NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Čís. 8266.

Platební rozkaz v upomínacím řízení, doručený k vlastní ruce nesvéprávného dlužníka, nabyl nepodáním odporu formální pravomoci a může býti podkladem exekuce. Účinky povolené exekuce lze odstraniti jedině cestou naznačenou v §§ 39 čís. 1 a 42 čís. 1 ex. ř.
(Rozh. ze dne 31. srpna 1928, R II 275/28.)
Na základě platebního rozkazu v řízení upomínacím povolil soud prvé stolice exekuci k vydobytí peněžité pohledávky. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle § 1 čís. 3 ex. ř. jsou exekuční tituly podmíněné platební rozkazy, vydané v řízení upomínacím, které již nejsou podrobeny odporu. To předpokládá řádné doručení platebního rozkazu. Ježto usnesením okresního soudu ze dne 23. listopadu 1927 Rudolf K. byl ustanoven zatímním podpůrcem dlužníka, který má býti zbaven svéprávnosti, s právy a povinnostmi poručníka, mohlo se řádné doručení státi jen k rukám Rudolfa K-a a nemá náhradní doručení dlužníku samému právního účinku. Ježto platební rozkaz až dosud není doručen podpůrci, nemá dosud moci exekučního titulu.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Exekuce, o niž jde, byla soudem prvé stolice povolena na základě platebního rozkazu vydaného v upomínacím řízení. Upomínací žaloba byla řízena proti žalovanému jako osobě svéprávné a platební rozkaz byl doručen žalovanému osobně k jeho vlastním rukám; žalovaný nepodal odpor. Rekursní soud přihlédl k okolnosti, na niž poukázal zatímní podpůrce dlužníkův v rekursu do usnesení exekuci povolujícího, že dlužníku byl již před podáním upomínací žaloby zřízen podpůrce, a zamítl exekuční návrh, dovozuje, že platební rozkaz nebyl řádně doručen a tedy nenabyl právní moci a není exekučním titulem podle § 1 čís. 3 ex. ř. Ale rekursní soud přehlédl, že řádným doručením platebního rozkazu jest rozuměti doručení odpovídající §§ 7 upom. říz. a 106 c. ř. s. K takovému doručení stačí, že platební rozkaz byl doručen k vlastní ruce žalovanému tak, jak ho označil žalobce v upomínací žalobě. Tím nabývá platební rozkaz t. zv. formální — neboli, jak Neumann ve svém komentáři praví, »zdánlivé« — pravomoci a může býti proto podkladem pro povolení exekuce (srovnej rozhodnutí čís. 1587 a 7387 sb. n. s.). Jedině způsobilým prostředkem, kterým se může uplatniti zmatečnost, a prostředkem k tomu, aby odstraněny byly účinky povolené exekuce, jest cesta naznačená v §§ 39 čís. 1 a 42 čís. 1 ex. ř. Rekurs do usnesení povolujícího exekuci nepřichází tu v úvahu.

Citace:

Čís. 5126. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 422-425.