Čís. 15408.

Věci vyloučené podle § 251 ex. ř. z exekuce mohou býti dány smlouvou platně do zástavy, avšak jejich zpeněžení nelze provésti soudní exekucí.
(Rozh. ze dne 18. září 1936, R I 744/36.)
Rekursní soud vyloučil z důvodu § 251 čís. 1 ex. ř. k rekursu povinného z exekuce zabavené věci, na nichž měl vymáhající věřitel též soukromé právo zástavní.
Nejvyšší soud nevyhověl do volacímu rekursu vymáhajícího věřitele.
Důvody:
Rekursní soud zrušil exekuci v příčině některých zabavených věcí z důvodu § 251 čís. 1 ex. ř. a uvedl, že soukromé zástavní právo vymáhající věřitelky na těchto předmětech nemůže vyloučiti jejich nezabavitelnost. Dovolací rekurentka potírá tento názor uvádějíc, že není zákonného ustanovení, podle něhož by nesměl dlužník dáti do zástavy věci, které jinak jsou z exekuce vyňaty. To je sice u věcí uvedených v § 251 ex. ř. pravda a věci takové mohou býti dány smlouvou platně do zástavy, avšak jejich zpeněžení nelze provésti soudní exekucí, poněvadž tomu brání ustanovení § 251 ex. ř., podle něhož jsou věci tam uvedené z exekuce vůbec vyňaty (srovnej Neumannův-Lichtblauův komentář k §§ 250, 251 ex. ř., vyd. z r. 1929, str. 779, Ehrenzweig: Sachenrecht, vyd. z r. 1923, str. 426, Klang k § 448 obč. zák., str. 247).

Citace:

č. 15408. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 836-836.