledávky nastal stav, jaký byl před vyrovnacím řízením v příčině přihlášené pohledávky, poněvadž za předpokladů § 63 vyr. ř. došlo přece k vytvoření exekučního titulu, který před vyrovnacím řízením tu vůbec nebyl anebo nemusil býti, a tento titul zůstal věřiteli i po nesplnění vyrovnání (§ 67 vyr. ř.). Také je nerozhodno, zda žalovaní popírali jakoukoliv povinnost platiti ze směnek, poněvadž to mohlo míti význam jen za předpokladu, že řádně plnili vyrovnání, a, pokud tak neučinili, mohlo to míti právní význam jen, pokud šlo o směnečnou pohledávku, pro niž žalobkyně neměla exekuční titul, to jest co do výše 40% nad kvotu.

Citace:

Čís. 13937.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 346-348.