Čís. 14498.

Legitimace podle § 161 obč. zák. nastává ipso jure sňatkem.
Postup soudu při žádosti dítěte, aby poručenský soud požádal správní úřady o vyznačení legitimace v matrice.
(Rozh. ze dne 11. července 1935, R II 272/35.)
Nezletilá Bohuvěra R., mimomanželsky zrozená, navrhla u poručenského soudu, by poručenský soud požádal okresní úřad v P. o vyznačení její legitimace dodatečným sňatkem její matky s nemanželským otcem Dr. Antonínem B. Nižší soudy návrhu nevyhověly, rekursní soud z těchto důvodů: Legitimace podle § 161 obč. zák. nebyla v matrice provedena, a jak z dopisu zemské správy politické v B. vychází najevo, není Dr. Antonín B. v matrice jako nemanželský otec poznamenán. Vzhledem k tomu je k provedení legitimace v matrice zapotřebí prohlášení nemanželského otce, že souhlasí s tím, aby jeho jméno bylo do matriky zapsáno. Nemanželský otec Dr. Antonín B. prohlásil však, že nesouhlasí s provedením legitimace a béře nad to v pochybnost, zda žadatelka, ač k ní nemanželské otcovství uznal, je jeho dítě. Za tohoto stavu věci nemůže býti legitimace nezletilého dítěte per subsequens matrimonium v matrice provedena v nesporném řízení podle návrhu žadatelčina.
Nejvyšší soud zrušil usnesení nižších soudů a prvému soudu uložil nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Původně žádala matka dítěte za provedení legitimace dodatečným sňatkem. Soud prvé stolice ustanovil dítěti poručníka a v odůvodnění usnesení uvedl, že dítě bylo dodatečným sňatkem, uzavřeným dne 25. února 1922 u okresního úřadu v P., podle § 161 obč. zák. ipso jure legitimováno, ač legitimace není v matrice vyznačena. Nyní navrhuje nezl. Bohuvěra R., zastoupená poručníkem, aby poručenský soud požádal okresní úřad v P. o vyznačení legitimace dodatečným sňatkem nemanželského otce Dr. Antonína B. s její matkou. O této žádosti soud první stolice účastníky neslyšel, nýbrž spokojiv se s prohlášením Dr. Antonína B., tento nový návrh dítěte zamítl, protože schází prohlášení obou rodičů, aby jméno otce bylo v matrice zapsáno. Rekursní soud má za to, že se zřetelem na prohlášení otce, který vyslovil pochybnosti o svém otcovství, nemůže býti legitimace v nesporném řízení provedena. Legitimace podle § 161 obč. zák. jest bezprostředním účinkem uzavření manželství. Tento účinek legitimace nastává ipso jure v den sňatku a nikoliv teprve zápisem do matriky narozených, a opominutí zápisu do matriky narozených nemůže účinek legitimace ani zmařiti, ani oddáliti (Klang 1 str. 898, Ehrenzweig 193, Mayerhofer-Pace Hdbch. 2, 1173). V této věci ovšem nejde o posouzení účinku legitimace, nýbrž o její vyznačení v matrice. Výnosem ministerstva spravedlnosti ze dne 22. dubna 1892 čís. 6450 čís. 14 Věstn. min. sprav. byly opatrovnické soudy poukázány, by upozorňovaly rodiče na nebezpečí spojená s odkladem zápisu legitimace do matrik, a bylo jim uloženo, aby potřebné žádosti za opravu matrik narozených sepsaly a zaslaly zemskému úřadu se žádostí o sdělení nařízeného opatření. Stejný postup je zachovati podle sdělení ministerstva spravedlnosti Věstn. z r. 1908 str. 45. Jest tedy dbáti opravy matrik z úřadu. I když žádá za vyznačení legitimace dítě, nemůže soud odepříti požadovanou pomoc již se zřetelem na zájmy dítěte. Rozhodnutí o žádosti za vyznačení legitimace přísluší správnímu úřadu. Na soudě jest, aby případně sepsal potřebnou žádost, vykonal potřebné šetření, a aby, shledá-li, že podmínky legitimace jsou splněny, postoupil žádost příslušnému zemskému úřadu k rozhodnutí. V tomto smyslu nižší soudy nepostupovaly, nýbrž zamítly návrh bez potřebného šetření a potřebného slyšení účastníků. Usnesení obou nižších soudů jsou proto jednak zmatečná podle § 41 (2) g) zák. ze dne 19. června 1931 čís. 100 sb. z. a n. a mimo to pro neúplnost i nezákonná, a bylo je proto zrušiti. Na prvním soudu bude, aby podle §§ 18, 23 uvedeného zákona vyšetřil a zjistil všechny okolnosti a poměry důležité pro posouzení, jsou-li tu předpoklady pro žádané vyznačení legitimace podle § 161 obč. zák. K předpokladům těm patří, že se dítě narodilo mimo manželství z Boženy I., že došlo potom k uzavření manželství mezi nemanželkou matkou a Dr. Antonínem B. a že Dra B. je podle § 163 obč. zák. pokládati za zploditele dítěte. V tom směru je tu jeho uznání otcovství k dítěti před soudem a to, že Dr. B. jako nemanželskému otci dítěte bylo také pravoplatně soudem uloženo platiti výživné. Domněnka nemanželského otcovství podle § 163 obč. zák. podle toho u Dra B. dopadá. Odvolá-li Dr. B. svoje dřívější uznání otcovství, nebude to na závadu a na překážku soudu, aby přesto rozhodl, zda předpoklady pro navrhovanou legitimaci jsou dány a by žádost byla postoupena zemskému úřadu k vyřízení, nýbrž bude jen na Dru B., což je mu ponecháno na vůli, aby své tvrzení o případné nesprávnosti onoho uznání otcovství a svůj odpor proti legitimaci uplatnil sporem. Soud tedy vyslechne účastníky, zejména také matku dítěte a Dra B., o uvedených předpokladech legitimace, o tom zdali souhlasí s navrhovanou legitimací, opatří, pokud se týče vyžádá příslušné listiny (křestní a oddací list) a na to usnesením, jak už řečeno, vysloví, zda jsou dány předpoklady pro legitimaci. Po provedení tohoto usnesení postoupí žádost se svým usnesením a příslušnými listinami — případně proti navrácení i se spisy — zemskému úřadu, který jest požádati o sdělení výsledku žádosti.

Citace:

Čís. 14498.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 562-564.