NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 15128.

Nárok bývalého pomocného zaměstnance čsl. státních drah na pensi, jež mu byla železničními úřady vůbec odepřena, nepatří mezi nároky, o nichž mají podle § 70 vl. nař. čís. 15/27 Sb. z. a n. a § 47 vl. nař. čís. 96/30 Sb. z. a n. napřed rozhodovati správní úřady; nejde tu o nárok ve smyslu § 1 zák. čís. 217/25 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 26. dubna 1936, R I 371/36.) Žalobce byl pomocným zaměstnancem čsl. státních drah v poměru zřízence podle § 135 vlád. nař. čís. 15/27 Sb. z. a n. a byl dán dnem 1. července 1933 do dočasné výslužby a zároveň poučen, že sí může podati žádost za přiznání pense z milostí. Žalobce si na to podal žádost o přiznání řádné pense, která však byla zamítnuta výnosem ředitelství státních drah v P. ze dne 14. října 1933 a pak i výnosem ministerstva železnic ze dne 15. listopadu 1933 z důvodu, že žalobce nemá vůbec nároku na pensi. Žalobce se nyní žalobou domáhá především určení, že mu přísluší proti žalovanému státu nárok na placení měsíční pense (renty) 650 Kč, a dále žádá zaplacení částky 5200 Kč jako splatných již pensijních požitků. Soud první stolice zamítl žalobu jen z důvodu, že žalobce nezachoval instanční postup, předepsaný v § 70 vlád. nař. čís. 15/27 Sb. z. a n. Odvolací soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí, vycházeje z názoru, že posouzení otázky, zda byl zachován instanční postup v předcházejícím řízení správním, jest vyhraženo úřadům správním, jejichž rozhodnutí přezkoumávati není řádný soud povolán, a že jest na řádném soudě, by zkoumal jen, zda jsou splněny podmínky pro nastoupení pořadu práva ve smyslu zákona čís. 217/25 Sb. z. a n.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
V § 70 vlád. nař. čís. 15/27 Sb. z. a n. jest předepsán postup, jak jest se domáhati opravy nesprávné výměry nebo výplaty služebních příjmů. Podle § 47 odst. 2 vlád. nař. čís. 96/30 Sb. z. a n. platí od vyhlášení zákona čís. 70/30 Sb. z. a n., t. j. ode dne 17. června 1930, ustanovení § 70 vlád. nař. čís. 15/27 Sb. z a n. pro zaměstnance a pozůstalé po nich, jimž byly povoleny odpočivné (zaopatřovací) platy podle uvedeného vládního nařízení. Z toho sice vyplývá, že postupem předepsaným v § 70 vlád. nař. čís. 15/27 Sb. z. a n. jest se domáhati též opravy nesprávné výměry nebo výplaty odpočivných (zaopatřovacích) požitků, ale v souzené věci nejde vůbec o úpravu výměry nebo výplaty povolených odpočivných (zaopatřovacích) platů, neboť žalobci byl nárok na řádnou pensi úplně odepřen, kdežto v § 47 odst. 2 vlád. nař. čís. 96/30 Sb. z. a n. se výslovně mluví jen o zaměstnancích a pozůstalých po nich, jimž byly odpočivné (zaopatřovací) platy podle vlád. nař. čís. 15/27 Sb. z. a n. povoleny. V souzené věci jed především o to, zda žalobci vůbec přísluší proti žalovanému státu nárok na pensi nebo ne. Ani ve vlád. nař. čís. 15/27, ani ve vlád. nař. čís. 96/30 Sb. z. a n., ani v žádném zákoně není stanoveno, že postup předepsaný v § 70 vlád. nař. čís. 15/27 Sb. z. a n. musí býti zachován i v případech, kde bylo železničnímu zaměstnanci přiznání pense vůbec odepřeno. Nejde tu proto o takový soukromoprávní nárok, o němž má podle zákonů o tom vydaných rozhodovati úřad správní (§ 105 ústavní listiny a § 1 zákona čís. 217/25 Sb. z. a n.) a jenž by musel býti uplatněn žalobcem žalobou v propadné lhůtě 90 dnů podle § 2 zákona čís. 217/25 Sb. z. a n. (srov. obdobné rozhodnutí čís. 13831 Sb. n. s.). Protože se první soud neubíral rozhodnou otázkou, zda žalobci přísluší proti žalovanému státu uplatňovaný nárok na pensi, jest jeho řízení neúplné.

Citace:

Čís. 15128. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 453-455.