NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Čís. 13925.

O nároku dítěte proti otcovské bábě na placení výživného jest příslušný rozhodovati opatrovnický soud, i když otcovská bába má řádné bydliště v obvodu jiného soudu.
(Rozh. ze dne 8. listopadu 1934, R I 1342/34.)
Otcovská bába dítěte bydlela ve Falknově nad Ohří, opatrovnickým soudem byl okresní soud v Ústí nad Labem. Mateřská opatrovnice dítěte navrhla na okresním soudě ve Falknově nad Ohří, by otcovské bábě dítěte bylo uloženo platiti dítěti výživné, kterémužto návrhu soud prvé stolice vyhověl. Rekursní soud k rekursu otcovské báby dítěte zrušil napadené usnesení a odkázal věc k okresnímu soudu v Ústí nad Labem, jakožto soudu opatrovnickému, maje za to, že podle § 109 j. n. jest opatrovnický soud příslušný rozhodnouti o návrhu mateřské opatrovnice dítěte, že proto jest napadené usnesení zmatečné, pročež je bylo zrušiti a věc odkázati podle § 44 j. n. na opatrovnický soud.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu mateřské opatrovnice dítěte.
Důvody:
§ 41 odst. (2) zákona čís. 100/1931 sb. z. a n., v němž jsou důvody zmatečnosti uvedeny přesným výpočtem, neuvádí přestoupení předpisů o soudní příslušnosti jako důvod zmatečnosti. Neprávem proto rekursní soud považoval usnesení prvního soudu za zmatečné. Avšak stěžovatelka v tomto směru nečiní mu výtky nezákonnosti, nýbrž uplatňuje tento rekursní důvod (§ 42 zák. čís. 100/31 sb. z. a n.) jen v tom směru, že názor rekursního soudu o místní nepříslušnosti prvního soudu není správný. Než tu nemá pravdu. Při svém rozhodnutí může soud přihlížeti jen k ustanovením zákona a nikoliv k názoru v poznámce při vzorci čís. 215 ve sbírce vzorců nebo vyslovenému soudy v jiných případech. Podle § 109 j. n. v doslovu čl. IV. cís. nař. čís. 118/1914 ř. zák. náleží okresnímu soudu místně příslušnému obstarávati všechny práce, které náležejí k činnosti soudu poručenského neb opatrovnického. Tato dosavadní pří-
72* slušnost byla zachována i v § 2 (2) zákona čís. 100/1931 sb. z. a n. Byla-li věc u určitého soudu řádně zahájena, trvá, pokud soudní chráněnství nebylo ukončeno (§ 29 j. n.). Není pochybnosti, že jest úkonem opatrovnického soudu rozhodnouti o povinnosti k výživě nezletilců, jsoucích podle § 21 obč. zák. pod zvláštní ochranou zákona, jež plyne z rodinného svazku a jest založena v právu rodinném (§ 141, 143 obč. zák.). Každé poručenství neb opatrovnictví má tvořiti jediný celek a nemá býti rozčleňováno na jednotlivá poručenská neb opatrovnická soudní opatření, prováděná u různých soudů. Vedlo by to k důsledku, že by v témže poručenství neb opatrovnictví bylo několik spisů u různých soudů, čímž by trpěl i přehled učiněných opatření, i souvislost dalších úkonů s úkony předcházejícími. Ježto podle zjištění rekursního soudu stěžovatelkou nenapadeného vede se opatrovnictví nad nezletilým dítětem u okresního soudu v Ústí nad Labem, kde bylo určováno výživné proti manželskému otci, právem rekursní soud uznal tento okresní soud za příslušný k rozhodnutí i o nynějším návrhu, ježto okolnost, že otcovská bába má řádné bydliště v obvodu prvního soudu, je pro příslušnost opatrovnického soudu bez významu.

Citace:

Čís. 13925.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 329-330.