Č. 3969.

Předválečné renty: * Zákonem č. 250/1922 neřeší se otázka nostrifikace státního předválečného nezajištěného dluhu.
(Nález ze dne 1. října 1924 č. 16650).
Věc: Ferdinand St. ve V. L. (adv. Dr. Rich. Singer z Prahy) proti ministerstvu financí (min. taj. Dr. Jan Sláma) o vzetí předválečných rakouských rent do úschovy.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost. Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad žádost st-lovu, aby cenné papíry, jichž jest vlastníkem a sice byly vzaty do úschovy a odůvodnil toto své zamítavé stanovisko tím, že vzhledem k tomu, že st-l se přestěhoval do čsl. republiky po 1. březnu 1919, nemohl řečené renty sepsati dle nař. z 12. března 1919 č. 126 Sb. a nebylo by tudíž lze povoliti jejich dodatečné označení ve smyslu § 10 cit. nař. Bez tohoto označení není však možná výplata úroků i rent dle zák. z 10. července 1922 č. 250 Sb., takže by reklamace rent pro čsl. blok neměla smyslu.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss toto:
Nař. ze 7. dubna 1921 č. 151 Sb., vydané na základě zák. č. 124/21 stanoví v § 1 sub lit. b), že nejdéle do 15. května 1921 musí býti zjištěny a seznamenány dluhopisy, uvedené blíže v § 3 téhož nař., které jako majetek příslušníků čsl. jsou mimo území čsl. republiky a v § 2 cit. nař., že takto seznamenané titry jest vzíti do úřední úschovy do 8 dnů po jich převezení do čsl. repubiiky. Jakým způsobem mají si osoby zde zmíněné vésti, aby toho dosáhly, ustanovují pak další předpisy tohoto nař., jmenovitě § 6. Obdobná ustanovení obsahuje i nař. č. 355/21.
Stížnost tvrdí, že veškeré tyto formelní předpoklady byly splněny. Žal. úřad však, aniž by byl zkoumal, zda tomu tak, opřel své stanovisko o úvahu, že, poněvadž titry, o něž tu jde, nejsou ve smyslu předpisu zák. č. 250/22 označeny dle soupisového nař. č. 126/19, nemají naději na výplatu rent a úroků a že proto vzetí jich v úřední úschovu by nemělo smyslu.
V tom směru nelze pochybovati o tom, že opatření normované nařízením č. 151 a 355 z r. 1921 má povahu preparatorního aktu, jenž má za účel poskytnouti příslušnému úřadu možnost utvořiti si spolehlivý úsudek o tom, zdali podmínky nostrifikace dluhopisů, o něž tu jde, jsou dány, čili nic a nebylo by lze mu upírati právo od tohoto opatření upustiti, kdyby i bez něho bylo možno zjistiti, že tyto podmínky dány nejsou. Než předpokladem pro tento postup byla by existence právní normy, řešící otázku nostrifikace, a to jak po stránce formelní, tak i materielní.
Žal. úřad, dle obsahu naň rozhodnutí soudě, spatřuje takovou normu v zák. č. 250/22. Leč neprávem. Cit. zákon neobsahuje ničeho takového, nýbrž, stanově toliko předpoklady zatímního podmínečného zúrokování dluhopisů, o nichž tu řeč, neřeší otázku nostrifikace, nýbrž právě naopak dopouští toto prozatímní zúrokování výslovně pod podmínkou, že zúrokované dluhopisy stanou se po rozumu mírových smluv St. Germainské a Trianonské dluhem čsl., čímž zřejmě v otázce řešení problému nostrifikačního předpokládá právní normu, jež teprve v budoucnu bude vydána.
Je-li tomu tak, pak ovšem právní názor, na němž žal. úřad své rozhodnutí založil, opory v platném právu.
Tímto mylným názorem veden opomenul však žal. úřad řešiti v konkrétním případě otázku, zdali jsou dány předpoklady, na něž zákon váže nárok strany na vzetí titrů, o něž tu jde, v úřední úschovu, a řízení, předcházející tomuto rozhodnutí, zůstalo po této stránce kusým. Tento nedostatek znemožňuje však nss-u spolehlivé posouzení jak dúvodnosti nároku st-lem uplatňovaného, tak i zákonitosti nař. rozhodnutí a nutno jej proto označiti jako podstatnou vadu řízení správního. Poněvadž však vada tato zaviněna byla, jak svrchu dovozeno, mylným právním názorem žal. úřadu, jest postup dle § 7 zák. o ss plně odůvodněn.

Citace:

č. 3969. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 499-501.