Čís. 5252.

Přerušení valutových sporů (nařízení ze dne 18. prosince 1924, čís. 274 sb. z. a n.).
Přerušiti spory, v nichž se měna stala spornou, jest nařízeno všeobecně, bez ohledu na to, kdy a z jakých důvodů vznikla spornost měny. Nejde o novotu ve smyslu §u 482 c. ř. s., uplatňováno-li přerušení teprve v odvoláni. V tom, že popřen platební závazek, dlužno spatřovati i popření měny.
(Rozh. ze dne 2. září 1925, R I 657/25.)
Odvolací soud přerušil řízení podle nařízení ze dne 18. prosince 1924, čís. 274 sb. z. a n.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Jest nesporno, že zažalovaná pohledávku vznikla před 26. únorem 1919 mezi stranami, z nichž jedna měla před tímto dnem řádné bydliště na území československém, druhá na území Rakouské republiky. Závazek zněl původně na rakousko-uherské koruny a lhostejno jest, že žalovaný dle potvrzujícího dopisu ze dne 9. srpna 1921 uznal své saldo v československé měně a že v první stolici výslovně nevznesl námitky co do měny v tom směru, že jde o pohledávku, splatnou nikoliv v československých, nýbrž ve starých korunách rakouských. Stačilo, že žalovaný popřel platební závazek, proti němu žalobou uplatňovaný, čímž popřena byla i měna, jež jest jen jednou stránkou platebního závazku vůbec, a důsledkem tohoto popření musí soudem při řešení sporu s ostatními k platebnímu závazku se vztahujícími právními otázkami kontradiktorně býti rozhodována. Avšak, i kdyby námitka v příčině měny, vznesená teprve v odvolání, měla býti považována za novotu, nebylo by to na závadu navrženému přerušení sporu po rozumu vládního nařízení ze dne 18. prosince 1924, čís. 274 sb. z. a n. vydaného na základě §u 6 zákona ze dne 30. června 1922, čís. 207 sb. z. a n., ježto nařízení to, s nímž v souladu jest i vládní nařízení ze dne 7. srpna 1922, čís. 265 sb. z. a n., vzhledem na účel, jejž sleduje, totiž stanoviti mezistátní dohodou právní pravidlo, jak platiti jest pohledávky, při nichž měna následkem státní a měnové rozluky se stala spornou, přikazuje přerušení sporu o takovýchto pohledávkách se spornou měnou zcela všeobecně, a nerozeznává nijak, kdy a z jakých důvodů tato spornost vznikla. V tomto smyslu rozhodl nejvyšší soud již několikráte a poukazuje se k vůli stručnosti na rozhodnutí otištěné ve Sb. n. s. 3221 a 2316 a na odůvodnění k nim připojené.

Citace:

Čís. 5252. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 267-268.